-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den. Na netu je řada rostlin, kterými se může otávit pes. Obvykle jsou to cibulky nebo kořínky. Může se otrávit vistarií nebo listy břečťanu nebo rododentronu? Může se otrávit sežráním suchých částí rostlin - hlavně vistarie- listů, úlomků větviček , suchých obalů plodů?
Děkuji za odpověď
Dobrý den,
údaje o jedovatosti Vámi zmiňovaných rostlin a jejich účincích na zvířata jsme hledali v dostupných publikacích a periodikách, pro kompletní a praxí podložené informace o konkrétních účincích na psy Vám doporučujeme kontaktovat veterináře.
Podle publikace Jedovaté rostliny v bytě a na zahradě J. Nováka vistarie čínská obsahuje bílkovinné toxické látky zvané lektiny a člověk se může otrávit po požití lusků nebo semen. (s. 69-70) Působení lektinů na zvířata zmiňuje studie v časopise Živočišná výroba (1968), podle níž „látky způsobují nespecifickou či specifickou aglutinaci [shluk] krvinek řady živočišných druhů.“ H. Altmann v příručce Jedovaté rostliny, jedovatí živočichové hovoří kromě nebezpečných lektinů také o glykosidu vistarinu, který je obsažen v kůře a kořenech rostliny: látky „dráždí sliznici žaludku a střev.“ (s. 35) Studie v International Journal of Poisonous Plant Research z roku 2011 doplňuje, že látky obsažené v rostlinách z čeledi bobovitých (do nichž vistarie patří) mohou u živočichů způsobit nekrózu [odumření] jater. (s. 6)
O průvodních jevech otravy vistarií informuje článek na webu www.uveterinarky.cz, v němž jsou mezi důsledky pozření několika semen vistarie uváděny zvracení, průjem, silné pocení a porucha koordinace pohybů; „kvůli ztrátě tekutin se rozvíjí šok, který vede až k smrti.“
Výše jmenované publikace pojednávají rovněž o jedovatosti břečťanu a rododendronu:
Celá rostlina břečťanu, zvláště semena, obsahuje „tzv. hederasaponiny, třísloviny a glykosidy. U dětí se po požití asi 5 bobulí vyskytly průjmy a zvracení. (…) Chlupy mladých výhonů a listů vyvolávají kožní podráždění. Ptáci požírají plody bez následků.“ (NOVÁK, s. 25) Podle H. Altmanna obsahují stonky, listy a bobule břečťanu saponiny, mezi jinými hederin, jež způsobují podráždění sliznic žaludku a střev (s. 42).
Jedovatost rostliny u psů potvrzují některé internetové blogy veterinářů: „Břečťan má silně alergizující účinky, po pozření dráždí trávicí trakt a v případě vstřebání způsobuje v krvi rozpad červených krvinek; po pozření většího množství listů může nastat slinění, zvracení, průjem, potíže s dýcháním, koma, zrychlený tep a křeče. (https://www.uveterinarky.cz/jedovate-rostliny-pro-psy-a-kocky/)
Rododendron obsahuje ve všech svých částech „jedovaté látky zvané diterpeny, vyvolávající nevolnost, slinění, pálení v hrdle, střevní křeče i dýchací potíže. U skotu, koní a ovcí se otravy vyskytly při okusování listů a mladých větviček (…).“ (NOVÁK, s. 52)
Ve studii Pokojové a zahradní rostliny – riziko otrav malých zvířat v časopisu Fakulty veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno Veterinářství naleznete přehled rostlin, které mohou způsobit otravu mj. i psů. Rododendron (azalka) je zde jmenován jako „extrémně toxická“ rostlina: „obsahuje hlavně tzv. grayanotoxiny s kardioaktivním účinkem. (…) Protože se grayanotoxiny rychle vylučují, příznaky otravy jsou zřídka delší než 24 hod. (…) Pozření několika málo listů azalky (2-3 ks) může vyvolat u psů a koček vážné otravy. (…) Je pozorována salivace [slinění], zvracení, průjem (…), třes, pocení slabost a hypotenze.“
Veterinární toxikologická databáze (VETTOX) radí při podezření na otravu zvířete vyhledat veterináře a jako první pomoc podat několik tablet aktivního uhlí („rozdrcených a rozmíchaných do vody nebo např. jogurtu“), dát zvířeti napít a nezatěžovat je pohybem.
Dále doporučuje, abychom se při koupi každé pokojové rostliny informovali o její jedovatosti a pokud možno se vyvarovali pěstování jedovatých rostlin, případně tyto neumisťovali na zvířetem dosažitelná místa.
Zdroje:
NOVÁK, Jan. Jedovaté rostliny v bytě a na zahradě, Praha: Grada, 2004. 81 s.
ALTMANN, Horst. Jedovaté rostliny, jedovatí živočichové. Praha: Knižní klub, 2004. 159 s.
PETROVSKÁ, E. a PETROVSKÝ, E.: Precipitační reakce semenné plazmy býků a kanců s extraktem leguminóz, Živočišná výroba 1968. Praha: Československá akademie zemědělská, roč. 13, č. 11-12, s. 743-748.
DIAZ, Gonzalo J. Toxic Plants of Veterinary and Agricultural Interest in Colombia. International Journal of Poisonous Plant Research. 2011, č. 1, s. 1-19, dostupné online: https://www.ars.usda.gov/ARSUserFiles/oc/np/PoisonousPlants/PoisonousPlantResearch.pdf.
DVOŘÁKOVÁ, D. – SVOBODOVÁ, Z. – DRASTICHOVÁ, J.: Pokojové a zahradní rostliny – riziko otrav malých zvířat, Veterinářství: odborný a stavovský měsíčník. 2002, roč. 52, s. 412-420, dostupné online: https://vetweb.cz/pokojove-a-zahradni-rostliny-riziko-otrav-malych-zvirat/.
https://cit.vfu.cz/vettox/list.php?art=10&cat=18
https://www.uveterinarky.cz/jedovate-rostliny-pro-psy-a-kocky/
Biologické vědy
--
Národní knihovna ČR
08.03.2022 09:17