-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, chci se zeptat: Je pravda, že se Ježíš opravdu narodil nebo je to jen pověst ? Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
To, že Ježíš Kristus žil, se pokládá za téměř jisté. Bezpečným pramenem je Bible, Nový zákon a čtyři evangelia, historické texty, které se nedají považovat za nevěrohodné, protože, jak uvádí Ottův slovník naučný: „Že Ježíš Kristus jest osobou historickou svědčí nejen všickni spisovatel novozákonní, z nichž pět bylo očitými svědky veřejného života jeho, … ,ano i křesťanství samo, ježto vznik jeho v době historické by byl nevysvětlitelným, kdyby J.K. nebyl osobou historickou.“ Evangelia však nejsou žádnými Ježíšovýmí životopisy, pouze podávají zvěst o něm a jeho poselství.
Postavu Ježíše Krista zmiňují ale i nebiblické prameny – například Říman Cornelius Tacitus, který je považován za obzvlášť přesného historika, ve svých Letopisech postavu Krista uvádí, zmínky se objevují i v dílech dalších autorů starověku, jako Suetonius, Thallus, Plinius Mladší a Lúkianos ze Samosaty. Dokonce i židovský Talmud, který rozhodně není Ježíši příznivě nakloněn, potvrzuje základní fakta o jeho životě. Opomenout nemůžeme ani zmínky o Kristovi v dvacetisvazkovém díle Židovské starožitnosti židovského kněze, historika a učence z 1. století n.l. Josepha Flavia, do češtiny bohužel dosud nepřeloženého. Dalším důkazem mohou být i tzv. gnostická evangelia, nebiblické křesťanské texty náhodně objevené v roce 1945 v Egyptě u vesnice Nag Hammádí. Obsahují více než padesát textů a liší se od biblických evangelií především pohledem na Boha, víru a také postavu Ježíše Krista, který je zde vykreslen spíše jako duchovní učitel – guru. Velký rozruch způsobil v 70. letech 20. století nález svitků papyru ve středním Egyptě, označovaný jako Jidášovo evangelium. Zajímavé je především proto, že staví postavu Jidáše Iškariotského do zcela jiného světla. Jidáš zde není zrádcem, naopak jako jediný z učedníků měl plně pochopit podstatu Ježíšova učení.
Přesný není asi pouze rok Kristova narození – jisté je, že se narodil za cisaře Augusta (63 př.n.l.-14 n.l.), nedlouho před smrtí Héroda (73 př.n.l-4 n.l.) v judském městě Betlémě. Většina historiků dnes uvádí datum Kristova narození mezi roky 7 a 4 př.n.l. Ani prosinec není měsícem Kristova narození, v Bibli konkrétní datum uvedeno není, vše ale nasvědčuje tomu, že v tomto měsíci to být nemohlo, ačkoliv se po celém světě slaví 25. prosinec. Popravdě toto datum bylo zvoleno až několik set let po Kristově smrti. Důvodem byly pohanské svátky zimního slunovratu, které se slavily poněkud bujarým veselím, lidé se chovali obvykle nemravně a to se neslučovalo s křesťanským učením. Tento den je tedy pokřesťanštěním velmi oblíbených oslav „Nepřemožitelného slunce“ v Římské říši.
Pouze konání zázraků a Ježíšovo zmrtvýchvstání není možné vědecky doložit.
Zdroje:
Ottův slovník naučný : Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. 13, Jana-Kartas. Praha : J. Otto, 1898. 1113 s., mp., obr.
Struppe, Ursula, 1958-. Jak porozumět Bibli : úvod do Starého a Nového zákona. Ursula Struppe. Walter Kirchschläger ; [z německých originálů přeložil Jindřich Slabý]. Vyd.1. Praha : Vyšehrad, 2000. 261 s. : il. ; .
Tacitus, Publius Cornelius, ca 55-ca 116. Letopisy. Cornelius Tacitus ; [z Řec. orig. přel. A. Minařík]. 3. vyd. přepr. Praha : Svoboda, 1975. Antická knihovna ; Sv. 27. 554 s., mp., seznam vlast.jmen .
Cihelková, Barbora. Proč není v Bibli opravdu všechno?. 21. století: revue objevů, vědy, techniky a lidí. 2014, č. 10, s. 23-34. ISSN 1214-1097.
Filozofie a náboženství
--
Knihovna Jana Drdy Příbram
26.09.2014 10:05