-
To se mi líbí
-
Doporučit
Srdečně zdravím z Vysočiny a prosím o radu. Na internetu jsem našla info, že Alois Jirásek byl 4krát nominovaný na Nobelovu cenu. V naučné literatuře jsem informaci nenašla a tak nevím jestli se informace nešíří jenom kopírováním ze stránky na stránku. Jestli víte v jaké knize hledat budu velmi ráda. Děkuji
Dobrý den,
o tom, že byl Alois Jirásek nominován na Nobelovu cenu za literaturu a to hned vícekrát, se opravdu moc nepíše. Drželi bychom se ale informací v knize Josefa B. Michla Laureatus Laureata, kde jsou uváděni i kandidáti, kteří cenu nakonec nezískali.
S. 372 - 382: "...náš kandidát (Alois Jirásek) na Nobelovu cenu za literaturu je navrhován v letech 1918, 1919, 1921 a 1930...Znalecký posudek pro Nobelovský komitét je svěřen Alfredu Jensenovi, který o dva roky dříve předkládá obšírnou studii o díle Otokara Březiny...V roce 1920 se Nobelovský komitét, již za předsednictví literárního historika Henrika Schücka, vyjadřuje o Jiráskovi i Březinovi současně nepříliš lichotivě také o návrzích z Československa: "Oba Češi, Alois Jirásek a Otokar Březina, o nichž jsem se také již dříve vyslovil, jsou natolik vskutku obtížní, pokud jde o jejich výklad, protože čeští navrhovatelé mívají ve zvyku vyjadřovat se o nich, stejně jako v předcházejících případech o jiných krajanech, ve velmi nabubřelých výrazech a považovat téměř za samozřejmé, že by se v celé Evropě nedalo nalézt literárních osobností srovnatelných s těmito spisovateli...
Zdroj: MICHL, Josef B. Laureatus Laureata. Nositelé Nobelovy ceny za literaturu 1901 - 1994 a čeští kandidáti. Třebíč: ARCA JIMFA, 1995.
"Alois Jirásek byl ještě před vznikem republiky populárním spisovatelem. Protože se již jako kmet a uznávaná osobnost neohroženě připojil k Manifestu českých spisovatelů v roce 1917 za samostatnost českého národa, tedy v době, kdy ještě nebylo jasné, jak válka dopadne, a kdy za podobné činy hrozila perzekuce, byl po vyhlášení republiky pasován za jednoho z jejích patronů, stal se tedy - zcela určitě proti své vůli - oficiálním představitelem státní ideologie.
...
Kdo z umělců, milujících svobodu a revoltu a nenávidějících jakékoliv státní doktríny, by akceptoval člověka oficiálně protěžovaného a glorifikovaného? ...I vážení umělci a kritici se nechali strhnout tehdy módní vlnou a neobjektivně Jiráskovo dílo haněli a tupili a Jiráskovy skutečné zásluhy o stát relativizovali...
Tehdejší servilní přisluhovači státu zneužili Jiráskova oficiálního postavení a prosadili jeho nominaci (na Nobelovu cenu) bez jeho souhlasu. Rozpoutali tím jednu z temných kapitol českých kulturních dějin.
Na jedné straně starý, vše trpce snášející Jirásek, proti němu celá kulturní fronta. Díky nominaci na Nobelovu cenu se o něm začalo hodně psát a hlavně se spustila lavina hodnocení jeho díla... Urazit a ponížit Jiráska bylo ctí a vyjádřením odporu k jakékoliv státní doktríně.
"Ale já už mám dost toho srovnávání se světovými autory, s Nobelovou cenou apod. Ať si mne nevšímají a dají mi pokoj. Já vím, co jsem chtěl, komu sloužím, pro koho píšu, na cizí svět jsem nikdy nepomyslel, vím, že se mně všechno nepovedlo, jak jsem chtěl, a vím, že to všechno přece není samá kronika, a že v lecčems je přece trochu umění."
Ledabylost překladů Jiráskových děl do cizí řeči, absence skutečně objektivního zhodnocení jeho díla v rámci světového kontextu, ale i fakt, že za historické romány získal Nobelovu cenu již polský historický romanopisec Henryk Sienkiewicz, způsobilo, že Jirásek nakonec Nobelovu cenu za literaturu nezískal.
Zůstala jen pachuť nekorektní a ubohé kampaně jak ze strany oficiálních míst, která Jiráska nekriticky prosazovala, tak ze strany tehdejší umělecké garnitury, která Jiráska nekriticky odsuzovala. Podobný scénář se znovu opakoval po roce 1948 - toho se však Jirásek naštěstí nedožil.
Autor: Aleš Kadeřábek | pátek 18.6.2010 17:45
Zdroj: http://kaderabek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=143835
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
01.09.2016 11:01
k této problematice sděluji, že tuto skutečnost - několikerou kandidaturu Aloise Jiráska na Nobelovu cenu za literaturu - dokumentují veřejně přístupné zdroje, jako tehdejší tisk, ale i archivy veřejných institucí - např. poslanecké sněmovny - kulturní výbor poslanecké sněmovny projednával návrh např. 3.1.1921, ministerstva školství a národní osvěty, České akademie pro vědy a umění apod.
Aleš Kadeřábek