-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
mezi Javorníkem a Zuklínem se nachází menhirová stezka. Zajímaly by mne skutečně archeologicky ověřené informace o této lokalitě. Je mi jasné, že nejspíš nepůjde o žádnou autentickou pravěkou architekturu, myslím, že většinu kamenů vztyčili pánové Kozák a Bártl, ale zajímalo by mě, zda se k celému projektu vyjadřuje i někdo z odborníků, aby uvedl smyšlenky dnešních "lovců záhad" na pravou míru.
Děkuji mnohokrát.
Dobrý den,
děkujeme za Váš dotaz.
Je překvapivé, jak málo odborných informací k tématu jsme v námi dostupných zdrojích našli. Narazili jsme ovšem na nestejné názvosloví. Menhir (z bretonštiny, doslova dlouhý kámen), je neopracovaný anebo málo opracovaný kámen, vztyčený lidmi. Většina odborných definic přidává pravěký původ kamene. Jiné časový původ zcela vynechávají. Taková definice je značně rozšiřující a kameny z menhirové stezky u Vacova do ní mohou docela dobře zapadat, ať už jejich účel byl jakýkoliv. Zapadají do ní i zcela novodobě vztyčované kameny.
K tomu, aby se zjistilo, zda byl kámen vzpřímen a zasazen do země lidmi, je potřeba kámen ideálně zvednou a prohledat, co je pod ním (vztyčené kameny bývají podepřené menšími). Toto je samozřejmě velmi náročné a zřejmě to běžně neprobíhá, za účelem výzkumu. Určit, kdy byl kámen vztyčen, je značně obtížné.
O žádném výzkumu v dané lokalitě jsme doklad nedohledali, nicméně v blízké lokalitě (u Sousedovic na Strakonicku) se nachází skupina kamenů, které by podle některých autorů splňovaly i časový požadavek na původ. Je tedy vidět, že oblast má svou historii, co se vztyčování kamenů týče.
Zmapování počtu menhirů (s pravěkým původem) na území ČR v odborné literatuře se věnoval Rudolf Zemek v knize Neznámé menhiry v Čechách a na Moravě. Výsledná čísla jsou možná překvapivá – jednak tím, že se u jednotlivých autorů velmi liší, stejně jako počtem. Pohybují se od čísla pět, přes několik čísel blízkým třiceti, ke stovce. Pravěký vztyčený kámen na našem území je tedy spíše raritou.
V publikaci z roku 1990 se píše: „V Čechách se nepodařilo menhiry dosud věrohodně datovat ani archeologicky, ani fyzikálně. Hlavní příčinou tohoto neúspěchu je zejména, že se u nich nepodařilo nalézt „datovací charakteristiky“, mikrolity, artefakty či jiné archeologické doklady, které by reálně datování umožnily. Přitom je u našich menhirů situace o to složitější, že to mohou být objekty pravěké, stejně jako středověké.“ In: SVOBODA, Karel, Stanislav HOLÝ a Michaela BLAŽEJOVÁ. Tajemné megality: svědkové doby kamenné. Praha: Horizont, 1990, s. 38. ISBN 80-7012-034-7. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:831df2c0-5b65-11e4-b85e-005056822549
Na závěr bychom uvedli odstavec z knihy archeologa Karla Sklenáře, jenž se menhirům věnuje ve své knize: „Pokud si některý druh pravěkých památek zaslouží nelichotivý název „noční můra archeologů“, je to (menhir) … Menhir je prototyp němého kamene. Mnoho naznačuje, málo prozradí. Snad už nikdy se nepodaří rozluštit řadu otázek kolem jeho původu, stáří, významu. Fantazie nekritických nadšenců se rozbíhá na plné obrátky a vážný badatel neví, zdali si má zoufat nad vodopádem nesmyslů nebo nad tím, že sám může nabídnout tak málo, čím by je nahradil.“ In: SKLENÁŘ, Karel a Eliška SKLENÁŘOVÁ. Tanec obrů: není jen Stonehenge. Praha: Academia, 1996, s. 121. ISBN 80-200-0415-7. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:f5a408a0-6013-11e3-8c6a-005056825209
ZEMEK, Rudolf. Neznámé menhiry v Čechách a na Moravě. Olomouc: ANAG, c2009, s. 22. ISBN 978-80-7263-520-7. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:3d71a71d-14f5-4911-af1d-371663b3ca08
SKLENÁŘ, Karel a Eliška SKLENÁŘOVÁ. Tanec obrů: není jen Stonehenge. Praha: Academia, 1996, s. 121. ISBN 80-200-0415-7. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:f5a408a0-6013-11e3-8c6a-005056825209
Památky archaeologické a místopisné: organ Archaeologického sboru Musea království Českého a Historického spolku v Praze. Praha: Archaeologický sbor Musea království Českého, 1896-1897(2-3), s. 171,172. ISSN 1801-5786. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:9d6d7880-d991-11e4-ae4e-5ef3fc9ae867
CÍLEK, Václav. Posvátná krajina: eseje o místech, silách a dracích. Praha: Malvern, 2014, s. 56. ISBN 978-80-87580-72-1. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:67f3ca63-3a4b-4725-808d-f257a696aaba
SVOBODA, Karel, Stanislav HOLÝ a Michaela BLAŽEJOVÁ. Tajemné megality: svědkové doby kamenné. Praha: Horizont, 1990, s. 38. ISBN 80-7012-034-7. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:831df2c0-5b65-11e4-b85e-005056822549
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
19.02.2025 13:29