-
To se mi líbí
-
Doporučit
Veškeré způsoby rozmnožování jehličnanů (Smrk, jalovec, cypřišek, borovice, jedle, jedlovec, modřín, thuje.)
Dobrý den, všechny jehličnany se rozmnožují na stejném principu jako ostatní nahosemenné rostliny. Podobné dotazy jsme již v rámci služby Ptejte se knihovny zodpovídali, viz níže. V archivu služby se také nachází dotaz ohledně rozmnožování jedle, další informace můžete získat z uvedené použité literatury (http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/rozmnozovani-jedle/).
Pokud byste potřeboval specifické informace, obraťte se spíše na Infopult Zemědělské a potravinářské knihovny (http://www.agronavigator.cz/ptejte_se.asp).
Nahosemenné rostliny se rozmnožují pohlavně (pomocí semen), kdy nový jedinec vzniká splynutím dvou pohlavních buněk (gamet), které pocházejí ze dvou rodičovských organismů. Pohlavni proces je velmi důležitý z hlediska dědičnosti a evoluce daného druhu. V potomstvu rodičovského páru se totiž uplatňují v různých kombinacích vlastnosti obou rodičů.
Svůj název dostaly nahosemenné rostliny podle společného znaku - vajíčka vyrůstají volně na plodolistech (nejsou dokonale uzavřena v pestíku jako u krytosemenných), tudíž jsou nedostatečně chráněna. Tato vajíčka dozrávají v semena.
U jehličnanů, nejznámějších zástupců náhosemenných rostlin, jsou tyčinky (samčí výtrusné listy), stejně jako plodolisty neboli semenné šupiny (samičí výtrusné listy) uspořádány v oddělených jednopohlavních šišticích. Ploché semenné šupiny nesou obvykle dvě vajíčka. Opylování jehličnanů zajišťuje vítr. Oplozená vajíčka dozrávají v semena, volně ležící na plodolistu.
Semena bývají zpravidla křídlatá a jsou rozšiřována větrem, vzácně se na jejich rozšiřování podílejí živočichové (např. u jalovce). Samičí šištice dozrávají v šišky, které často dřevnatějí; zejména jejich tvar a velikost jsou (vedle jehlic) významnými určovacími znaky. V době zralosti se semenné šupiny šištic víceméně rozevírají, semena se uvolní a celé šišky opadávají (např. borovice). U některých rodů (jedle) se šišky rozpadají na stromě, kde zůstává zdřevnatělé vřeteno.
Použité zdroje:
KINCL, Lubomír; KINCL, Miloslav; JAKRLOVÁ, Jana. Biologie rostlin: pro 1. ročník gymnázií. Praha: Fortuna, 1993. 112s. ISBN 80-7168-090-7.
ROSYPAL, Stanislav a kol. Nový přehled biologie. Praha: Scientia, 2003. 797 s. ISBN 978-80-86960-23-4.
Biologické vědy
--
Národní knihovna ČR
17.12.2008 15:39