-
To se mi líbí
-
Doporučit
Od roku 1931 do roku 1945 pracoval nejprve jako pekařský učeň a pekařský dělník v Jihlavě,[2] potom jako horník v Ostravě. Vystudoval střední školu. Už za první republiky byl politicky aktivní. Od roku 1932 byl členem Komsomolu. V roce 1935 vstoupil do KSČ. Za války byl v letech 1944–1945 aktivní v odboji.[3]
Po válce pracoval v letech 1945–1948 v podniku Západomoravské továrny na sukna a přikrývky v Malém Beranově.[3] V roce 1948 se uvádí jako dělník a předseda MNV, bytem Helenín.[4]
Zastával i četné stranické funkce. V letech 1954-1960 byl vedoucím tajemníkem KSČ v Olomouci, v letech 1960-1962 v Brně. XI. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ ho zvolil na post člena Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ, které v období prosinec 1962 - březen 1968 i předsedal. V roce 1958 mu byl udělen Řád práce, v roce 1967 Řád republiky a roku 1977 Řád Vítězného února.[5][6][7] V letech 1959–1960 studoval na Vysoké škole politické ústředního výboru Komunistické strany Československa.[2]
Po volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Jihlava. Mandát nabyl až dodatečně v červenci 1951 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec Vladimír Podborský.[8] Mandát získal i ve volbách v roce 1954 (volební obvod Olomouc-venkov-Prostějov),[9] ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Jihomoravský kraj, podílel se na projednání ústavy ČSSR v roce 1960)[10] a ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[11]
Po federalizaci Československa ještě usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění, kde setrval do konce volebního období, tedy do voleb v roce 1971.[12] Za normalizace působil v letech 1970-1977 jako ředitel Muzea V. I. Lenina v Praze.
Dobrý den,
Pro základní orientaci použijte odkazy na literaturu uvedené na Wikipedii: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Hron_(politik).
Některé on-line odkazy sice nefungují, ale určitě by se daly dané tituly někde obstarat fyzicky.
Pro podrobnější informaci zkuste pátrat v archivech - především v Národním archivu (např. složky týkající se KSČ nebo Muzea V.I. Lenina apod.) a v SOKA Jihlava nebo Olomouc, popř. MZA Brně.
Z autorského díla Pavla Hrona máme knihovně Historického semináře Filozofické fakulty UK k dispozici:
Hron, Pavel: 20 let Muzea V.I. Lenina v Praze. (Praha, Muzeum V.I. Lenina, 1973).
Alexandr Ježek, Milan Peremský. (Úvod. Pavel Hron). Muzeum Vladimíra Iljiče Lenina v Praze. Praha, Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1976).
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Knihovna Filozofické fakulty UK
14.03.2017 10:11