-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
v jedné knize jsem se dočetla, že Johana z Rožmilátu byla poslední českou královnou českého původu. Nikde se mi nepodařilo tuto informaci ověřit (pouze na wiki píšou, že to byla jediná česká královna, pocházející z domácí šlechty). Můžete mi potvrdit, jestli je tato informace pravdivá?
Velké díky a přeji krásný den!
Dobrý den,
Johana z Rožmitálu byla jedinou příslušnicí české šlechty, která se stala českou královnou. V historii ovšem byly českými královnami i další panovnice českého původu (příslušnice panovnického rodu Přemyslovců - Anna Přemyslovna a Eliška Přemyslovna). Johana z Rožmitálu byla též poslední královnou českého původu na našem území. Manželka budoucího následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este Žofie Chotková (dcera českých šlechticů - Bohuslava hraběte Chotka a Vilemíny roz. Kinské) byla zabita při atentátu v Sarajevu a své korunovace českou královnou se tudíž nedožila.
"Johana z Rožmitálu se narodila okolo roku 1430 jako dcera významného českého katolického šlechtice Jana z Rožmitálu. Vyrůstala jako katolička, její bratr Lev z Rožmitálu byl význačným představitelem katolické strany. Ten také asi zosnoval sňatek své dvacetileté sestry s Jiřím Poděbradským, reprezentantem utrakvistické (tedy evangelické) strany a správcem země za ještě nezletilého Ladislava Pohrobka. Cílem sňatku bylo vytvořit most mezi katolickým a utrakvistickým blokem.
V prvních letech manželství Johana porodila tři děti, ale současně se až vášnivě oddala svému a Jiříkovu životnímu poslání - politice. Když v roce 1457 náhle zemřel sedmnáctiletý český král Ladislav Pohrobek, byla jeho smrt dávána za vinu Johaně, která měla Ladislava odstranit otráveným jablkem. (Teprve moderním antropologickým výzkumem králových ostatků bylo dokázáno, že Ladislav zemřel na leukémii.) Když byl v květnu 1458 Jiří Poděbradský zvolen českým králem, museli oba manželé tajné odpřisáhnout, že budou dbát příkazů papežského stolce, zachovávat jednotu víry a hájit "čistou křesťanskou víru". Přítomnými katolickými preláty byla tato přísaha chápána jako první signál přechodu královských manželů od utrakvismu ke katolicismu, pro Jiřího a Johanu bylo ale čistou křesťanskou vírou i původně starokřesťanské přijímání pod obojí způsobou. Husem začala reformace v Čechách téměř o sto let dřív než v ostatní Evropě a Češi tehdy stáli se svým přesvědčením jako "kacíři" sami.
Během třinácti let vlády Jiříka z Poděbrad obývala Johana samostatné sídlo naproti staroměstskému královu dvoru a živě se podílela na řešení i komplikovaných politických problémů. Neváhala ani postavit se v čelo vojska a spěchat na pomoc ohroženému králi v tažení proti Matyáši Korvínovi.
I po manželově smrti roku 1471 Johanka osvědčovala svůj talent pro politické záležitosti a zůstávala i pro mladého krále Vladislava Jagellonského respektovanou autoritou. V roce 1474 slavnostně potvrzuje svou úctu ke "králové české" a přiznává se k "přátelství s mateří naší milú". Johanin politický talent prozrazuje i plamenná zahajovací řeč na sněmu v Benešově roku 1473.
Jako královna-vdova sídlila Johana na Mělníku, věnném městě českých královen, a v tomto politickém ústraní také v roce 1475 zemřela. Zdá se, že byla první skutečnou českou političkou."
Zdroj: WAGNEROVÁ, Alena a kol. České ženy. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2003., str. 10.
* WAGNEROVÁ, Alena a kol. České ženy. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2003.
* FIDLER, Jiří. České královny. 3. vyd. Praha: Fragment, 2011. 64 s. Odkaz. ISBN 978-80-253-1272-8.
* HÁSEK, Jindřich. Královna Johana a laskavec lidský: příběh Johany z Rožmitálu a Jiřího z Poděbrad. 1. vyd. Rožmitál pod Třemšínem: Jindřich Hásek, 2004. 42 s. ISBN 80-903447-0-4.
* ČORNEJ, Petr a kol. Osudy českých králů a královen: od Přemyslovce Vratislava II. k Habsburkovi Karlu I. Vyd. 1. Praha: Reader's Digest, 2013. 448 s. ISBN 978-80-7406-237-7.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
18.10.2018 11:28