-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
jaký je význam názvu městysu Klenčí a kopce Čerchov?
Děkuji.
Dobrý den, odpovídáme na Váš dotaz:
Klenčí pod Čerchovem
1. KLENČÍ POD ČERCHOVEM v r. 1869-1910 pod názvem Kleneč obec v okr. Domažlice, v r. 1921-1930 pod názvem Kleneč pod Čerchovem obec v okr. Domažlice, od r. 1950 obec v okr. Domažlice. Viz Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005. Praha: Český statistický úřad, 2006, s. 227. ISBN 80-250-1311-1. ISBN 80-250-1277-8 (soubor). – Signatura SVK PK: 32A12559-2.
2. Stč. [staročeský] tvar tohoto MJ [místního jména] byl nejspíše Kleničie. Ten vznikl z kollekt. kleničie = klenicový les, jež máme doloženo z 1. 1570–78: javoří a kleničí a lipí žádných v lesích panských roubovati nemá na drva […], a to opět z appell. stč. klenicě, ě, f. 'cornus, poricus' […], srov. u J[un]g[manna]. II, 63 klen, demin. klenek, kleník, klenka et klenice, strom acer platanoides, der Leinbaum. […] Viz PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. Díl 2., CH–L. Praha: Česká akademie věd a umění, 1949, s. 235. – Signatura SVK PK: 116747-2.
3. […] MJ [místní jméno] vzniklo ze stč. kleničí „klenicový porost" (stč. klenicě „babyka") a znamenalo „ves u babykového porostu" . Dnešní podoba jména se vysvětluje zánikem samohlásky -i- v nepřízvučné druhé slabice -ni- […], k němuž docházelo v chodském dialektu asi od pol. 16. století (1565 z Klencže) zároveň s přechodem k podobě Kleneč (tak úředně ještě r. 1945). […] Viz LUTTERER, Ivan a ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. 2. vydání. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2004, s. 127. ISBN 80-7311-025-3. – Signatura SVK PK: 31B37009.
4. Klenčí, stř. [střední rod], staré tvary Kleničie, Kleničí; v něm. Clenitsch, Clenitz /název od lenkového lesa; klenk, klenek i klenka, spis. klen = javor horní/ […]. Viz JINDŘICH, Jindřich. Chodský slovník. Sestavil Josef Kotal. Plzeň: Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, 2007, s. 133. ISBN 978-80-86944-17-3. – Signatura SVK PK: 31B24345.
Další:
BAAR, Jindřich Šimon. Končiti, skončiti, dokončiti. – Klenčí. Naše řeč. 1923, roč. 6, č. 4, s. 111–112. ISSN 0027-8203. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:306f4fa7-4c3e-11e1-1418-001143e3f55c.
Kleneč pod Čerchovem. Naše řeč. 1922, roč. 6, č. 1, s. 14–15. ISSN 0027-8203. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:2fc77686-4c3e-11e1-1418-001143e3f55c.
PROFOUS, Antonín. Klenčí či Kleneč pod Čerchovem? Naše řeč. 1923, roč. 6, č. 7, s. 193–204. ISSN 0027-8203. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:306f4ff9-4c3e-11e1-1418-001143e3f55c.
PROFOUS, Antonín a BAAR, Jindřich Šimon. Klenčí, či Kleneč? Naše řeč. 1924, roč. 8, č. 4, s. 109–110. ISSN 0027-8203. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:31102381-4c3e-11e1-1418-001143e3f55c.
TEPLÝ, František. Klenčí, či Kleneč? Naše řeč. 1923, roč. 7, č. 8, s. 236–237. ISSN 0027-8203. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:306f5024-4c3e-11e1-1418-001143e3f55c.
Čerchov
5. […] jméno pomístní, tj. […] pozemky, které kdysi patřily jisté osobě (les Čerchov – z osobního jména Črch/Čerch). […]
[…] Protože tako staročeská OJ [osobní jména] jsou doložena pouze OJ Črch a Čerch, nikoliv Črk a Čerk, jmenovala se hraniční hora u Domažlic s největší pravděpodobností od počátku Čerchov = Čerchův les, vrch apod., nikoliv Čerkov. […] Viz OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, Libuše a kol. Pomístní jména v Čechách: o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha: Academia, 1995, s. 63, 254. ISBN 80-200-0554-4. ISBN 80-901072-8-1. – Signatura SVK PK: 31A65077.
Význam zkratky: SVK PK – Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, p.o., katalog dostupný na https://aleph.svkpk.cz.
Jazyk, lingvistika a literatura
Domažlice
Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje v Plzni
05.08.2020 06:29