-
To se mi líbí
-
Doporučit
Prosím, sdělte mi něco o nejstarších lanových drahách v Rakousku včetně roků jejich postavení. Děkuji předem.
Dobry den,
bohuzel Vam nedokazeme dat zcela presnou odpoved na Vas dotaz. Predpokladame, ze mate na mysli lanove drahy pro prepravu osob. Pred vznikem lanovych drah pro osobni prepravu byl tento princip hojne uzivan napr. pro prepravu rudy, dreva nebo dalsich materialu.
Z dokumentu dostupnych v NK CR a na internetu se domnivame, ze prvni visutou lanovkou na tehdejsim rakouskem uzemi byla pravdepodobne lanovka na Kohlerer u Bolzana, postavena v roce 1908 (otevreni 29.6.1908). Oblast Bolzana byla rakouskym uzemim v letech 1814-1918. Jeste pred lanovkou na Kohlerer byla otevrena 13.8.1907 ozubnicova draha z Bolzana na Ritten - http://de.wikipedia.org/wiki/Rittnerbahn.
Dale byla 5.6.1926 zprovoznena lanovka na Zuspitze z tyrolske strany. Tato visuta lanovka zacinala v obci Obermoos u Ehrwaldu a koncila u Gratu, ktery lezi tri sta metru pod vrcholem Zugspitze (http://www.seilbahngeschichte.de/erstetzb.htm). 9.6.1926 byla otevrena lanovka na Rax v Dolnim Rakousku (na oficialnich strankach Fachverband der Seilbahnen Österreichs je oznacena jako prvni rakouska lanovka http://www.seilbahnen.at/seilbahnen/brancheninfos/fakten,
http://web134.server70.rhs-it.de/raxseilbahn/test/Seiten/geschichte.htm,
http://www.seilbahngeschichte.de/raxseilbahn_hirschwang.htm).
Koncem 19.stoleti byly v Rakousku pred visutymi lanovkami budovany pozemni lanove drahy. Pri prilezitosti Svetove vystavy ve Vidni roku 1873
(http://www.wien-vienna.at/geschichte.php?ID=752) vznikly pozemni lanove drahy v okoli Vidne: ozubnicova draha na Kahlenberg (1874,
http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=eb5ededa-e139-4bd2-a711-a549b15167a8) a lanova draha na Leopoldsberg (1873, http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=75a6c655-3318-4b51-ac6d-8301f5c9b252&log=y&decrypt=,
http://www.seilbahngeschichte.de/leopoldssb.htm). Dale byla vybudovana u Vidne i tzv. Knöpferbahn, ktera vedla na Sophienalpe (rok otevreni je uvaden na nalezenych strankach v rozmezi let 1872 - 1874) -
http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=e31ed1f0-f965-42dc-9104-b67a75636f9f, http://www.seilbahngeschichte.de/sophienalpssb.htm.
Na strankach http://www.funiculars.net/funiculars.php?iso=at&order=oppnad je jako nejstarsi rakouska lanovka uvadena lanovka vedouci na salzburskou pevnost Hohensalzburg. "Lanovka/vytah" pochazi z pocatku 16.stoleti a mela by byt stale v provozu - http://www.funimag.com/funimag10/RESZUG01.HTM,
http://www.funimag.com/funimag10/RESZUG02.HTM.
Prehled milniku ve vyvoji lanovek najdete na strance http://www.seilbahngeschichte.de/meilensteine.htm. Vzhledem k tomu, ze se nam z dostupnych zdroju nepodarilo s naprostou spolehlivosti urcit, ktere rakouske lanove drahy jsou nejstarsi, doporucili bychom Vam kontaktovat odborniky, napr. zmineny Fachverband der Seilbahnen Österreichs - http://www.seilbahnen.at/kontakt nebo Technisches Museum ve Vidni - http://www.tmw.at/default.asp?id=27&cid=17&al=Englisch&am=.
pozemni (kolejova) lanova draha = Standseilbahn, Schienenseilbahn visuta lanovka (lanova draha), kabinova = Seilbahn, Schwebebahn, Pendelbahn
Z dostupne literatury:
HONS, Josef. Horske drahy sveta. Praha : Nakladatelstvi dopravy a spoju, 1985. s. 147 Vystavba pozemnich lanovek se soustredila do let 1880 az 1920, kdy slava ozubnic jiz koncila a visute lanovky byly v horach dosud vyjimkou.
Ale v Rakousku vybudovali mnohe pozemni lanovky az po druhe svetove valce.
Nejdrive se tu stavely vyhlidkove kolejove lanovky u velkych mest: ve Vidni na Leopoldberg (1873), v Salzburgu na Hohensalzburg (1892), v Innsbrucku na Hungerburg (1905/1906). Oproti Svycarsku a Italii se vystavba v rakouskych horach opozdila a rozbehla se az po roce 1945.
HONS, Josef. Horske drahy sveta. Praha : Nakladatelstvi dopravy a spoju, 1985. s. 185 Prukopnickym cinem se stala rakouska osobni lanovka na Kohlerer z rok 1908, dlouha jeden a pul kilometru a s prekonanou vyskou 795 m.
Postavili ji rakousti technici u malebneho severoitalskeho mesta Bolzana, tehdy pod rakouskym panstvim znameho jako Bozen... Konstrukce odvozena z nakladnich lanovych drah mela drevene podpery, pro kazdou jizdu jen jedno nosne lano, zato zdvojene lano tazne. Male kabiny pro sest osob se pohybovaly rychlosti chodce a usnadnily oblibeny vystup na phori Kohlerer (italsky Colle)... Bez nehod jezdila tri roky a vyvezla k ledovci 105 tisic lidi. Z obavy, ze by drevene podpery lanovky mohla strhnout lavina, urady provoz zakazaly. Poddeji byla lanovka rozebrana, ale ihned po zakazu podal majitel stare lanovky zadost o stavbu nove, moderni a vykonne, s kovovymi podperami. Postavili ji Bleichertovi delnici a mechanici, kteri tu pracovali cely rok, do konce roku 1912...
Technika, technologie, inženýrství
--
Národní knihovna ČR
14.12.2007 12:08