-
To se mi líbí
-
Doporučit
Vznik význam a funkce kapituly sv. Petra a Pavla v Brně
seznam osobností kapituly
Dobrý den,
minulost kapituly má i své období poněkud záhadné sporné. Toto sporné období patří spíše do prehistorie, protože se dějin místa, kde kapitula sídlí, dotýká v 11.-12. století, kdy ještě neexistovala. V třicátých letech 20. století přišel Václav Richter, velká osobnost našich dějin výtvarného umění, s domněnkou, že původní brněnský hrad, založený pravděpodobně českým knížetem Břetislavem I., stál na Petrově. Proti Richtrovi se postavili obhájci priority Špilberku, ale neuspěli; Richtrova argumentace se jevila jako přesvědčivá. V šedesátých letech však vystoupili archeologové Dana Cejnková a Zdeněk Měřínský a historička Ludmila Sulitková s novou teorií: Břetislavův brněnský hrad byl na Starém Brně. Od té doby se rozpoutala „válka“ mezi stoupenci Petrova a Starého Brna. V současné době hájí prioritu Petrova jen menšina odborníků (především z řad historiků výtvarného umění), kdežto většina se přiklání k názoru, že původní brněnský hrad byl na Starém Brně a že středověké osídlení Petrova začalo až někdy ve druhé polovině 12. století.
V té době byl asi postaven i nejstarší kostel na Petrově, jehož základy nedávno vykopali archeologové. Ten ovšem ještě nebyl sídlem kapituly. Ta byla založena olomouckým biskupem Dětřichem při kostele sv. Petra, jednom ze dvou brněnských farních kostelů, až roku 1296. Tak vznikla v Brně nová významná církevní instituce. Patronem nové kapituly, tj. tím, kdo měl právo navrhovat probošta, zůstala abatyše tišnovského kláštera, které patronátní právo kostela věnoval roku 1240 král Václav I. Co znamenaly v průběhu staletí kostel i kapitula na Petrově pro Brno a Moravu? Z hlediska Brna tkvěl základní význam kostela sv. Petra v tom, že šlo o kostel farní. Původně byli jeho farníky ti brněnští obyvatelé, kteří mluvili česky. Už před založením kapituly, roku 1293, se přikročilo po sporech mezi oběma kostely k dělení teritoriálnímu: k farnosti svatopetrské připadla jižní část středověkého města, ke kostelu sv. Jakuba část severní, přičemž území náležející k svatojakubské farnosti bylo o něco větší. Farním kostelem zůstal svatopetrský chrám až do 16. století. Již ve 14. století působila při kapitule na Petrově škola. Máme o ní málo zpráv; více se o ní dozvídáme až v 15. století v souvislosti se snahou založit v Brně při kostele svátého Jakuba školu druhou. Lze předpokládat, že se na svatopetrské škole vyučovalo latině a základům středověkých sedmi umění, rozdělených na trivium (což byla gramatika, rétorika a dialektika) i quadrivium (aritmetika, geometrie, astronomie a hudba). Žáci tedy byli připravováni jak na kněžské povolání, tak i na případný odchod na univerzitu. Školu navštěvovalo nepochybně mnoho brněnských rodáků; o úzkých vztazích kapituly, kapitulní školy a měšťanů města Brna svědčí ostatně i skutečnost, že mezi brněnskými kanovníky najdeme celou řadu synů brněnských měšťanů. Ale je pravděpodobné, že školu navštěvovali i ti potomci měšťanů, kteří zde získali jen základní vzdělání a po ukončení školy se věnovali zaměstnání svých otců, tedy obchodu nebo řemeslu. Lze soudit, že svatopetrská škola výrazně přispěla к šíření vzdělanosti v Brně. Ani z hospodářského hlediska nehrála v životě Brna svatopetrská kapitula zanedbatelnou úlohu. Majetky kapituly ležely většinou v blízkém okolí města Brna, netvořily však kompaktní celek. Patřily k nim i některé osady a vesnice na území dnešního města, především osada na Cejlu a Přízřenice, od 14. století Bohunice a Horní Heršpice a od 16. století i Komárov a Dolní Heršpice. Je pravda, že po jisté stránce kapitulní statky některým brněnským živnostníkům konkurovaly; tak na zmíněném Cejlu mohly působit dvě krčmy a později si vybudovala kapitula v Podolí i pivovar. Ale celkově patřila kapitula a její členové, stejně jako jiné církevní instituce mající své sídlo v Brně nebo u Brna, k důležitým zákazníkům brněnských obchodníků i řemeslníků a přispívala tak k prosperitě města. V Brně si řemeslné výrobky zakupovali i poddaní z kapitulních vesnic a tato vazba zůstala zachována i později, od 16. století, kdy se jiné vrchnosti snažily vytvářet panství s vlastními hospodářskými centry (městy nebo městečky) a vytlačovaly tak královská města z trhu na svém území.
Brněnská kapitula působila samozřejmě i v širším okruhu, než tvořilo město Brno, a to nejen ve vnitřním životě církve. Svatopetrskou školu navštěvovali žáci z širokého okolí. Někteří kanovníci zastávali v předhusitském období významná místa nejvyšších písařů při zemském soudu, někteří působili v markraběcí kanceláři moravských markrabat z lucemburské sekundogenitury. Celomoravský význam brněnské kapituly je zřejmý i ze skutečnosti, že po založení moravských zemských desek Karlem IV. jí byly svěřovány do úschovy brněnské svazky těchto desek v době, kdy nezasedal zemský soud. Počátkem 16. století byli brněnskými probošty přední moravští humanisté v čele s Augustinem Käsenbrotem. V období náboženských svárů 16. století patřila svatopetrská kapitula k centrům katolické reformace na Moravě, působili zde mezi jinými pozdější olomoučtí biskupové Vilém Prusinovský, Jan Grodecký a Stanislav Pavlovský. Velké ztráty přinesla svatopetrské kapitule třicetiletá válka, zvláště pak obléhání Brna Švédy v roce 1645. Kapitulní majetky byly zdevastovány, kostel sv. Petra a Pavla těžce poškozen, shořel i kapitulní archiv. V následujícím období si brněnská kapitula neudržela postavení, které měla v předchozích dobách. Iniciativu v šíření víry a vzdělanosti převzaly jiné církevní instituce, v kapitule docházelo ke sporům a byly zde zjišťovány nedostatky v duchovní správě i hospodářské činnosti.
Nová etapa v dějinách brněnské kapituly začíná roku 1777, kdy byla zřízena brněnská diecéze a prvním biskupem byl jmenován dosavadní probošt kapituly Matyáš František hrabě Chorinský. Kolegiátní kapitula byla povýšena na stoliční, kanovníci pomáhali biskupům řídit diecézi. Svatopetrská kapitula se tak stala jedním z významných center katolické církve v českých zemích.
Podrobně se s historií kapituly lze seznámit od strany 41 do strany 101 dokumentu: JAN, Libor, PROCHÁZKA, Rudolf a SAMEK, Bohumil. Sedm set let brněnské kapituly. Vyd. 1. Brno: Biskupství brněnské - Královská stoliční kapitula u sv. Petra a Pavla, 1996. 144 s. ISBN 80-902253-1-4.
Seznam osobností kapituly:
PŘEHLED PROBOŠTŮ BRNĚNSKÉ KOLEGIÁTNÍ KAPITULY OD R. 1296
1296 -1305 Petr Angelův z Pontecorva
1305 -1314 Jan
1315 -1317 Konrád
1318 -1342 Šebestián
1342 -1357 Hermann z Durynska
1357 -1363 Albert Albertův
1363 -1377 Mikuláš z Kroměříže
1377 -1389 Mikuláš z Veselí
1392 -1403 Ditvin z Vratislavi
1403 -1425 Bartoloměj z Uničova
1425 -1439 Kristián z Hradce Králové
1439 -1453 Jan Polzmacher
1453 -1482 Tas Černohorský z Boskovic
1482 -1485 Mikuláš z Kyjova
1485 - 1486 Ladislav z Boskovic
1486 - 1490 Valentin Farkaš
1491- 1506 Adam Kemneter
1507 -1513 Augustin Käsenbrot
1514 -1534 Václav z Velhartic
1535 -1542 Melichar Preussner z Těšína
1542 -1562 Mikuláš Chyba z Kováčova
1562 -1565 Vilém Prusinovský z Víčková
1565 -1572 Jan Grodecký z Brodů
1573 -1574 Václav Grodecký z Brodů
1574 -1579 Stanislav Pavlovský z Pavlovic
1580 -1587 Ekhard ze Schwoben
1588 -1590 Petr Vlček z Hlučína
1590 -1597 Petr Grodecký z Brodů
1598 -1604 Eliáš Hovorka z Vyškova
1605 -1628 Hynek Novohradský z Kolovrat
1629-1644 Filip Bedřich Breiner
1644 -1646 Kašpar Karas z Rhomštejna
1646 -1652 Gerhard Sclessin
1652 -1669 Ondřej Dirré
1670 -1708 Adam Maxmilián hrabě Lichtenštejn
1709 -1746 Jan Matěj hrabě Thurn z Valssassina
1746 - 1751 Rudolf hrabě Schrattenbach
1751 - 1774 Heřman Hanibal hrabě Blůmegen
1775 - 1777 Matyáš František hrabě Chorinský z Ledské
PŘEHLED BRNĚNSKÝCH BISKUPŮ OD R. 1777
1777-1786 Matyáš František hrabě Chorinský
z Ledské
1786 - 1799 Jan Křtitel Lachenbauer
1799 - 1816 Vincenc Josef kníže Schrattenbach
1816 - 1831 Václav Urban rytíř Stuffier
1831 - 1841 František Antonín Gindl
1841 - 1870 Antonín Arnošt hrabě Schaffgotsche
1870 - 1882 Karel Nöttig
1882 - 1904 František Saleský Bauer
1904 - 1916 Pavel hrabě Huyn
1916 - 1926 Jan Nepomuk Klein
1926 - 1941 Josef Kupka
1946 - 1972 Karel Skoupý
1990 Vojtěch Cikrle
PŘEHLED DĚKANŮ BRNĚNSKÉ STOLIČNÍ KAPITULY OD R. 1777
1777 - 1779 Leopold Post
1780 -1786 Antonín hrabě Waffenberg
1786 - 1816 Karel Waldstätten
1816 -1817 Václav Urban Stuffier
1817 -1820 František Asti
1821 - 1824 Alois Ruprecht
1824 Alois Partsch
1825 -1829 Pavel Ferdinand Niering
1829 -1859 Josef Vokřál
1859 -1876 Ondřej Hammermüller
1877 -1890 Ferdinand Panschab
1891 -1901 František Zeibert
1901 -1909 Robert Šuderla
1910 -1920 Jakub Kapusta
1922 -1926 Josef Pospíš
1932 -1943 Adolf Tenora
1943 -1968 Josef Kratochvíl
1969 -1971 Vladimír Nováček
1971 Ludvík Horký
Zdroj: JAN, Libor, PROCHÁZKA, Rudolf a SAMEK, Bohumil. Sedm set let brněnské kapituly. Vyd. 1. Brno: Biskupství brněnské - Královská stoliční kapitula u sv. Petra a Pavla, 1996. 144 s. ISBN 80-902253-1-4.
Umění, architektura, muzeologie
Praha
Národní knihovna ČR
13.03.2017 20:39