-
To se mi líbí
-
Doporučit
Vážená paní, vážený pane, pocházím z podhůří Jeseníků a ještě jako dítě pamatuji, jak se na Šumpersku vyráběly nitěné knoflíky a že babky nitěné knoflíky obšívaly a nosily do sběrny. Traduje se, že snad výrobu zavedla Marie Terezie, aby „pomohla chudým“ právě v oněch podhorských oblastech, ale to je jen ústní podání. Chtěl bych vás tedy poprosit, zdali nemáte k této výrobě nějaké informace. Nalezl jsem na internetu, že by se tomuto tématu měl věnovat článek v Revue moravsko-slezské z roku 1906, ale nedohledal jsem, kde by se dal dotyčný článek sehnat třeba elektronicky.
Mockrát děkuji za Vaši odpověď
Dobrý den,
pravděpodobně nejpodrobněji a nejuceleněji popisuje výrobu nitěných knoflíků publikace Knoflíky (2007). Z uvedené knihy citujeme:
"Nabízí se mi více cest historických pramenů, kde a jak se šily nitěné knoflíky. Např. článek v časopise Jednota bratrská, kde se píše, jak se začalo na Podorlicku, konkrétně v Potštejně se šitím nitěných knoflíků. Trochu jinak vypadá historický sled v diplomové práci PhDr. Marie Špačkové. Je pravdou, že oblasti, o kterých píší autoři, jsou trochu od sebe vzdálené, ale jedná se víceméně stále o Podorlicko. (...).
Vznik a vývoj nitěného knoflíku podle Adolfa Vacovského, jak ho popsal v článku pro časopis Jednota bratrská č.4 z roku 1977.
Všeobecná krize, která vyvrcholila v r. 1873 krachem na vídeňské burze, zasáhla všechna průmyslová odvětví ve státě a tvrdě poznamenala především dělnický lid i drobné řemeslníky. Následky všeobecné krize pocítilo i Podorlicko a především tkalci a krajkářky. V té době a do takto obtížných poměrů přijel v roce 1872 první potštejnský kazatel, bratr Eugen Schmidt. (...) V létě r. 1873 navštívila Potštejn sestra Beila Boullaire z Zeistu a poznala obtíže církevního sboru, který zápasil o svoji existenci, viděla bídu tkalců a krajkářek. Obdivovala obratné ruce žen u podušky, jež vytvářely paličkované krajky. Právě toto řemeslo bylo nejméně placené. Chtěla tyto krajky prodat přátelům v Německu, ale bratru Schmidtovi se to nezdálo dost reálné, a tak přišla sestra s jiným nápadem. Holandská církevní finna Wees a Weis v Zeistu potřebovala výrobce nitěných knoflíků, o které byl zájem v Anglii i za mořem. Kazatel Schmidt zahájil korespondenci s touto firmou. A v říjnu příštího roku přijeli do Potštejna zástupci firmy, aby na místě zkoumali situaci. Bylo rozhodnuto, že v Potštejně se založí faktorie. Když přijeli z Zeistu podruhé, přivezli pracovníky, aby faktorii zavedli a naučili první dělnice šít knoflíky. (...)
Historie nitěného knoflíku podle jedné diplomové práce Sama autorka diplomové práce (PhDr. Marie Špačková) polemizuje s otázkou, zda jsou informace o počátcích výroby nitěných knoflíků, jak se jí podařilo je vyhledat, pravdivé. Je opravdu těžké zodpovědně říci, jak to bylo. Výroba nitěných knoflíků v Jablonném n. Orlicí začíná v r. I860. V této době se přistěhovala z Podlesí na Moravě jakási paní Hejkrlíková, která sama vyráběla knoflíky, jež šly dobře na odbyt. V místě nebylo jiného výdělečného zdroje, a proto se lidé věnovali šití knoflíků i přesto, že byla tato práce velmi málo placená. O deset let později, v roce 1870, Leopold Krobot založil první továrnu na výrobu kovových kroužků. Vyráběly se z drátu stočeného do spirály, která se podélně rozřízla. Jednotlivé kroužky se sletovaly. Roku 1894 byla založena firma Pecháček a spol, která od začátku byla omezena na výrobu kovových kroužků. (...) výroba této společnosti ke konci 19. stol. (musela být) velmi silná. Zdaleka nebyla omezena jen na výrobu kroužků, ale jistě zadávala šití knoflíků domácím dělníkům. Po 1. světové válce a v období první republiky se šití knoflíků velice výrazně rozšířilo. Jablonecké firmy prosperovaly natolik dobře, že původně samostatní drobní podnikatelé se postupně stávali faktory."
Zdroj: (HOŘÁKOVÁ, Hana, 2007, s. 14 - 16)
I na Šumpersku se šití nitěných knoflíků rozšířilo, jak se zdá, až v druhé polovině 19. století jako reakce na úbytek práce pro domácí tkalce:
"Na Šilpersku a v samotném Šilperku byl tkalcovský stav téměř v každé domácnosti, a proto zavedení továrního provozu znamenalo nejen náhlý konec přadláctví a tkalcovství, ale i pro obyvatele obrovskou bídu, jejímž důsledkem bylo po roce 1848 a zejména po roce 1880 houfné vylidňování. Průmyslovou revoluci ani technický pokrok však nebylo možno zastavit, a tak tkalcům a přadlákům na Šilpersku nezbývalo, než se poohlédnout po jiných zdrojích obživy. Stěhovali se za obživou do domácích průmyslových středisek nebo odjížděli za prací do ciziny - do Vídně, Uher, Německa a Ameriky. Většině obyvatelstva však zbyla k obživě doma jen málo úrodná půda, řemeslo, práce v lese a v zimním období zaměstnání v drobném domáckém průmyslu - při výrobě nitěných knoflíků, šití výšivek (tzv. „toledo“), zhotovování kořínkových kartáčů, březových pometei, vyřezávaných dřevěných hraček nebo navíjení cívek nití na kolovratech pro textilní továrny."
Zdroj: VALENTOVÁ, Ivana, 2018, s. 24).
V blízkosti Šumperku vznikla továrna na nitěné knoflíky v obci Ruda nad Moravou po roce 1922:
"Ulice Linhartova Dům č.p. 147 a 186. Továrna na nitěné knoflíky. Vlastník v roce 1938 - Sula Dominik a Anežka. Rozlehlá vila stojí v zahradě u silnice, naproti rudskému železničnímu nádraží. Dříve zde bývala, pod úpatím kopce Kameníčku zamokřená louka a nechyběla ani bahnitá jezírka. V roce 1922 pozemky zakoupili manželé Dominik (1876) a Anežka Šulovi z Hostie a na místě nechali postavit velkou moderní vilu s dílnou na výrobu knoflíků a menším zahradním domkem. (...) Ve třicátých letech Šulovi zaměstnávali přes 50 lidí a špičkově i přes sto. Většina zaměstnanců práci vykonávala ve svých domácnostech. Více než 10 žen šilo knoflíky na šicích strojích značky Singer přímo na dílně, někdy se stroje půjčovali šičkám domů."
Zdroj: (WINTER, Miroslav, 2009, s. 191 - 194)
Z fondu Národní knihovny ČR jsme si zapůjčili i Vámi zmíněnou Revue Moravsko-slezskou z roku 1906. O nitěných knoflících jsme nalezli pouze zmínku v článku Vladimíra Hatláka "Domácí průmysl na Moravě". Bližší informace o provozování řemesla šití nitěných knoflíků článek ovšem nepojednává (nitěné knoflíky jsou zde pouze zmíněny mezi možnými domácími živnostmi).
* Hatlák. Vladimír. Domácí průmysl na Moravě. Revue Morsko-slezská. 1906, č. 5 (duben), s. 158 - 161.
Uvedený ročník periodika bohužel dosud nebyl digitalizován. Ostatní ročníky časopisu jsou součástí Digitální knihovny Moravsko-slezského kraje: https://camea2.svkos.cz/search/i.jsp?pid=uuid:3f6cf6d0-e6f3-11dd-9208-0013d398622b
Použité a doporučené zdroje:
* HOŘÁKOVÁ, Hana. Knoflíky. Praha]: H. Hořáková, 2007. s. [1a]. ISBN 978-80-239-9881-8. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:bf8f5250-1bbd-11e8-8ee4-005056825209
* VALENTOVÁ, Ivana a Pavel ŠEVČÍK. Štíty: historie a proměny města 1278-2018. Štíty: Pavel Ševčík - Veduta, 2018. s. 24. ISBN 978-80-86438-74-0. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:b657ac10-2322-11e9-90cf-5ef3fc9bb22f
* WINTER, Miroslav. Z historie obce Ruda nad Moravou do roku 1945: příběhy starých chalup a staveb. Ruda nad Moravou: M. Winter, 2009. s. 191 - 194. ISBN 978-80-254-8467-8. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1f2a3ed0-9d7b-11e7-8394-5ef3fc9ae867
* Tarabová, Ivana. Z historie knoflíkové továrny v Jakubčovicích nad Odrou. Ivana Tarabová. In: Vlastivědné listy Slezska a Severní Moravy Opava : Matice slezská Roč. 36, č. 2 (2010), s. 10-12.
* Sirůčková, Šárka. Dějiny knoflíku. Publikováno v Art & Antiques : váš průvodce světem umění 1213-8398 ,Roč.6, č.9 (2007) ,s.62-63 : 6 barev. obr.
* Nitěné knoflíky v Česku vyrábí jediná firma. Z Jablonného nad Orlicí putují až do Japonska. Orlický deník. 2017, 26(70), 2. ISSN 1802-1034
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
18.02.2020 09:18