Jak se pozná stáří gramofonové desky supraphon

Text dotazu

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat jak se pozná stáří gramofonové desky od Supraphon, např.: Podle kódu apod..
Předem děkuji za odpověď

Odpověď

Dobrý den,

na gramofonových deskách Supraphon bývá uvedeno datum výroby. Někdy jen rok vydání, někdy informaci, že se jedná o čtvrtletí ve formě 72 2 = 2. kvartál 1972 (KRYŠKA,L. Čtení o hifi) [pravděpodobně se ale spíše jedná o pololetí - praxe ukazuje, že na deskách se objevují jen čísla 1 a 2]. V dalších číslech - objednacím čísle ani čísle výrobní matice se datum výroby desky, podle informací, které jsme dohledali, neskrývá.

Z literatury jsme Vám níže vybrali informace o údajích uváděných na deskách.

V publikaci Gramofonová deska autorů Lochmana a Khuna (1955) se píše:

"Na etiketě je předně jméno, které je zároveň jménem gramofonové desky a Často se kryje se jménem vyrábějící firmy (Columbia, Decca atd.) nebo distribučního podniku (Supraphon). Dále je tam uvedena ochranná známka (Lev s lyrou, His Master's Voice, L'oisseau Lyre atd.), která se obyčejně skládá z obrázku a slovního doprovodu; obě tato vyjádření tvoří nerozlučnou část téže ochranné známky. Potom je na etiketě vyznačeno tzv. matriční číslo, s kterým jsme se již seznámili při příchodu nahraného vosku do galvanoplastické dílny, a číslo serie, které je vodítkem pro gramofila při hledání v katalogu a při koupi gramofonové desky. Na etiketě nalezneme též údaj, o kterou stranu, respektive o kolikátou Část nahrávky jde, je-li nahrávka na více deskách, při tzv. kompletech. V nejnovější době je na etiketě uváděn také letopočet. Tohoto údaje se výrobci dříve obávali, protože poukazoval po případě na starou nahrávku, a tak zmenšoval naději na odbyt desky. To bývalo osudné zejména pro nahrávky zaznamenané před rokem 1925, t.j. před elektroakustickým způsobem zápisu, protože tyto desky byly nejméně o 50 % horší než novější. Pak by tedy uvedení letopočtu učinilo desku neprodejnou. Podle československé normy musí být na etiketě gramofonové desky udána hrací doba desky. Tak například označení 3'15" znamená, že hrací doba desky je 3 minuty a 15 vteřin. Konečně udává etiketa vlastní označení nahrávky, na příklad "Rondo pro violoncello a piano", pak - menším písmem - jméno skladatelovo (Antonín Dvořák) a nakonec přicházejí jména reprodukčních umělců (prof. Ladislav Zeleka - violoncello, prof. Jan Heřman - piano). Na okraji etikety bývají mezinárodně obvyklá, respektive předepsaná označení. Je to předně označení původu (Made in Czechoslovakia), právo ochranné známky (Registered Trade Mark) a konečně si zde vyhrazuje firma právo na výhradní lisování té nebo oné desky obvyklými anglickými slovy (Copyright Supraphon Prague). Na deskách určených pro domácí trh bývá i údaj ceny desky." 

"Po pečlivém vybalení dostane vosk předně tzv. matriční číslo, které se vyrývá v blízkosti místa určeného pro etiketu. Toto číslo přejde pak na tzv. originál a podle něho se evidují uskladněné originály. Je to Číslo důležité nejen pro skladníka ve skladě originálů, který je základem a pojištěním výrobny, ale i pro diskografa, který z něho později dokáže vyčíst mnoho věcí, neboť pro něj je jedním z vodítek při posuzování gramofonové desky." 

Kapitola o výrobně technických údajích desek je obsažena v knize "Čtení o hifi" (1976). Zde se uvádí:

"S postupujícím technickým rozvojem a úrovní státního řízení v obchodní sféře je jich na etiketě čím dál tím víc. Odmyslíme-li si nápisy, které bychom dnes mohli zařadit pod kategorii "historicky cenné" (myslím tím např. hrdý název prvních dlouhohrajících desek "non-breakable" - nerozbitelné, nebo slogan "ROYAL SOUND STEREO", nad nímž se vznáší graficky zná- zorněná královská koruna na etiketě TELEFUNKEN, nebo pečeť obsahující nápis "FULL FREQUENCY STEREOPHONIC SOUND" na etiketě DECCA), dostaneme se ke skutečně nezbytným údajům, bez nichž by nebylo dnes možné desku ani prodávat, natož pak používat. Je to především:

a) údaj, jde-li o desku snímanou monaurální nebo stereofonní technikou ;

b) označení rychlosti obrátek desky;

c) pomocným údajem technickým může být i označení rozsahu desky : SP - Single Play - deska obsahující na každé straně jeden titul EP - Extended Play - deska obsahující na každé straně dva tituly LP - Long Play - dlouhohrající deska obsahující cca 20 až 25 minut záznamu, nebo označení doby trvání zvukového záznamu v minutách.

Někdy bývá uváděna u objednacího čísla (v případech, kdy jedna strana desky obsahuje jeden titul), jinak bývá doba trvání skladby uváděna přímo u názvu díla a autora;

d) jde-li o dílo rozložené na obou stranách desky, nebo jde-li o vícedeskový komplet, označuje se též počet stran a běžné číslo strany; např. jde-li o kompletní třídeskové dílo (operu), sejdeme se s údajem 1, 2, ... 6. strana a v závorce číslo (6) značící celkový rozsah díla;

e) důležitým rozlišovacím údajem, s nímž se pracuje především v obchodní síti, je objednací číslo. Každá gramofonová firma má svou číselnou řadu - mnohdy i více, která rozlišuje druhy desek co do velikosti, někdy žánrovou oblast, jindy tyto řady rozlišují odběratele, export apod. Naše etiketa obsahuje ještě vedle objednacího čísla tzv. matriční číslo; můžete si je srovnat s číslem, které je vyryto na desce - v mezeře mezi ukončením drážek s nahrávkou a etiketou. Některé firmy mají objednací a matriční číslo totožné, jen s tím rozdílem, že číslo vyryté na desce obsahuje ještě označení 1. a 2. strany (A a B); etiketa tuto subsumaci neobsahuje;

f) u desek československé výroby sejdeme se ještě:

* s emblémem Gramofonového klubu,
* s velkým písmenem, např. F, G, H apod., označujícím cenovou kategorii,
* někdy s uvedením ČSN (Československé státní normy) a jejím číslem,
* a někdy s označením čtvrtletí a roku, v němž byla deska lisována (např. 72 2 značí, že jde o druhé čtvrtletí roku 1972)."

Z pohledu zpracování zvukových dokumentů se různým číslům uvedeným na deskách věnují ve své prezentaci autorky L. Hrubá a I. Horová:

"Objednací (katalogové) číslo

* jedná se o odlišné označení nakladatelského čísla u starších typů nosičů
* ve skutečnosti objednací číslo, pod kterým byla nahrávka umístěna do katalogů/seznamů gramodesek této značky
* písmeno nebo číslo jej předcházející (prefix) či jej následující (sufix) může také označovat průměr gramodesky, cenovou, uměleckou či repertoárovou kategorii, do níž je deska zařazena

Číslo výrobní matrice

* důležitý údaj pro identifikaci gramofonové desky v rámci Virtuální národní fonotéky
* unikátní číslo matrice, ze které byla gramofonová deska vylisována
* číslo může být vylisováno přímo na desce nebo vytištěné na etiketě desky . na jednom nosiči se může nacházet jedno nebo i dvě matriční čísla (pro každou stranu desky jedno)
* bývá doplněno prefixy a sufixy se zkratkou jména nahrávacího technika či s jeho značkou, označením pořadí natočeného snímku či symbolem označujícím elektricky pořízený snímek (trojúhelník, čtvereček..)"

Použité zdroje

HRUBÁ, Lenka, HOROVÁ, Iva. K otázkám popisu zvukových dokumentů v paměťových institucích [online prezentace]. [cit. 2019-07-03]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/[…]/idr-1324_1.pdf
KRYŠKA, Ladislav. Čtení o hifi. Praha: Naše vojsko, 1976. s. 38-40. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:c4b96650-79d0-11e3-a388-5ef3fc9ae867
LOCHMAN, Adolf a KHUN, Jaromír. Gramofonová deska. Praha: Práce, 1955. s. 53, 92. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:430253ca-7708-4801-9fa1-d949f720a0ed

Obor

Hudba

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

02.07.2019 13:51