Imperativ sloves s kořenem "jít"
Text dotazu
Dobrý den,
marně si lámu hlavu s tím, proč je odlišný rozkazovací způsob u slov "pojď" a "přijď", tudíž bez koncového i, kdežto u jiných máme "najdi", "vyjdi", "zajdi". V čem se liší a proč, případně snad kdy, k této změně došlo? Děkuji mockrát!
Odpověď
Dobrý den,
koncovka v imperativu "i" je původní, pračeská, praslovanská a nakonec indoevropská (původní "modus optativus", zachovaný plně v sanskrtu a ve starořečtině, ojediněle v archaické latině a jako troska = imperativ v praslovanštině a staročeštině i novočeštině, zde samozřejmě po rozsáhlých hláskových změnách). Byla v nejstarší době u všech sloves, třeba u "nésti" byl imperativ ve 2.os.sg. "nesi" - stále to ještě vnímáme jako kdysi existující u archaického "nesiž". Podobný vývoj měla koncovka 2.os.pl.
Ale během času ta koncovka "i" obecně mizela, takže je nyní "nes, veď" místo původního "nesi, vedi". "i" se udrželo jen tam, kde by po jejím odpadnutí na konci slova zůstala nemožná nebo nelibozvučná skupina souhlásek - "tiskni, utři, skřípni".
Takže u "najdi, vyjdi, zajdi" je koncovka původní, ale u "pojď, přijď" je nový zkrácený tvar, který se tam prosadil patrně kvůli vysoké frekvenci těch tvarů v imperativu, takže si na něj mluvčí zvykli. Ostatně starší tvary "přijdi, pojdi (zde se změnou významu)" dnešní Čech stále rozeznává.
Ale bohužel není možné přesně zjistit, kdy se zkrácené tvary bez "i" poprvé objevují. Ani v nejobsáhlejším staročeském digitalizovaném Gebauerově slovníku k nim nejsou doklady, Gebauer uváděl ve svém tištěném slovníku spíš tvary staré a nejstarší než ty, které se začaly blížit novočeštině. Snad by se potřebné doklady našly v lístkovém katalogu v Akademii věd.
Přejeme hezké léto!
Použité zdroje
ústní konzultace Dr. Jan Kalivoda, FF UK
Obor
Jazyk, lingvistika a literatura
Okres
--
Knihovna
Knihovna Filozofické fakulty UK
Datum zadání dotazu
08.07.2019 00:01