-
To se mi líbí
-
Doporučit
Jak je možné poznat, v případech, kdy to např. není součástí názvu nebo kdy se jedná o zahraniční stavbu, kdy jazyk nerozlišuje mezi hradem a zámkem, zda vidíme, nebo čteme o hradu nebo zámku? Je podstatná funkce nebo doba vzniku? Děkuji.
Dobrý den,
"ne ve všech zemích se rozlišuje pojem hrad a zámek. V mnoha jazycích má velké panské sídlo jednotné označení odvozené od zdrobněliny latinského názvu opevněného vojenského tábora, od slova castellum. Ovšem i český výraz hrad má stejný význam, je názvem pro opevněné, ohrazené místo, podobně jako slovo zámek, znamenající uzavíratelný, nepřístupný prostor. Oba termíny byly také zprvu totožné, navzájem zaměnitelné. Tak Pražský hrad byl nazýván zámkem, u skutečných zámků se zase v pojmenování vyskytuje slovo hrad. (...) V dnešní době již význam přísně oddělujeme: slovo hrad je určeno opevněnému panskému sídlu středověku, zámek pak výstavnému obydlí novověké šlechty. Ve všech ohledech můžeme hrad považovat za bezprostředního předchůdce zámků, také přechod mezi oběma typy byl zcela plynulý a někdy málo postřehnutelný."
(VLČEK, Pavel. Encyklopedie českých zámků. 1. vyd. Praha: Libri, 1994. str. 9.)
Obě stavby, hrad i zámek, tedy sloužily jako šlechtické sídlo. Rozdílná je ovšem doba vzniku, uspořádání a přidružené funkce uvedených staveb.
Hrad je typickou stavbou středověku. Jeho podoba se vyvinula z raně středověkých hradišť. Jedná se tedy o opevněné panské sídlo, které se povětšinou skládalo z vlastního hradu, věže, kaple, hospodářských budov a opevnění. V zásadě se rozlišují tři typy hradů: hrady bergfritového (donžonového) typu (ústřední stavbou hradu byla obranná věž odvozená z podoby římských strážních a obranných věží), kastelového typu (hrad s pravidelným půdorysem s větším počtem věží a obvodovou zástavbou, vzor v antických opevněných táborech (castrum)) a hrady s obvodovou zástavbou a kombinací různých dispozic. V závislosti na terénu je možné rozlišovat hrady výšinné (povětšinou bergfritového typu) a nížinné (často kastelového typu).
"Středověký hrad je svým posláním stavba značně rozporná, protože to byla jednak pevnost a jednak i obydlí feudálního pána, které by mělo využívat všechen dostupný komfort své doby. Většinou ovšem převážila hlediska vojenská a hrady byly pro trvalé bydlení značně nepohodlné."
(zdroj: SYROVÝ, Petr. Dobrodružství architektury. 1. vyd. Praha: ABF - Arch, 1999. str. 214)
Právě v důsledku nepohodlnosti docházelo k postupnému opouštění či přestavování hradů na budovy umožňující kvalitnější a pohodlnější obývání, tedy zámky. Tento posun umožnila i celková politická a společenská proměna v období renesance. Nově budovaná sídla jsou již stavěna s důrazem na příjemné bydlení. U těchto staveb již schází výraznější fortifikační (obranné) prvky. Dispozice těchto staveb jsou převážně pravidelného půdorysu. V renesanci to byla zvláště uzavřená čtyřkřídlá dispozice s vnitřním nádvořím, v baroku stavby s podkovovitě otevřeným čestným dvorem a v rokoku malé intimní zámečky ve venkovském prostředí. Zámky bývají často vkomponovány do přírodního prostředí nebo doplněny parkem či zahradou. Vrcholným obdobím zámecké architektury je 17. a 18. století. Později (v 19. století) byly stavěny či přestavovány zámky v klasicistním či historizujícím slohu.
Více informací můžete nalézt v níže uvedených použitých zdrojích:
* DURDÍK, Tomáš. Encyklopedie českých hradů. 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 365 s. ISBN 80-85983-96-6.
* VLČEK, Pavel. Encyklopedie českých zámků. 1. vyd. Praha: Libri, 1994. 314 s. ISBN 80-901579-2-0.
* SYROVÝ, Petr. Dobrodružství architektury. 1. vyd. Praha: ABF - Arch, 1999. 355 s. ISBN 80-86165-28-0.
* ŠEFCŮ, Ondřej. Architektura: lexikon architektonických prvků a stavebního řemesla. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 256 s. ISBN 978-80-247-3120-9.
* DUDÁK, Vladislav, POŠVA, Rudolf a NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie světové architektury: od menhiru k dekonstruktivismu. Vyd. 1. Praha: Baset, 2000. 2 sv. ISBN 80-86223-07-8.
Literatury o hradech a zámcích je poměrně velké množství. Další publikace, které by Vás k tomuto tématu zajímaly, můžete dohledat prostřednictvím Online katalogu Národní knihovny ČR: http://aleph.nkp.cz/cze/nkc , Souborného katalogu ČR: http://aleph.nkp.cz/cze/skc nebo Jednotné informační brány: http://www.jib.cz . Zahraniční dokumenty k tématu je možné nalézt prostřednictvím souborného katalogu OCLC - Worldcat: www.worldcat.org či Google Books: http://books.google.cz/ apod.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
14.01.2016 23:05