Hodnota 1 zlatý v roce 1810 před inflací 1811

Text dotazu

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, kolik byla hodnota 1 zlatého v roce 1810 (na dnešní měnu nebo co si za to mohli koupit), ještě před inflací v roce 1811, kdy se vyměňovala měla 1:5.
Děkuji

Odpověď

Dobrý den, 

Informace jsme čerpali z několika textů, uvádíme ukázky např. ze vzpomínkové literatury.
Bylo to na jaře roku 1811
...
I pekaři přestali péci chléb za 6 a 12 krejcarů. Jenom za 24 a 48 krejcarů bochník chleba prodávali a ten za 24 krejcarů vážil jenom libru. Jak by také nebyl chléb tak drahý, když za korec žita musili platiti 60 zlatých a za korec pšenice 100 zlatých.
...
... že nastal »štátspangrot«, že zlatka už neplatí zlatku, ale jenom 12 krejcarů, 2 zlaté 24 krejcarů, 5 zlatých 1 zlatý, že dluhy musí se však platiti podle škály patentem ustanovené a tím vzrůstaly na částky i pateronásobné, poněvadž hodnota bankocedulí tak hrozně poklesla...
Neb kdo ještě večer měl ve své truhle 10.000 zl. dobře opatřených a zamčených, vzalo se mu druhý den ráno v 9 hodin z nich 8.000 zl. a jen se mu 2.000 zl. nechalo — a tak z jednoho zlatého vzaly se čtyři díly pryč a tu jen 12 krejcarů z něj pozůstalo:- «:
...
Rychtář milčický V a v á к zaznamenal ve svých Pamětech (VI., 25) zdražení všech potřeb, které se projevilo již šestý den po rozhlášení patentu: Pěkný kůň měl cenu 1.200 zl., dvouleté hříbě 300—400 zl., pár dobrých volů 2.000 zl., loket libereckého sukna prodáván byl za 26-30 zl., selský kloíbouk 20 - 25 zl., punčochy 7 - 9 zl...
Když pak již sama od sebe cena asi přes 20 zl. na sebe chápala, tož přišla taxa, jak v Praze, tak v zemi, dle které se měla dávat pšenice za 30 zl., žito 19 zl., ječmen 14 zl., oves 9 zl. «

Zdroj: TSCHORN, Rudolf. Obrázky ze zašlých dob. Praha: R. Hudec, 1924, s. 95,97,98. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:a444d866-f8d2-4f4d-93bc-b0bb456f43e0

Šajnů bylo vydáno za více než 220 mil. zlatých a jejich výměna za bankocetle v poměru jedna ku pěti se prováděla cca jeden rok.
Za bankocetli v hodnotě 5 zlatých bylo možné dostat šajn v hodnotě 1 zlatý, za bankocetli 1 zlatý se dávalo 12 krejcarů, ...
Ceny zboží v bankocetlích se snížily na dvacet procent...

Zdroj: FILIP, Vladimír. 1759-1918: papírové peníze : od Marie Terezie po Karla I. = Papiergeld : von Maria Theresia bis Karl I. Brno: Josef Filip, 2005, s. 92. ISBN 80-239-6697-9. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:3792ffc0-4088-11e7-a34b-005056827e51

V době napoleonských válek vzrůstalo množství bankocetlí v oběhu, což vedlo ke snižování jejich hodnoty. V roce 1810 bylo v oběhu 729 miliónů zlatých v bankocetlích, takže jejich kurz poklesl tak, že za 1000 zlatých v bankocetlích se dostalo 100 zlatých konvenční měny. V roce 1811 došlo ke státnímu bankrotu.
Patentem bylo vyhlášeno znehodnocení bankocetlí a jejich nahrazení vnitrostátní vídeňskou měnou, zvanou česky šajny. Hodnota bankocetlí klesla na pětinu, za 5 zlatých bankocetlí se dával 1 zlatý vídeňské měny...

Zdroj: MAREČKOVÁ, Marie. Materiály k základům pomocných věd historických. Brno: Masarykova univerzita, 1994, s. 74. ISBN 80-210-0914-4. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:af4410d2-9e90-4ba9-b744-2fa786955e2c

Dvě desetiletí válek s Francií byly spojeny nejen s vysokými náklady na armádu, ale také s válečnými reparacemi, které Rakousko muselo Francii zaplatit. Přišel rok 1810 a rakouské státní finance byly totálně vyčerpány a na pokraji bankrotu. S rostoucím objemem inflačních papírových peněz klesal jejich kurz a nedůvěra veřejnosti k nim jen rostla. Koncem roku se platilo již 1 240 zlatých v bankovkách za 100 zlatých ve stříbrných mincích. Obyvatelé doma raději schovávali mince ze stříbra a zlata a kdo mohl, kupoval nemovitosti, aby se papírových peněz zbavil, než ztratí hodnotu úplně.
...
Císař patent podepsal již 20. února 1811, ale vylepen byl v celé monarchii až v 6 hodin ráno 15. března, kdy Rakousko vyhlásilo státní bankrot. Patent okamžitě vzbudil paniku, protože nařizoval výměnu bankovek a mincí z obecného kovu v poměru 5:1 za výměnné papíry, takzvané šajny (Einlösungscheine), ztratily tedy 80 % ze své hodnoty!
Čerpáno z: https://www.stoplusjednicka.cz/kdyz-stat-bankrotuje-proc-byl-15-brezen-1811-pro-rakousko-cerny-den

Doporučujeme také odpověď na podobný dotaz z Archivu PSK:
https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1-zlaty-kupni-sila



Obor

Ekonomické vědy, obchod

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

23.02.2023 14:33

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu