Jaké jsou specifika služeb knihoven pro sociálně znevýhodněné?

Text dotazu

Odpověď

Dobrý den,

Přikládáme průřezový materiál, který kompletně zodpovídá na Váš dotaz: http://cms.kmo.cz/files/attachments/900/47914-Socialne-vylouceni-uzivatele-v-knihovnach.pdf . Dokument připravila Knihovna města Ostravy a najdete ho na těchto webových stránkách: http://cms.kmo.cz/www/cl-900/9-aktuality/47914-co-knihovna-mesta-ostravy-nabizi-socialne/ .

Podnětné výňatky z dalších dokumentů přikládáme.

„ Bezdomovci jsou odkázáni na pobyt ve veřejném prostoru a institucích. Je to jejich přirozené prostředí a může jim pomoci překonat potíže spojené s životem na ulici (teplo, kontakt s lidmi, dočasný pocit bezpečí). Knihovny bývají bezdomovci hojně využívány a zaměstnanci knihoven často musí řešit různé nestandardní situace.

Na začátku je nutné dobře nastavit pravidla (knihovní řád) a ty důsledně vyžadovat u všech. Existují pravidla, která budeme všichni respektovat, a ty jsou podmínkou pro poskytnutí služby. Pokud jsou porušena, následuje sankce. Vždy je výhodné lidem trpělivě vysvětlovat, proč jsou pravidla důležitá a proč nastupuje určité restriktivní opatření. Pokud člověk pochopí, z jakého důvodu je po něm vyžadováno určité chování, je pravděpodobné, že pravidla přijme za své a nebude je ve velké míře porušovat. Takové jednání člověka neponíží a může zabránit nějaké neadekvátní reakci na ohrožující situaci. Pokud je to možné, můžeme projevit lítost nad situací a nabídnout nějakou alternativu nebo možnost do budoucna. Může to znamenat, že bezdomovec smí trávit čas v knihovně, pokud bude čistý a bude se chovat slušně. Dohoda mezi zaměstnancem knihovny a takovýmto návštěvníkem by mohla být cílem, který mohou respektovat obě strany, aniž by je to uvádělo do nepříjemných nebo ohrožujících situací. V případech, kdy člověk nerespektuje pravidla nebo svým chováním ohrožuje sebe a okolí, je třeba přistoupit k razantnímu řešení a takovou osobu vykázat, v extrémních případech za asistence Policie ČR.

Knihovna jako instituce může být indikátorem vzrůstající míry bezdomovectví v daném regionu. Každá obec by měla být aktivní ve vyhledávání takových jevů a následně by měla zřizovat potřebné sociální služby pro ohrožené skupiny obyvatel. Jako nástroj k tomu slouží proces komunitního plánování, který bývá koordinován městskými a krajskými úřady a účastnit se ho mohou odborníci i veřejnost. Vznik sociálních služeb podléhá zákonu 108/2006Sb. O sociálních službách. Každá sociální služba, která je financovaná z dotací, musí být zaregistrovaná. Kontaktní údaje na všechna zařízení sociálních služeb jsou k dispozici pro každého v tzv. i registru - Registr poskytovatelů sociálních služeb: http://iregistr.mpsv.cz/.

V knihovnách by mohl být k dispozici adresář sociálních služeb a v případě potřeby lze bezdomovce odkázat na některou dostupnou službu v okolí.“ – Zdroj: Zoufalá, Kateřina. V kontaktu s bezdomovectvím. Bulletin SKIP, 2014, 23(2), s. 11-13. ISSN 1210-0927. Dostupné také z: https://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bull14_212.htm#ti

„V rámci výzkumu bylo definováno 12 skupin obyvatel ohrožených sociálním vyloučením: 1. nízkopříjmové skupiny obyvatel, 2. dlouhodobě nezaměstnaní, 3. rodiny, děti, mládež žijící v nepříznivé sociální situaci, 4. osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách a v jejich okolí, 5. lidé bez domova, 6. senioři, 7. osoby se zdravotním postižením, 8. etnické skupiny (zejména Romové), 9. migranti a další národnostní menšiny, 10. osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, 11. osoby opouštějící ústavní zařízení nebo zařízení výkonu trestu, 12. psychicky nemocní lidé.

Výsledky ukázaly, že knihovny dostatečně vnímají potřebu zabývat se těmito skupinami, ale v konkrétní praxi se to neprojevuje. Nabídka se orientuje jen na některé výše vyjmenované skupiny (senioři, zdravotně postižení, děti v nepříznivé sociální situaci) a i u těchto skupin je více plánů než samotné realizace; například 76 % dotázaných knihoven vidí velkou potřebu se věnovat dětem ze sociálně slabých rodin, ale jen 21 % z nich uskutečnilo pro tyto děti nějakou speciálně zaměřenou službu nebo akci. Nabídku uzpůsobenou pro národnostní menšiny může doložit 5 % knihoven a 14 % knihoven se alespoň jednorázově zabývá komunitní činností pro dlouhodobě nezaměstnané. Klíčové faktory, které brzdí aktivitu knihoven, jsou nejčastěji: nezájem cílových skupin, předchozí negativní zkušenosti, nezájem zřizovatele, nedostatek vzdělaného personálu bez předsudků, nedostatek prostor, problematická spolupráce s dalšími organizacemi (i spolupráce s místními akčními skupinami byla hodnocena jako problematická) a limitované finanční zdroje (využívání dotací komplikuje finanční spoluúčast a povinná udržitelnost projektu).“ Zdroj: Semrádová, Eva. Komunitní služby knihoven a osoby ohrožené sociálním vyloučením: dotace ve prospěch sociálně vyloučených občanů. U nás: knihovnicko-informační zpravodaj Královéhradeckého kraje, 2015, 25(3), s. 23-24. ISSN 0862-9366. Dostupné také z: http://www.svkhk.cz/SVKHK/u-nas-pdf_archiv/20150312.pdf.

Obor

Informace o knihovně

Okres

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

21.09.2018 10:52