-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
hledám informace o Františku Králíčkovi, narozeném 2.12.1895 ve Vlčnově č.111, okres Uherský Brod.
Chtěl bych zjistit, ke které jednotce byl odveden, kde byl nasazen. Vím pouze, že byl prohlášen za nezvěstného v roce 1915. Podařilo se mi v knize ztrát najít záznam z roku 1916, že byl zajat v Rusku. Je tam sice rok narození 1885, ale jinak vše je správně. Ve Vlčnově se žádný F. Králíček v roce 1885, nenarodil takže to bude jistě on.
Budu rád za každou informaci, kterou zjistíte i všeobecnou. V jaké oblasti mohl být nasazen a v jakých jednotkách.
Děkuji.
Vážený pane (...),
pátrání je ve Vašem případě dosti komplikované, ale snad pro Vás budu mít s ohledem na jeho výsledky celkem potěšující zprávy.
Co se týče údaje ze Seznamů ztrát (Verlustliste), nemusí se stoprocentně jednat o hledanou osobu a datum narození může být naopak správné. V Seznamech ztrát se totiž neuváděla místa, kde se voják narodil ale název jeho domovské obce, což není to samé. Domovská příslušnost se dědila po otci a pokud se její držitel přestěhoval, zůstávala mu i v novém bydlišti (bydlištích), dokud mu neudělila domovské právo jiná obec. Tj. uvedený František Králíček roč. 1885 se mohl s nezanedbatelnou pravděpodobností narodit jinde a z Vlčnova mohl pocházet pouze jeho otec nebo dokonce jen dědeček. Tudíž stále může platit varianta, že jde o jinou osobu a Vámi hledaný Fr. Králíček roč. 1895 zůstal nezvěstným v roce 1915 někde na bojišti a nikoliv v zajetí. Nicméně jak dokážu později, skutečně bude vhodné přiklonit se k variantě, že šlo o chybně uvedený rok narození.
Dotyčného jsem jako oběť první světové války bohužel nenalezl v jiných online záznamech - v archivních kartotékách, ani databázi obětí první světové války. V kartotéce (https://www.vuapraha.cz/kartoteky/) by měli být zapsaní téměř všichni muži z Moravy, kteří jsou uvedeni ve vojenských úmrtních matrikách, tudíž v nich nemá příliš smysl pátrat. V databázi (https://www.vuapraha.cz/databaze-vha/) jsou pro změnu osoby, které ve své kartotéce evidoval prvorepublikový Inspektorát válečných hrobů, často se jednalo právě o nezvěstné, ale v evidenci se nenacházeli zdaleka všichni. Když vycházíme z předpokladu, že byl dotyčný veden jako nezvěstný z války, měly by se alespoň nějaké údaje objevit v dokumentech souvisejících s jeho poválečným prohlášením za mrtva.
Soudní vyhlášky o prohlášení za mrtva pro osoby z Moravy byly zveřejňovány v Úředním listu pro správní obvod zemské správy v Brně, ale ten prozatím není digitalizovaný a hledat vyhlášku v tísicistránkových exemplářích Úředního listu je bezpředmětné. Samotné soudní případy nezvěstných osob příslušných do Vlčnova a jejich spisy patřily do působnosti někdejšího krajského soudu Uherské Hradiště. Jeho fond je uložen v Moravském zemském archivu. Díky níže uvedenému dokumentu máme k dispozici i číslo spisu a rok začátku procesu (M 15/37). Tím dokumentem je záznam v civilní matrice zemřelých farnosti Vlčnov. Viz: https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/11600?image=216000010-000253-003377-000000-012348-000000-00-B07879-00720.jp2. Máme v tomto ohledu štěstí, protože administrátoři (faráři) do matrik často zapisovali pouze osoby, které byly v obci pohřbeny. O prohlášení za mrtva zažádal v roce 1937 podruh Jan Králíček. V této době už byla většina nezvěstných z první světové války prohlášena za mrtva, v případě Františka Králíčka to nejspíš nikdo z příbuzných nepovažoval za nezbytné řešit a donutila je k tomu nejspíše až nutnost vypořádat majetkové záležitosti (protože například v případě dědického řízení by s ním muselo být nakládáno jako s živým). Byť nemohu zaručit, že se ze soudního spisu dozvíte něco nového, určitě bych z vlastní zkušenosti doporučil jeho prohlédnutí, může se zde objevit svědectví spoluzajatce o Fr. Králíčkovi či informace od příbuzných o jeho odchodu do války a zajetí.
Pokud vycházíme ze základních údajů uvedených v úmrtní matrice, Fr. Králíček byl prohášen za mrtvého k 12. srpnu 1918. Toto datum nemuselo být nicméně dnem, kdy o něm někdo naposledy slyšel. Pokud o úmrtí neexistovalo nějaké věrohodné svědectví, v soudní praxi se u takovýchto případů nejčastěji určoval den, který dotyčný bezpečně nepřežil, jako den poslední zprávy o hledané osobě + dva roky. Tudíž zde bychom došli k 12. srpnu 1916. Pokud záznam ze Seznamů ztrát opravdu referuje o osobě, kterou hledáme, vcelku by to odpovídalo, zpráva o jeho umístění v zajetí vyšla 16. listopadu 1916, ale tyto zprávy vycházely s velkým zpožděním, tudíž informace mohla odejít z Ruska někdy v první polovině roku 1916 nebo i dříve. František Králíček má jako jednotku uvedený c. a k. prapor polních myslivců č. 14 (k. u. k. Feldjägerbataillon Nr. 14), nejedná se o jednotku, kterou by standardně doplňovali vojáci z Čech nebo Moravy, tudíž se před námi hromadí ještě další nejasnosti. Ale nepůjde nejspíše o nějaký další omyl, během války byli podle potřeb nezřídka noví branci odesílání k jednotkám mimo svou doplňovací oblast a především se mně podařilo najít ojedinělé svědectví čs. legionáře Jakuba Kyněry z Kyjovska, které patřilo pod stejný vojenský doplňovací okres (Ergänzungs-Bezirk) jako Vlčnov. Jak si můžete přečíst, Kyněra byl po povolání do vojska odeslán spolu s dalšími mladými branci (mimo jiné) ročníku 1895 k doplnění 14. praporu polních myslivců, takže je dosti pravděpodobné, že mezi nimi byl i František Králíček. Ze svědectví se dá vyčíst, kde se vojáci cvičili a kdy vyjeli směrem na frontu. Kyněra má dle svého legionářského záznamu (https://www.vuapraha.cz/legionari/60290 - jako první rakousko-uherský útvar má zapsaný jihomoravský c. a k. pěší pluk č. 3, to je nejspíše útvar, ke kterému byli původně s Králíčkem odvedeni) uvedeno jako místo zajetí “Nádvorna” - haličská Nadworna (dnes ukrajinská Nadvirna - https://en.mapy.cz/s/kekejatena) a datum 1. června 1915. Není vyloučeno, že ve stejné době padl do ruského zajetí i Fr. Králíček. Jiný pozdější legionář, který byl zajat jako příslušník 14. praporu polních myslivců, má taktéž uvedené datum 1. června, udávána je “Kolomyje”, tj. Kolomea (dnes ukr. Kolomija). Čtrnáctý prapor bojoval v té době v rámci skupiny polního zbrojmistra Ljubičiće podřízené rakousko-uherské 7. armádě. Dle Kyněrových vzpomínek odjížděla jejich skupina (patrně tzv. pochodová setnina - Marschkompagnie) doplnit bojiště 8. května, tudíž se po příchodu na frontu Králíček a další vojáci zapojili u polního praporu okamžitě do bojových akcí, protože tehdy probíhala všeobecná ofenziva ústředních mocností proti Rusku. Přesné datum zajetí byste patrně našel v originálních Seznamech ztrát (Verlustliste), které jsou uložené ve vídeňském Rakouském státním archivu - Kriegsarchivu (https://www.oesta.gv.at/ueber-uns/abteilungen/kriegsarchiv1.html).
Verlustlisten Österreich-Ungarn 1. WK [online]. Dostupné z: http://des.genealogy.net/ou1wk/search
LANGER, Leopold. Domovské právo: populární výklad. V Praze: B. Kočí, 1907. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:99131550-d2bf-11e6-8f91-005056827e51
Legionářská stráž. Brno: družstvo Moravský legionář, 2.8.1929, 9(31 - 32). ISSN 1804-9192. Dostupné také z: https://digitalnistudovna.a[…]56ff-11e1-879f-0013d398622b
GLAISE-HORSTENAU, Edmund von a Österreichischen Bundesministerium für Heereswesen und vom Kriegsarchiv. Österreich-Ungarns letzter Krieg 1914-1918. Wien: Verlag der Militärwissenschaftlichen Mitteilungen, 1931. sv. 2. Band. Dostupné také z: https://digitalnistudovna.a[…]8146-4139-99f0-008223dd1dd1
Politické vědy. Vojenství
--
Vojenský historický ústav - knihovna
31.10.2024 16:19