historie pohřebnictví

Text dotazu

asi do 1950 byl nejčastějším hrobem na venkově hliněný rov a u něj litinový kříž
kdy ale začaly tyto?
kdy začaly být hroby pojmenovány?
a kdy se začaly "dědit"?
tedy
a) jistě již v 19 století pokud grunt neměl dědice vyženil jej zeť a s ním i hrob a tak na tomto se často ani nedochovalo jméno rodu původního
b) v Červené nad Vltavou býval od 1200 kostel sv. Bartoloměje a při pohledu od vody napravo od něj i hřbitov
tak je tomu ještě ve Stabilním katastru 1830. Po 130 letech při napouštění přehrady je větší nový hřbitov od kostela vlevo a z původního hřbitova je jen obvodová zeď a žádný náhrobek ani kříž tam vidět není - tedy zůstala jen "louka"

děkuji

Odpověď

Dobrý den,

odpověď na Váš dotaz jsem začala hledat ve Slovníku křesťanské kultury (Garamond 2002), který je určen jako doplňková učebnice pro střední školy. Pod heslem POHŘEB, POHŘEBNÍ OBŘAD je uvedeno, že pohřbívání není pro církve svátost, ale v křesťanských zemích je HŘBITOV (další heslo) posvěcený pozemek, na němž jsou pochováváni věřící. Tato skutečnost zřejmě ovlivnila i další vývoj.

 Na přelomu 18. a 19. století se výrazně zvýšil počet osob, které si přáli být pohřbeny na hřbitově pod širým nebem, nikoli v kryptě kostela. Malé hřbitovy kolem kostela ve městě posléze nestačily, zrušily se a začaly se zakládat velké hřbitovy na okraji města. Rušení starých hřbitovů tedy není jen výsledek socialistického budování orlické přehrady.

Podoby hrobů a dějiny pohřbívání, na které se ptáte, jsem konzultovala s historičkou. Doporučuje Vám podívat se do 2 knih, které však FF UK nemá ve svých fondech, takže nemůže posoudit relevanci informací. 

F.J. Kunc: Od počátku až do skonání světa, V Praze : Spolek Pieta, sdružení pro rozvoj pietní kultury našich hřbitovů v ČSR, 1938 ( kniha je ve fondu Národní knihovny, Městské knihovny v Praze a dalších institucí)

Andrea Marković: Pohřebnictví : definice, vývoj a potenciály v kontextu globálním i České republiky, Praha : Fori Prague, 2016 (ve fondu Národní knihovny, Městské knihovny v Praze a dalších institucí)

 Dále kolegyně upozorňuje na knihu Klíč k pražským hřbitovům (autor Petr Kovařík), kde je mj. zmíněno i to, že původně byl každý z olšanských hřbitovů po založení vysvěcen a protože si jeden vyšehradský kanovník nepřál společné pohřby, byl pak založen nekonfesijní  1. obecní hřbitov.

Odpověď na Váš dotaz bude zřejmě nejednotná i regionálně, protože grunty a "dědění" hrobů se týká daleko více Jižních Čech než třeba "doosídleneckého" severního pohraničí. 

Obor

Filozofie a náboženství

Okres

--

Knihovna

Knihovna Filozofické fakulty UK

Datum zadání dotazu

17.05.2017 10:58