-
To se mi líbí
-
Doporučit
Zda byla u náš inkvizice. Kdy a kde? Známé procesy a osoby?
Dobrý den,
inkvizice působila v českých zemích jak ve středověku, tak v novověku, nebyla ovšem nikdy příliš rozšířeným fenoménem. První zmínky o inkvizici v zemích Koruny české pochází z druhé poloviny 13. století a souvisí s příchodem valdenského hnutí do rakouských zemí (střediskem působení valdenských byly hlavně Dolní Rakousy, ale je pravděpodobné, že jejich aktivity pronikaly i na Moravu). Inkviziční tribunál pro Čechy a polské kraje ustanovil v r. 1257 papež Alexandr IV., a to na žádost krále Přemysla Otakara II. Tribunál byl svěřen Bartoloměji, brněnskému lektorovi z olomoucké diecéze a Lambertu, řečenému Němci z pražské diecéze. O výsledcích této první inkvizice se nedochovaly zprávy.
První ucelenější prameny k inkvizičním procesům u nás pochází z první poloviny 14. století. Inkvizitorem byl tehdy Valtr, františkán a titulární biskup Surie, pověřen pražským biskupem Janem IV. z Dražic. Dochovaly se zmínky o procesu s Richardinem, doktorem z Pávie (Richardin byl usvědčen z hereze, ovšem sám se nabídl, že opraví omyly ve svých spisech, což vedlo k jeho propuštění na svobodu), a jemu předcházejícím procesu s 14 kacíři, kteří byli odsouzeni a upáleni.
V polovině 14. století došlo na území Čech a Moravy k první velké vlně inkvizičních procesů, která souvisela s nepokoji na panství Oldřicha III. z Hradce, jejichž příčinou byla patrně špatná hospodářská situace a neshody mezi národnostně smíšeným, česko-německým obyvatelstvem. Vzhledem k tomu, že se mezi Oldřichovými poddanými patrně výrazněji šířila i valdenská hereze, v roce 1335 jmenoval papež Benedikt XII. inkvizitory dominikána Havla z Kosořic a františkána Petra z Načeradce. V roce 1339 odjel inkvizitor Havel do Avignonu, aby podal papežské kurii zprávu o šíření kacířství v Čechách, což valdenští poddaní využili k tomu, aby zahájili povstání proti katolíkům. Povstání bylo po několika letech potlačeno a následovalo rozsáhlé inkviziční vyšetřování, které vedle jihovýchodních Čech postihlo také Prahu, Hradec Králové, České Budějovice, Jihlavu, Znojmo, Čáslav, Brno a Prachatice. Proces zahrnul 4400 podezřelých osob, z nichž bylo 220 upáleno. Většina obviněných patřila ke střední vrstvě sedláků a řemeslníků a byla německojazyčná.
Pro husity se instituce inkvizice stala symbolem útlaku, v době husitských válek však své protivníky jako kacíře upalovaly obě válčící strany. V následujících historických obdobích se velké inkviziční procesy na českém území příliš nekonaly, a to i přestože se v 15. až 18. století jak v katolických zemích, tak v oblastech spravovaných protestantskými vrchnostmi, potkáme s fenoménem honu na čarodějnice a heretiky. Jak píše historik Josef Polišenský, "v Čechách, kde ´kacířstvím´ husitským byla ´nakažena´ naprostá většina obyvatelstva a kde dokonce i mezi katolickou šlechtou, např. mezi Pernštejny a Lobkovici, nechyběly případy, že příbuzní přestoupili ke kacířství valdenskému či kalvínskému, nebylo možno inkvizice používat tak vydatně jako třeba v Itálii. Proto také velcí přestupníci bývali obyčejně posíláni k inkvizičnímu soudu do Říma."
Jedinými oblastmi, které významněji postihly čarodějnické procesy, byly Jesenicko a Šumpersko, které sousedily se Slezskem, odkud pronikaly pověry ohledně moci čarodějnic a čarodějnických praktik. Během 17. století zde bylo upáleno přes 200 lidí. Známý je případ procesů ve Velkých Losinách na Šumpersku, které si vyžádaly přes 56 obětí, včetně šumperského děkana Kryštofa Lautnera. Procesy vedl světský inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu, který na nich i značně zbohatl (před příchodem na Šumpersko působil Boblig jako inkvizitor ve Slezsku, celkově má na svědomí přes 100 upálených). K posledním procesům došlo v Šumperku v roce 1696. Událost zachycuje román Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice, podle kterého byl natočen i stejnojmenný film.
Poměrně velký počet zdrojů k působení inkvizice v českých zemích najdete volně na internetu dle klíčových slov "inkvizice v českých zemích", "čarodějnické procesy v českých zemích" apod.
VORLÍČEK, Petr. Inkvizitoři v českých zemích v době předhusitské. Praha, 2012. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta. Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Vedoucí práce Dušan FOLTÝN.
Polišenský, Josef. Doslov. In GRIGULEVIČ, Iosif Romualdovič. Dějiny inkvizice. Praha: Svoboda, 1982, s. 356-366.
Čarodějnické procesy. In Wikipedie, otevřená encyklopedie. [online]. 13. 1. 2017. [cit.3.3.2017.]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/[…]/%C4%8Carod%C4%9Bjnick%C3%A9_procesy.
Jindřich František Boblig z Edelstadtu. In Wikipedie, otevřená encyklopedie. [online]. 14. 5. 2016. [cit.3.3.2017.]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wi[…]C5%A1ek_Boblig_z_Edelstadtu
Filozofie a náboženství
--
Národní knihovna ČR
22.02.2017 21:43