-
To se mi líbí
-
Doporučit
Města se podle původu dělí na královská a poddanská. v seznamu královských měst Telč není, ale někdy je uváděna jako královské město.
Děkuji
Hezký den,
dostupné prameny uvádí, že přesný vznik Telče jako města dosud není znám. V místech, kde se dnes rozkládá město Telč vedly už ve středověku důležité obchodní stezky a na vyvýšenině Humpolecké cesty byl později založený dvorec a románská rotunda, které se staly hospodářským centrem pro celou oblast. Během 13. století zde vzrůstal počet obyvatel, a tak bylo poblíž dvorce založeno sídlo s názvem Staré město, které je dnes součástí Telče. První doložená zmínka o sídle v Telči pochází z roku 1335, kdy se však jednalo ještě o zeměpanský gotický hrad. Nestál však pravděpodobně v místech dnešního zámku, nýbrž v jihovýchodní části historického centra města. Sídlo roku 1339 vyměnil král Jan Lucemburský za Bánov s Oldřichem Hradce, kdy započala v Telči éra pánů z Hradce. Těm Telč patřila až do vymření rodu roku 1604. O Telči coby o městě se začíná hovořit od roku 1366, nicméně zakládací listina se do současnosti nedochovala, takže přesné datum založení města není známo. Nicméně fakt, že město bylo pod správou rodu Oldřicha z Hradce nám dovoluje odvodit že minimálně od poloviny 14. století se z Telče stalo poddanské město. Klasifikace měst podle původu naleznete níže.
Dělení měst podle původu:
královská – podřízená králi, pouze obyvatelé královských měst měli osobní svobodu
města královská – podřízena podkomořímu
města horní – podřízena královskému mincmistrovi
města věnná – tvořila součást důchodů a vdovská věna královen (například: Hradec, Chrudim, Vysoké Mýto, Dvůr Králové)
poddanská – přestože o právech poddanského města rozhodovala vrchnost, musel povýšení osady na město vždy potvrdit panovník. Vedle toho potvrzoval i právo trhu. Podle vrchnosti se poddanská města mohou dělit na:
církevní (biskupství nebo arcibiskupství, kláštery, kapituly)
šlechtická
komorní královská
Zdroj:
Přispěvatelé Wikipedie, Město [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2021, Datum poslední revize 14. 06. 2021, 12:19 UTC, [citováno 17. 06. 2021] https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=M%C4%9Bsto&oldid=20067992.
Přispěvatelé Wikipedie, Královské město [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2020, Datum poslední revize 6. 01. 2020, 07:14 UTC, [citováno 17. 06. 2021] <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kr%C3%A1lovsk%C3%A9_m%C4%9Bsto&oldid=18005632>
Přispěvatelé Wikipedie, Královské věnné město [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2021, Datum poslední revize 10. 02. 2021, 16:31 UTC, [citováno 17. 06. 2021] <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kr%C3%A1lovsk%C3%A9_v%C4%9Bnn%C3%A9_m%C4%9Bsto&oldid=19466884>
Podrobnější charakteristiku poddanských měst můžeme nalézt také v bakalářské práci Jakuba Marečka Telč v 17. století.
„Poddanská města představovala různorodou skupinu, již lze charakterizovat dvěma základními rysy. Prvním rysem byla osobní nesvoboda měšťanů sídlících v takovém městě, druhým míra závislosti poddanského města na vrchnosti. Závislost se odrážela v míře privilegií a v samosprávě. Mezi poddanskými městy se vedle velkých, výstavných a prosperujících měst s vlastním rozsáhlým majetkem nacházela také drobná městečka, jejichž správa se mnohdy příliš nelišila od vesnic. Správa poddanských měst se podobala správě měst královských.“
MAREČEK, Jakub. Telč v 17. století. Č. Budějovice, 2016. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Filozofická fakulta 61.
Použitá literatura:
BERINGER, Jan a JANOUŠEK, Jaroslav. Město a panství Telč. (v Dačicích): (Tisk Ant. Kasalého). Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:425a791d-be7d-4683-9898-04ee72b4157e.
HOFFMANN, František. České město ve středověku : život a dědictví. Praha: Panorama, 1992. 453 s. ISBN 80-7038-182-5.
HRDLIČKA, Josef. Telč 900 let: (1099-1999). Telč: Muzejní spolek v Telči, 1999. ISBN 80-238-3554-8. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:13beab90-888c-11e5-be6a-001018b5eb5c.
KOLEKTIV autorů, Telč, historické město jižní Moravy, Praha 1992.
KROUPA, Jiří (ed.), Telč. Historické centrum, Praha 2013.
KUSÁK, Dalibor a KOŽÍK, František. Telč. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1965. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:11904790-3da0-11e8-b52f-5ef3fc9ae867.
KRATINOVÁ, Vlasta, SAMEK, Bohumil, STEHLÍK, Miloš a VÁCHA, Pavel. Telč: historické město jižní Moravy. Praha: Odeon, 1992. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:b3c70f40-912a-11e6-bfc2-001018b5eb5c.
LE GOFF, Jacques; SCHMITT, Jean-Claude, a kol. Encyklopedie středověku. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 2008. 935 s. ISBN 978-80-7021-917-1.
LE GOFF, Jacques, a kol. Středověký člověk a jeho svět. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003. 319 s. ISBN 80-7021-682-4.
NOVÁKOVÁ, Miroslava. Telč. Brno: Kraj. středisko památkové péče a ochrany přírody, 1979. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1ac15ca0-0cf8-11e4-90aa-005056825209.
PIRENNE, Henri. Středověká města. Překlad Bedřich Mendl. Praha: Historický klub, 1928. 218 s. Dostupné online.
RAMPULA, Josef, Pověsti a názory o vzniku a vývoji města Telče v nejstarší době, in: Miloš Drdácký (ed.), Dějiny Telče v díle místních historiků, Semily 2004.
RICHTER, Václav, Středověká Telč, Praha 1941.
RICHTER, Václav, Telč, státní zámek a městská památková rezervace, Praha 1953.
RICHTER, Václav, Telč, městská památková rezervace a státní zámek, Praha 1958.
STEHLÍK, Michal, JABULKA, Jiří, KŘÍŽEK, Karel a KOLÁŘ, Vojta. Telč, město příběhů. České Budějovice: Typ, 2005. ISBN 80-901510-3-5. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1fb763a0-6661-11e3-bc9f-5ef3fc9bb22f.
Pro zajímavost můžete nahlédnout do následujících volně dostupných zdrojů z internetu, jejich odbornost ale nemůžeme zaručit.
https://www.telc.eu/obcan/o_meste
http://www.turistickelisty.sportovnilisty.cz/pozice-1-top/jedinecny-architektonicky-komplex-to-je-historicka-telc/
https://www.unesco-czech.cz/telc/predstaveni/#page_start
https://www.historickasidla.cz/dr-cs/513-telc.html
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
15.06.2021 13:31