-
To se mi líbí
-
Doporučit
Prosím o laskavé sdělení, zda existují relevantní informace o životě a díle katolického spisovatele P. Josefa Fořtela, nar. 1890.
Dobrý den,
Informace o P. Josefu Fořtelovi jsme našli v databázi AUT (Národní autority, budované v Národní knihovně ČR na www.nkp.cz) a v různých odkazech na internetu.
Fořtel, Josef, 1890-1977
Biograf.údaje Narozen 4.2.1890 ve Spáleném Poříčí, zemřel 18.4.1977 ve Šlapánově u Benešova. Katolický kněz, literární recenzent, romanopisec, redaktor kalendářů.
Zdroj PNP-LA
Narozen 4.2.1890 ve Spáleném Poříčí, zemřel 18.4.1977 ve Šlapánově u Benešova. Katolický kněz, literární recenzent, romanopisec, redaktor kalendářů.
Život: 1890-1977
Zdroj: Národní knihovna ČR, baze národních autorit AUT na www.nkp.cz
Fořtel Josef
* 4.2.1890 Spálené Poříčí (Plzeň-jih)
+ 18.4.1977 Šlapánov, Zvěstov (Benešov)
kněz, redaktor, spisovatel
Fořtel Josef
umístění_artarchiv 1994, Kalendárium osobností západních Čech na rok 1995,
http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=osobavdokumentech&IDosoby=116769
Další odkazy: farář Josef Fořtel z Líšnice
http://www.cernolice.net/cs/1239-az-60-leta-20-stoleti-70
http://farnost.mnisek.cz/historie/lisnice/
Líšnická farnost
V roce 1953 byl farář P. Josef Fořtel po 18 letem působení v Líšnici, ve věku 63 let, přeložen na faru Šlapanov, která dnes patří k farnímu úřadu Louňovice pod Blaníkem. Později působil na faře Maková Hora v okrese Příbram, kde ho někteří líšničtí farníci navštěvovali. Zemřel v roce 1977 ve věku 87 let. Bohužel, místo posledního pobytu jsem nenašel.
Líšnice v době Protektorátu Čechy a Morava (15. 3. 1939 – 5. 5. 1945) Začátkem roku 1939 měla Líšnice 364 obyvatel. Spravovalo ji 12cti členné obecní zastupitelstvo v čele se starostou Františkem Zamrazilem. Na místní obecné škole byl řídícím učitelem Jaromír Tobola, farářem P. Josef Fořtel.
Nedělní bohoslužby v kostele Všech svatých se po celou dobu okupace konaly pravidelně. Farář P.
Josef Fořtel do svých kázání vkládal věty, které utvrzovaly věřící v protinacistickém smýšlení. Ani v době největší Hitlerovy slávy se nebál zdůraznit, že žádný strom neroste do nebe. Půlnoční mše svaté se v letech 1940-1942 nekonaly. Na zatemnění kostela neměla farnost prostředky. Na nátlak řiteckých věřících a na náklady obyvatelek zámku byl kostel zatemněn a půlnoční mše obnoveny. V roce 1942 a
1943 jsou vzpomínána „kázání v polích“.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
25.02.2015 10:34
nevíte zda nemá nějaké příbuzné.