Jak vznikl název jemného pečiva loupák/loupáček?

Text dotazu

Jemné pečivo loupák mi nikdy nepřipadalo, že by se nějak loupalo. Jde dohledat jak a kdy pojmenováni vzniklo?

Odpověď

Dobrý den, jak a kdy pojmenování loupák vzniklo, kdo ho první takto pojmenoval, to se asi přesně nezjistit nedá.

Zdá se, že nyní loupák / loupáček už delší dobu zastiňuje francouzské slovo croissant a že vytlačil skoro úplně český název. Některé prameny totiž uvádí oba názvy tak, jakoby se jednalo o stejné pečivo jen jednou pod českým názvem loupák a podruhé pod francouzským pojmenováním croissant a to je nyní častější.

Podle vlastních zkušeností můžeme souhlasit s názorem jednoho uživatele internetového chatu, který píše: "Loupáky se u nás kdysi říkalo tomu, co se dnes prodává pod názvem makovka... Jejich loupatelnost je dána technologií výroby. Dříve se i rohlík dal po částech oloupat, protože se vyráběl z placky, která se pak srolovala. A na tom, jak pevně se sroluje, závisí pak jeho loupatelnost."

Zdroj: https://www.poradte.cz/nejen-pro-zeny/3405-loupaky-ktere-se-loupaji-ne-podkovy.html

Časopis Naše řeč se zabývá výslovností francouzského slova croissant, ale v článku autorka přiznává, že se jedná o český loupák.

"Se zavedením nového pekařského výrobku se v češtině objevilo nové slovo francouzského původu. Ve francouzštině substantivum croissant označuje ‚pečivo z listového těsta ve tvaru půlměsíce‘, přičemž právě tvar je určujícím rysem tohoto pojmenování (croître znamená ‚růst‘, croissant jako verbální adjektivum označuje vše, co je ‚rostoucí‘). Ve francouzštině je slovo croissant doloženo od 19. století. První pečivo tohoto typu se začalo vyrábět ve Vídni po roce 1689, kdy se Vídeň dostala z tureckého obležení. Pečivo ve tvaru symbolu turecké říše bylo označováno slovem Hörnchen (v překladu roh, růžek). Toto sladké neplněné pečivo svým tvarem připomíná český rohlík (v dřívějších překladech z češtiny do francouzštiny se české slovo rohlík překládalo jako croissant)...

Čeští výrobci a prodejci označují tento výrobek dvěma způsoby: původním slovem croissant nebo českým výrazem loupák. Jaké pojmenování se bude nakonec užívat pro označení tohoto pekařského výrobku v každodenní komunikaci?"...toť otázka.

ŘÍHOVÁ, Adéla. Jak si Češi říkají o croissant? Naše řeč, ročník 88 (2005), číslo 1, s. 50-52

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7820

Další zdroje:

Croissant neboli loupák, pochoutka překvapivě z Rakouska.

Patrně nejtypičtějším francouzským pečivem je croissant, který získal po revoluci značnou popularitu i u nás... Croissant je původně rakouské pečivo kipferl, které se v Rakousku peklo již od středověku.

Celoevropskou popularitu získalo ale tehdy, když si Rakušan August Zang otevřel v roce 1839 svou pekárnu v Paříži a zde lahodné loupáky představil Francouzům. Ti začali dobrotu imitovat a vyrábět po svém, dali jí také své jméno croissant. Loupák se ujal také třeba v Itálii, kde se mu říká cornetto a není tak zatočený jako croissant.

http://www.facestar.cz/souteze/soutez-ukoncena-jak-upect-pravy-francouzsky-croissant-vyhrajte-voucher-na-nakup-v-pekarstvi

Croissant se vyrábí z kynutého těsta, jeho vrstvy jsou prokládané máslem.

Jeho historie začala v Rakousku, kde se jeho předchůdcem stal sladký rohlík s názvem Kipferl. Je znám již od 13. století.

Několik historických pramenů však tvrdí, že Kipferl se objevil dokonce o něco dříve. Na oslavu vítězství Evropy v bitvě u Poitiers, kde byla poražena arabská vojska v roce 732, byl upečen první Kipferl. Svým tvarem připomínal muslimský půlměsíc.

Další legenda praví, že v roce 1638 Osmané obléhali Vídeň. V noci, kdy se vídenští pekaři chystali na pečení chleba, uslyšeli turecké vojáky, jak hloubí pod hradbami tunely. Včasné pekařské varování město zachránilo a na oslavu vítězství se začal péct sladký rohlík ve tvaru půlměsíce.

Roku 1839 rakouský dělostřelecký důstojník August Zang v Paříži, na slavné ulici rue de Richelieu, otevřel vídeňskou pekárnu Boulangerie Viennoise. V nabídce samozřejmě nesměl chybět ani sladký rohlík.

http://www.travelplacesandlife.com/oslavte-den-francouzskeho-croissantu/

VEIS, Jaroslav. Poselství rohlíku, glosa:

Zajímavé je, že v dějinách hraje svou roli i pečivo, přesněji rohlík, speciálně jeho sladká varianta zvaná croissant. Říkávalo se mu taky česky loupáček. To pojmenování ovšem za časů socialistického pekárenství ztratilo popularitu, neboť tehdejší loupáky se ne vždy loupaly, ba dokonce se o nich říkalo, že jsou gumové.

Historické prameny dokládají srpkovité rohlíky z Vídně, kde v roce 1838 vysloužilý dělostřelecký důstojník August Zang otevřel pekárnu, pojmenoval ji módně po francouzsku Boulangerie Viennoise a v ní je začal péct a prodávat.

Vídeňáci jim zpočátku říkali kipferl. Východ totiž na čas převážil nad Západem a obyvatelé rakouské metropole inspiroval uherský zahnutý rohlík zvaný kifli. Francouzský název croissant se začal prosazovat až v druhé polovině 19. století.

Během šíření zahnutého rohlíku se zrodila i legenda: první zahnuté croissanty prý byly napečeny po vítězství nad Mohamedovými stoupenci, na jejichž praporcích se skvěl půlměsíc, symbol jejich víry.

Západní verze legendy praví, že se tak stalo už v roce 732 po bitvě u Poitiers, kde Frankové pod velením Karla Martela porazili arabská vojska emíra Abd ar-Rahmána a tím ukončili první fázi vpádu islámu do Evropy.

Východní verze pro změnu zní, že první sladké rohlíky napekli v roce 1638 ve Vídni poté, co byla odražena vojska Otomanské říše a tím ukončen druhý pokus stoupenců Mohamedových opanovat Evropu.

http://m.rozhlas.cz/plus/glosa/_zprava/jaroslav-veis-poselstvi-rohliku--1528922

Jak je vidno, vyskytují se přímo legendy o zahnutém rohlíku:

Rohlík - symbol záchrany Vídně

Jeden vídeňský pekař našel v době tureckého obležení Vídně tajné vojenské materiály Turků na dobytí města. Zburcoval včas obyvatelstvo k obraně a tak město zachránil před nepřítelem. Za svůj hrdinský čin mohl žádat libovolnou odměnu. Požádal o privilegium péci pečivo ve tvaru půlměsíce - rohlíky.

Další legenda mluví o nepoctivém tovaryši, zaměstnanci vídeňského pekařství, který chtěl ukrást kus těsta a doma si ho upéci. Dal ho do kapsy a mnul a překládal, až mnohokrát překládané těsto mělo tvar rohlíku a vznikl loupáček.

HORÁČKOVÁ, Eva. Schůzky s Lukullem, aneb, Vyprávění o pokrmech a nápojích v mýtech, legendách, historii a poezii. Praha: Mladá fronta, 1987.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:a6020ea0-ab8c-11e2-b48c-001018b5eb5c

Gastronomicko kulinářský slovník uvádí:

слоить překládat (těsto)

слой vrstva

слойка 1. listové těsto

2. loupák, loupáček (sladký rohlík)

KREJČIŘÍK, Libor. gastronomicko-kulinářský slovník: česko-ruský, rusko-český. Praha: Grada, 2004.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:ea712660-e069-11e5-ac59-005056825209

Rozdíly v cítění, co je a není loupák, se probírají i v beletrii:

„Zatočením se z rohlíku croissant nestane.“ „My tomu tady ale říkáme croissant,“ brání se.

„To není croissant, ale loupák,“ trvám na svém.

Croissant se dělá z listového těsta. Toto je loupákové těsto...

Z knihy: HENDRICKS, Judith Ryan. Vůně chleba. Praha: Ikar, 2003. S.256.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:9c2a88d0-127e-11e4-8e0d-005056827e51

"Loupák, to není rohlík, který si koupíte na krámě. Loupák je ostrý plát ocele, nasazený na dřevěné násadě, který slouží k loupání kůry poražených stromů..."

Z knihy: STEHLÍK, Ivo. Dřevorubecké pohádky. Volary: Stehlík, 1999.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:9113b570-e2db-11e3-bbd5-5ef3fc9bb22f

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

Knihovna

Datum zadání dotazu

14.04.2016 00:32