-
To se mi líbí
-
Doporučit
Jaký je rozdíl mezi kostrou a kostlivcem
Dobrý den,
kostlivec je spíše ve významu 'zosobnění' kostry, používá se jako 'člověk - smrt, tvor', pohybuje se, má vlastnosti živého tvora; kostra je spíš neživotný útvar, anatomická složenina kostí.
V umění: smrt - ikonografický motiv; v antice se zobrazovala smrt jako bratr spánku, nejprve jako starý muž, později jako mladík s křídly nebo jako génius s vypitou číší, v pozdní antice už také jako kostlivec. V křesťanském umění pozdního středověku jako polorozpadlá mrtvola nebo kostra, často na koni, ozbrojená lukem a šípem, nebo se symbolem času, s kosou, někdy se sekerou podtínající strom života; rozšířené byly výjevy tzv. tance smrti. Během renesance zobrazování smrti poněkud ustává, znovu v baroku, mj. na náhrobcích. Moderna znovu oživila symbol skeletu.
Nové universum: všeobecná encyklopedie A-Ž. V Praze: Knižní klub, 2003s. 1032. ISBN 80-242-1069-X. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:997f2dd0-da82-11e4-ae4e-5ef3fc9ae867
skelet řídce kostra, kostlivec; velice hubený člověk ŠETKA, Otakar. Nový slovník cizích slov v moderní češtině. Třebíč: Jindřich Lorenz, 1935s. 326. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:0d7444ba-3fc0-4f6f-9588-dedd7524735f
Kostlivec. Lidská kostra nebo postavy se zřetelně vystupujícími kostmi symbolizují v šamanistických kulturách šamanův zážitek rozpadu těla na jednotlivé kosti a jejich následné složení. Většinou se však kostlivci považují za symboly smrti, protože kosti se za příznivých podmínek mohou uchovat po tisíce let. Na obrazech posledního soudu (srov. konec světa) často vídáme kostlivce vstávající z hrobů. V alchymické ikonografii symbolizují vzkříšení a znovuzrození měnící se prvotní hmoty (materia prima) po „díle na černo" (nigredo) a „hnití" (putrefactio). Přesto však kostlivec bývá obvykle symbolem smrti.
BIEDERMANN, Hansa , BIEDERMANN, Sybille. Lexikon symbolů. Praha: Beta, 2008s. 157. ISBN 978-80-7306-362-7. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:2da12da0-c111-11e4-ba2b-5ef3fc9bb22f
Kostra, v jižních Čechách kůstra, toto slovo dnes tak důležité je teprve výtvor Preslův, u Jungmanna má jen 2 doklady z odborných spisů. „Presl slovem kostra nahradil starší kostlivec, koštěnec, cítil je tedy jistě jako odvozené od kost“. (Šmilauer, Vladimír) Sic. kostra bude tedy z češtiny. Sem i sic. kostrák kostlivec.
MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010s. 281. ISBN 978-80-7422-048-7. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:4b691160-df89-11e7-adb0-005056825209
Kostlivec i kostra mají ale více přenesených významů, viz níže:
Kostra - význam:
opěrná soustava organismů
soustava lidských kostí
nosný systém
Kostru domu tvoří schodiště a čelní nosná zeď.
https://cs.wiktionary.org/wiki/kostra
Kostlivec - význam:
nemrtvý sestávající pouze z kostry
Z hrobky povstal hrůzostrašný kostlivec.
velice hubený člověk
Ta holka je úplný kostlivec.
https://cs.wiktionary.org/wiki/kostlivec
V dalším přeneseném významu:
Kostra je nadávka, znamená tolik jako sprosťačka, kostrák je jednak kostlivec, kostroun, jednak sprosťák.
EISNER, Pavel, , PÁTKOVÁ, Petra a EISNEROVÁ, Dagmar. Chrám i tvrz. Praha: Pluto, 1997s. 150. ISBN 80-902183-2-6. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:bf02d730-d11d-11e6-bf97-005056825209
Jazyk, lingvistika a literatura
--
14.10.2020 14:44