jehličnany, způsoby rozmnožování

Text dotazu

Veškeré způsoby rozmnožování jehličnanů (Smrk, jalovec, cypřišek, borovice, jedle, jedlovec, modřín, thuje.)

Odpověď

Dobrý den, všechny jehličnany se rozmnožují na stejném principu jako ostatní nahosemenné rostliny. Podobné dotazy jsme již v rámci služby Ptejte se knihovny zodpovídali, viz níže. V archivu služby se také nachází dotaz ohledně rozmnožování jedle, další informace můžete získat z uvedené použité literatury (http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/rozmnozovani-jedle/).
Pokud byste potřeboval specifické informace, obraťte se spíše na Infopult Zemědělské a potravinářské knihovny (http://www.agronavigator.cz/ptejte_se.asp).

Nahosemenné rostliny se rozmnožují pohlavně (pomocí semen), kdy nový jedinec vzniká splynutím dvou pohlavních buněk (gamet), které pocházejí ze dvou rodičovských organismů. Pohlavni proces je velmi důležitý z hlediska dědičnosti a evoluce daného druhu. V potomstvu rodičovského páru se totiž uplatňují v různých kombinacích vlastnosti obou rodičů.
Svůj název dostaly nahosemenné rostliny podle společného znaku - vajíčka vyrůstají volně na plodolistech (nejsou dokonale uzavřena v pestíku jako u krytosemenných), tudíž jsou nedostatečně chráněna. Tato vajíčka dozrávají v semena.
U jehličnanů, nejznámějších zástupců náhosemenných rostlin, jsou tyčinky (samčí výtrusné listy), stejně jako plodolisty neboli semenné šupiny (samičí výtrusné listy) uspořádány v oddělených jednopohlavních šišticích. Ploché semenné šupiny nesou obvykle dvě vajíčka. Opylování jehličnanů zajišťuje vítr. Oplozená vajíčka dozrávají v semena, volně ležící na plodolistu.
Semena bývají zpravidla křídlatá a jsou rozšiřována větrem, vzácně se na jejich rozšiřování podílejí živočichové (např. u jalovce). Samičí šištice dozrávají v šišky, které často dřevnatějí; zejména jejich tvar a velikost jsou (vedle jehlic) významnými určovacími znaky. V době zralosti se semenné šupiny šištic víceméně rozevírají, semena se uvolní a celé šišky opadávají (např. borovice). U některých rodů (jedle) se šišky rozpadají na stromě, kde zůstává zdřevnatělé vřeteno.

Použité zdroje:
KINCL, Lubomír; KINCL, Miloslav; JAKRLOVÁ, Jana. Biologie rostlin: pro 1. ročník gymnázií. Praha: Fortuna, 1993. 112s. ISBN 80-7168-090-7.

ROSYPAL, Stanislav a kol. Nový přehled biologie. Praha: Scientia, 2003. 797 s. ISBN 978-80-86960-23-4.

Obor

Biologické vědy

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

17.12.2008 15:39

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu