-
To se mi líbí
-
Doporučit
Ráda bych se dozvěděla něco o původu přídavného jména hvozdový. V konkrétní vazbě "hvozdová pec" jistě nejde o spojitost s lesem, bylo to pivovarské zařízení, které sloužilo k sušení sladu. Předem děkuji a velice si vážím práce knihovníků. Protože jedině literaturu, na rozdíl od internetu, lze považovat za spolehlivý pramen.
Dobrý den,
z literatury se dovídáme, že:
hvozd, v potravinářství sladařské zařízení, obv. zděná věžovitá budova sloužící k sušení sladu, popř. chmele.
Je opatřena 2-3 vodorovnými lískami s děrovaným dnem.
Na horní lísku se rozprostře zelený slad a suší se asi 12 hodin při teplotě sušícího vzduchu okolo 50 °C přicházejícího od spodní lísky...
Hvozdění = sušení naklíčeného sladu.
Zdroj: Technický slovník naučný. Praha: Encyklopedický dům, 2002. sv. 3, s. 169. ISBN 80-86044-16-5. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:7b75c7ac-6d9a-42e0-ad30-1fdf9c225121
hvozd knižně ‘velký, hustý les’.
gózd, gozd, gòzd,..
Praslovansky *gvozdb ‘les’ se obvykle spojuje s *gvozdb ‘(dřevěný) hřebík’ (srov. hvozdík), ač jejich původ ani výchozí význam nejsou zcela zřejmé. Snad lze vyjít z původního významu 'větev, špička stromu'.
Příbuzné je asi středohornoněmecké queste, quasi ‘chomáč listí, koště’ (dnes Quaste ‘střapec’),..
hvozdík ‘druh květiny’. Přejato Preslem z polského gwozdzik, vlastně 'hřebíček' (srov. p. gwózdí, r. gvozď ‘hřebík’), protože připomíná květ hřebíčkovce (viz hřebíček).
Zdroj: REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2012, s. 220. ISBN 978-80-7335-296-7. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:da2b4600-65d4-11e6-aed5-5ef3fc9ae867
Hvozd - hustý, velký les nebo místo, kde se suší slad Čerpáno z: TRÁVNÍČEK, František. Slovník jazyka českého. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952.
Sladovničtí mistři a sládkové mají rozkaz dohlížeti, zdali jiní jednotliví hvozdové nezvyšují tržní cenu ječmene způsobem umělým...
Zdroj: CHODOUNSKÝ, František a Josef BERNAT. Příspěvek k dějinám českého pivovarnictví. V Praze: Nákladem výstavního výboru, 1891, s. 128. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:8528a5e0-fdf4-11e6-8830-005056827e51
Zmínky jsme našli např. viz:
Ukázka z: Alois Jirásek - Bída selského lidu.
... Jedou z roboty. Vozili ku Planskému dvoru hvozdová drva do nového pivovaru.
„Do nového pivovaru? A což ten pan Pečka dal se tak do stavění? Kdo mu to všechno vypije, kde prodá?"
Krčmář se ušklíbl.
— Hvozdová drva, dříví k pálení z hlubokých hvozdů nebo-li lesů.
Čerpáno z: HORČIČKA, Josef a Josef LEDR. Vlast: Dějepisná čítanka pro čsl. školy a rodiny, Díl I: [Po bitvu na Bílé Hoře]. Praha: J. Otto, 1925, s. 224. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:45a6cd63-976b-4dae-b810-f85b38579767
Objevily se totiž základy velké budovy se skoro metr tlustými opukovými zdmi a většinu jejího prostoru vyplňovala obrovská, devět metrů dlouhá cihlová pec.
Jeden z archeologů byl zřejmě dobře všeobecně vzdělán, a proto rozpoznal, že je to hvozdová pec, určená к sušení sladu. Další výzkum už konzultovali archeologové s pivovarskými odborníky. Tak bylo možno vysledovat celou technologii výroby sladu v 16. století. Našla se sýpka к uložení suchého ječmene, dva kamenné čtvercové náduvníky, kde se ječmen namáčel a bobtnal. Pak humno, kde klíčil. Potom se sušil na lískách nad už uvedenou hvozdovou pecí. Našlo se i místo, které sloužilo jako valečka, kde se usušený slad šlapal nohama, a tím se čistil od sladového květu. Pak už zbývalo jen slad umlít a uvařit z něj pivo...
Zdroj: SUSA, Zdeněk. Velká česká pivní kniha. Středokluky: Zdeněk Susa, 2008, s. 73. ISBN 978-80-86057-43-9. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:0ef41460-963c-11e6-bfc2-001018b5eb5c
Dobře zachován zůstal vstup po schodech ke klenutému, pečlivě vystavěnému topeništi pece, ze kterého vycházel horký kouř na obě strany a celý hvozd ohříval. Na obou koncích, přiléhajících ke kratším stranám budovy, byla hvozdová pec ukončena otvory, na které byly původně napojeny komíny. Ty odváděly kouř střechou. Z podlahy hvozdu se podařilo odebrat vzorky hlíny, ze které byly vypreparovány nejen zbytky obilí, ale i pecky a jádřince, které dokládají využívání hvozdu i jako sušárny ovoce.
Zdroj: https://www.kvasnyprumysl.cz/pdfs/kpr/2003/06/04.pdf
Podrobně jsou popsány typy a funkce jednotlivých druhů hvozdů i s bohatou ilustrací:
Hvozd
Hvozd je jedna z hlavních součástí sladovny, ve které probíhá "hvoždění", při němž se naklíčený ječmen uměle vyvozeným teplem suší...
Patrně nejstarší dosud odhalené důkazy byly objeveny při archeologickém průzkumu území v Praze na Perštýně, kde byl objeven sladovní hvozd v pozůstatcích gotické sladovny...
Čerpáno z: CUŘÍNOVÁ, Petra et al. České a moravské pivovary: stavební dědictví tradičního výrobního odvětví. Brno: EXPO DATA, 2007, s. 66. ISBN 978-80-7293-182-8. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:80628d00-b8c1-11e6-8c54-5ef3fc9ae867
Jazyk, lingvistika a literatura
--
14.11.2023 14:16