Jaké byly mzdy a platy zdravotních sester a ošetřovatelek v období 1. republiky?

Text dotazu

Odpověď

Dobrý den,

přesné informace, které vás zajímají, se nám nepodařilo najít. Statistické údaje pro toto období nejsou k dispozici. Našli jsme v textu knihy o historii ošetřovatelství údaj o odměnách pro opatrovnice a ošetřovatelky - denní službu 50 krejcarů, za noční službu 80 krejcarů a za nepřetržitou týdenní službu 3 - 7 zlatých. To ale bylo ještě před vznikem 1. republiky. "V devadesátých letech 19. století jsou pro ošetřovatelskou práci stále přijímáni lidé neškolení, jejichž práce je ceněna méně než práce vrátného v nemocnici (vrátný měl 8 zlatých měsíčně, zdarma byt, 5 sáhů dřeva, 18 liber svíček a 30 zlatých na ošacení). Ošetřovatelka měla 6 zlatých a ošetřovatel 7 zlatých měsíčně."

Zdroj: KUTNOHORSKÁ, Jana. Historie ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing, 2010.

"...nové vládní nařízení č. 22 ze dne 17. března 1927 “O úpravě služebních a platových poměrů ošetřovatelů v civilních státních ústavech léčebných a humanitních a ve Všeobecné nemocnici v Praze". Tato úprava změnila námezdní poměr ošetřovatelek s charakteristickými znaky poměru čeledního a upravila platy veškerému civilnímu ošetřovatelskému personálu. Při respektování předchozího výnosu č. 215 z r. 1921 členila ošetřovatelky (ošetřovatele) na: - ošetřovatelky, ustavené definitivně na systemizovaná místa a - ošetřovatelky pomocné. Skupina pomocných ošetřovatelek se dále členila na: - ošetřovatelky s diplomem a - ošetřovatelky bez diplomové kvalifikace,... Pro platové zařazení ošetřovatelek byla zavedena 4 platová pásma, která podmiňovala délku dovolené a to 8, 10 a 14 dnů a u zařazených v nejvyšším pásmu 18 dnů. Výnosem byly stanoveny příplatky pro vrchní sestry a příplatky za dozor nad inventářem. Sestrám mohly být přiznány i další přídavky za službu na infekčních a tuberkulozních odděleních, na oddělení RTG a radioterapie, i za namáhavé noční služby...

V tisku se občas objevily nabídky volných míst pro diplomované sestry, připomínající pozdější konkurs, např. v r. 1927: “Veřejná všeobecná nemocnice ve Dvoře Králové n. L. obsazuje místo vrchní sestry, která by byla zodpovědná za veškerý ošetřovatelský personál a v případě nutnosti zastupovala instrumentářku. Plat: 500,-Kčs k celému zaopatření... Správa nemocnice přeje si, aby vrchní sestra byla absolventkou Státní školy ošetřovatelské, pokud možno uměla německy a byla samostatná a energická... "

"...Že ošetřovatelky pracovaly v nemocnicích ve velmi špatných poměrech s prakticky neomezenou pracovní dobou potvrzuje i skutečnost, že už v r. 1919 se dostává otázka platových a zaopatřovacích poměrů ošetřovatelského personálu na pořad jednání ústřední zdravotní správy. Podle výnosu č. 215 z 15. 1. 1921, který zjednání vzešel, mohla být diplomované sestře po 5 ti leté bezvadné službě přiznána zemskou správou definitiva a za stejných podmínek a po úspěšně vykonané zkoušce i sestře nediplomované. Výnos však nezměnil dosavadní platnost čeledního řádu vztahujícího se na ošetřovatelský personál. V brožuře c. k. školy pro ošetřování nemocných v Praze, vydané pro šk. rok 1918-1919 jsou uvedeny pracovní podmínky pro absolventy. Ty však odpovídají spíše přáním, než realitě. Slibují např. ne vyšší než 10 hodinovou pracovní dobu, 4 nedělní dovolenou, příplatek na stravu, platový postup po dvou letech, náhradu za opotřebování obuvi, funkční přídavky pro vrchní a pro školní sestry, bezúplatné ústavní zaopatření v době nemoci, služební byt s otopem a posluhou, služební oděv a jeho praní. Praxe však byla jiná. - Plat ošetřovatelek činil tenkrát 80,- Kčs měsíčně; podrážky tehdy stály 60,- Kčs. Počítalo se s odměnami od pacientů a jejich příbuzných.

Mnoho ošetřovatelek pracovalo pouze za stravu a bydlení - bezplatně... Ošetřovatelská služba v nemocnici vyžadovala mladé, zdravé síly, které byly schopny adaptace na takovýto způsob života. Bylo jich takových hodně, které dokázaly překonávat překážky. Byly mladé a zdravé - ale vdávat se nesměly. Stalo-li se tak, byly nuceny zaměstnání opustit. Šlo o jakýsi nepsaný zákon, který měl kořeny v celibátu řeholních sester a který dokázal ve svízelných dobách udržet pracovní síly."

Zdroj: KAFKOVÁ, Vlastimila. Z historie ošetřovatelství. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1992. s. 36. ISBN 80-7013-123-3. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:0725781e-c4b9-4627-8220-3f8fccbe2d22

Obor

Ekonomické vědy, obchod

Okres

Knihovna

Datum zadání dotazu

23.09.2021 06:17