-
To se mi líbí
-
Doporučit
V katolické církvi lze mít svatbu v kostele jen jednou, podruhé potřetí pouze při anulaci sňatku katolickou církví nebo ovdovění, při rozvodu nikoli. Kolikrát může mít pravoslavný věřící svatbu v kostele v Rusku, pokud se rozvede nebo ovdoví? Prý až třikrát při splnění podmínek (např. nesměl zavinit svůj rozvod předchozího pravoslavného sňatku), jinde jsem četla, že jen dvakrát, přičemž první svatba je s pravoslavným partnerem s korunami (věnčanie) a další už jen prosté požehnání již uzavřenému civilnímu sňatku? Tak kolikrát? A kolikrát v české pravoslavné církvi? Někde jsem četla, že v ruské pravoslavné církvi může mít svatbu v kostele jen věřící mladší 55 let. Po tomto věku již v kostele mít svatbu prý nelze. Je to pravda? A platí to také pro českou pravoslavnou církev?
Dobrý den,
zadání Vašeho dotaz obsahuje velké množství 'poddotazů'. Ne na všechny lze najít v našich dostupným zdrojích jednoznačnou odpověď.
Níže uvádíme několik údajů, které jsme v různých textech k problematice našli.
Jak plyne z ustanovení c. 1127 § 3 CIC/1983, katolické církvi velmi záleží na tom, aby nedošlo k současnému či následnému dublování nebo opakování manželského souhlasu, a také na tom, aby se vzájemně nemísil obřad katolický s nekatolickým...
Zdroj: Sborník Katolické teologické fakulty. Praha: Karolinum, 2004, 2004(6), s. 437. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:775f1690-9520-11e4-9a7e-5ef3fc9bb22f
„Sňatek s nekřesťanem není pravoslavnému křesťanu vůbec dovolen."
Zdroj: ČERNÝ, Pavel a František JELÍNEK. Pravoslavná církev v Československu. Praha: Sekretariát pro věci církevní min. kultury ČSR, 1983, s. 73. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:e26f5124-ac3c-4ab8-a6f8-477eecd1a4fc
Podobně jako jiné náboženské směry a proudy si pravoslaví velmi záhy uvědomilo, jak důležitou složku církve představuje rodina, děti a mládež...
Pravoslavní teologové varují před smíšeným manželstvím (jeden z partnerů je nepravoslavným křesťanem), poněvadž rozdíl v náboženství vyvolává v rodině často různice nebo vede členy rodiny k náboženské lhostejnosti, ba i ke zradě víry...
Pravoslaví ve výjimečných případech povoluje rozloučení manželství na základě rozhodnutí duchovního soudu, potvrzeného biskupem.
Zdroj: ČERNÝ, Pavel a František JELÍNEK. Pravoslavná církev v Československu. Praha: Sekretariát pro věci církevní min. kultury ČSR, 1983, s. 66. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:df370af9-e1f7-4f70-991c-5ea76123cc6d
Doporučujeme např.:
DOFKOVÁ, Veronika. Srovnání právních předpisů pro uzavření manželství církve římskokatolické, českobratrské evangelické a pravoslavné v českých zemích a na Slovensku. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého, Právnická fakulta, 2011.
Dostupné z: https://theses.cz/id/ouua0h/.
Anebo také následující práci, ze které citujeme:
Věk – o věku jsme se již zmiňovali s ohledem na předpoklady pro uzavření manželství, nicméně pokládám za vhodné zmínit ho i zde, protože věk může být i překážkou pro uzavření manželství. Osobám obojího pohlaví, jejichž věk přesahuje 80 let, se sňatek zakazuje. Po dosažení 60 let je potřebný souhlas archijereje (společný titul pro všechny vyšší církevní hodnostáře v pravoslavné církvi). Dále je sňatek zakázán mužům, jejichž věk nepřesahuje 18 let, a ženám, jejichž věk nedosahuje 16 let. Bylo-li manželství uzavřeno i přesto, že oba či jeden ze snoubenců nesplňovali požadavek předepsaného věku, je takové manželství nezákonné a neplatné (prohlásit neplatnost může jen církevní soud).
Zdroj: MORAVCOVÁ, Gabriela. Ekumenické aspekty právní disciplíny uzavření manželství v největších křesťanských církvích v České republice. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2010.
Dostupné z: https://theses.cz/id/rgmy7p/.
Věstník katolického duchovenstva: církevně-politický a zájmový orgán katol. kleru v zemích koruny České. Praha: Jan Horák, 10.11.1919, 20(4), s. 48. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:28e8bb90-541b-11e6-ad5e-5ef3fc9bb22f
Věstník katolického duchovenstva: církevně-politický a zájmový orgán katol. kleru v zemích koruny České. Praha: Jan Horák, 10.10.1917, 18(2), s. 29. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:ccb76c20-4fd5-11e6-beb0-001018b5eb5c
Odkazy z webu:
https://www.orthodoxia.cz/liturg/manz_sm.htm
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pravoslavn%C3%A1_svatba
https://www.novinky.cz/clanek/zena-vztahy-a-sex-ze-svatby-v-kostele-se-hned-tak-nevyvazete-26088
http://www.corpus-christi.cz/znovusezdani/praxe-pravoslavnych/
Tradice svatebního obřadu v pravoslaví
Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU) Hospodářská a kulturní studia (HKS) WWW.HKS.RE https://www.hks.re/wiki/ls2018:pravoslavi
Pro zajímavost, ze života politika Karla Kramáře:
Naděžda požádala o rozluku, Abrikosov v Moskvě se odvolával na děti a Kramář marně očekával, že bude Naděžda brzy svobodná. V jednom dopise Masarykovi psal, že všechny peripetie budou brzy za nimi...
Pravoslavná církev rozvod ze zásady odmítala a připouštěla ho jen v krajním případě. U rozvodu se vždy hledal viník rozpadu manželství a ten měl být potrestán - nemohl např. uzavřít další sňatek.
...
I když manželství Abrikosových 'zničila' Naděžda, viníkem nevěry byl označen manžel, který už se dál nesměl ženit, zatímco Naděždě byl sňatek (5.2.1900) povolen.
Na Krymu požehnal pravoslavný kněz jejich manželství, za svědky jim šli spisovatel a novinář Sv. Machar a slovniský slavista Matija Murko, pozdější ředitel pražského Slovanského ústavu. Ještě před svatbou Kramář přestoupil k pravoslaví...
Čerpáno z: LUSTIGOVÁ, Martina. Karel Kramář: první československý premiér. V Praze: Vyšehrad, 2007, s. 91. ISBN 978-80-7021-898-3. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:38d2eed0-d53c-11e5-964f-005056825209
... pouze katolická církev vtělila do svého právního řádu nerozlučitelnost manželství jako téměř bezvýhradně aplikovanou normu, nejen morální, ale také striktně právní. Právní řády jiných církví naopak umožňují za určitých okolností uzavření druhého manželství.
V mnoha protestanských společenstvích se sice klade důraz na povinnost věrnosti, avšak nerozlučitelnost se pojímá jako morální ideál,...Manželství je živý vztah, a jestli takový vztah zemřel, je možno uzavřít nový sňatek... Pravoslavná církev navíc toleruje za velmi restriktivních podmínek dokonce třetí manželství.
...
Pravoslavný oficiální kanonickoprávní text uvádí: „Církev uznává pouze jedno rozloučení kanonicky uzavřeného manželství za přirozené a potřebné - je to smrt jednoho z manželů..."- ( P. I. Boumis, Kanonické právo pravoslávnej cirkvi, Prešov, 1997.) „Protože (církev) má pochopení pro lidskou povahu a chce se vyhnout ještě horším situacím, ustoupila potřebám společnosti a státu. Dovoluje v některých případech také rozluku manželství.
Tak se definoval tzv. rozvod. Rozvod je rozloučení manželství, které se vyhlašuje nenávratným soudním rozhodnutím...
V případě druhého nebo třetího manželství musí dát klerik odpovídající epitimii (pokání) budoucím manželům.
A to proto, že druhé manželství Církev pokládá za osobní prohru těchto osob...
( P. I. Boumis, Kanonické právo..., s. 124, s. 126.)
Čerpáno z: PŘIBYL, Stanislav a Univerzita Karlova. Ekumenismus a právo. Brno: L. Marek, 2006, s. 161. ISBN 80-86263-68-1. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:da7faf9c-0c2c-40d6-aca5-681e7461e651
Filozofie a náboženství
--
Národní knihovna ČR
08.03.2024 23:33