Identifikační doklady imigrantů za první republiky

Text dotazu

Dobrý den,
zajímalo by mě, jaké osobní doklady měli přiděleny utečenci z Ruska za první republiky, jak se doklady nazývaly, jakou měly platnost a jak to bylo s vycestováním do zahraničí. Jaké doklady měly jejich děti narozené již v ČSR?
Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

nejspíš máte na mysli Nansenovy pasy, které dostávali uprchlíci, kteří utekli a neměli žádné doklady. Byly to zvláštní doklady totožnosti pro ty, kteří byli zbaveni státního občanství. Jak to bylo potom případně s doklady pro jejich děti, jsme s jistotou nezjistili. Trochu napovědět by mohl dokument soudu, viz odkaz níže. http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2004/0065_3Ads_0400063A_prevedeno.pdf.

V roce 1921 byl vytvořen zvláštní Vysoký komisariát pro uprchlíky z Ruska a dalších východních zemí. Tuto pozici zastával charismatický a světově proslulý norský polární badatel

Fridtjof Nansen (1861–1930), kterému se podařilo prosadit zejména zavedení zvláštních dokladů totožnosti pro uprchlíky, kteří byli zbaveni státního občanství. Těmto cestovním dokladům se obecně neřeklo jinak než "Nansenovy pasy".

http://www.nasinebocizi.cz/wp-content/uploads/2014/02/4-02_Uprchlici.pdf

ZEMGOR bylo sdružení ruských zemských a městských činitelů v ČSR.

Zákonem RČS ze dne 20. 3. 1919 č. 175 byla československou vládou schválena pomoc Rusku pod původním názvem „Podpůrná akce ve prospěch uprchlíků v R.Č.S.“ Na její realizaci se podílelo celkem 17 ministerstev, vládních úřadů, Červený kříž a řada dalších institucí. V červenci 1921 bylo vládou schváleno nařízení o provádění Ruské pomocné akce (RPA) pod osobní záštitou prezidenta T. G. Masaryka na základě myšlenky „humánní, slovanské, politické a hospodářské“. Tato velkorysá akce byla schválena vládou jako státní a hrazená z rozpočtu ministerstva zahraničních věcí. Pod vedením zplnomocněného ministra dr. Václava Girsy. Předpokladem byla krátkodobost, což se ukázalo být iluzorním...

Vedoucí představitelé Československé republiky usilovali o to, aby se azylu a pomoci emigrantům dostalo bez ohledu na jejich politické přesvědčení. Edvard Beneš v jednom ze svých parlamentních projevů prohlásil, že „Československo nikdy neporuší právo na azyl, pokud ti, kteří tohoto práva požívají, dodrží podmínky navržené československou vládou, to znamená, že se nebudou vměšovat do československých politických záležitostí...“

...Ruské studující mládeži bylo vytvářeno prostředí domova a víry - Ruský domov (zahrnuje čítárnu, zařízenou pražskou Y.M.C.A. a několik studoven).

V roce 1925 byl vytvořen zvláštní výbor, do něhož ruské spolky, zabývající se umisťováním běženců v cizině (Zemgor, Ruský obchodní a průmyslový komitét, Svaz Kozáků, Komitét ruských studentů, kteří dokončili studia v ČSR), vyslaly své zástupce...

Zemgor - organisace pracuje v těchto směrech:

1. Podporuje žádosti o povolení vjezdu do ČSR, vydání průkazů, resp. pasu pro pobyt v ČSR a pro výjezd.

2. Poskytuje hmotnou pomoc bytovou, vyživovací, ošacovací a peněžní.

3. Pomáhá prostřednictvím úřadu pro zprostředkování práce při hledání práce vůbec, organisuje dílny, svépomocné spolky atd.

4. Poskytuje pomoc právní, lékařskou a kulturně-osvětovou, organisuje pro uprchlíky knihovny, čítárny, exkurse, přednášky, kursy apod. a doporučuje žádosti o stipendium pro studium na různých československých školách.

Zdroje:

Československá pomoc ruské a ukrajinské emigraci. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí, 1924.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:18975b60-2d9f-11e4-8c14-5ef3fc9bb22f

Český časopis historický, 1953, Roč. 1, čís. 4, s. 306 – 7

Emigrace ze SSSR v meziválečném Československu. Přínos vědě a kultuře: katalog výstavy z fondů Slovanské knihovny, Praha 1991. Praha: Národní knihovna, 1991. S. 6.

Knihovna, 2007, čís. 2, s. 15.

Očerk dejatel’nosti Objedinenija Rossijskich Zemskich i Gorodskich Dejatelej v Čechoslovackoj Respublike (Zemgor) : 17 marta 1921 goda - 1 janvarja 1925 goda. Praga: s.n., 1925.

TECHMANOVÁ, Světlana. Rusko v Československu: (bílá emigrace v ČSR, 1917-1939). Jinočany: H&H, 1993. S. 24-25.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:065ee490-830a-11e2-aa2b-005056827e51

Zprávy ČČK, 1. 2. 1927, Roč. 7, čís. 2, s. 41.

Další zdroje, které můžeme doporučit:

http://ceskapozice.lidovky.cz/nansenuv-pas-aneb-zachranovali-zidy-politikum-navzdory-p2v-/tema.aspx?c=A150918_220223_pozice-tema_kasa

https://cs.wikipedia.org/wiki/Nansen%C5%AFv_pas

https://cs.wikipedia.org/wiki/Nansen%C5%AFv_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BA%C5%99ad_pro_uprchl%C3%ADky

LIVI BACCI, Massimo. Populace v evropské historii. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:87c61ca0-ff7d-11e4-92a1-5ef3fc9bb22f

DOPITA, Miroslav. Evropská a národní identita. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:c8840552-a7a3-11e3-bb86-005056825209