-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
na jedné internetové stránce jsem našel informaci o zahraniční výrobě firmy Praga.
Toto se tam psalo: vagonce v Rábu bylo uděleno právo na výrobu na výrobu konstrokce Praga.
Tak by mě zajímalo zda společnost Praga měla výrobu i jinde v zahraničí.
INFORMACE pochází ze zdroje www.vpccbrno.com/hist/praga01.htm
Na dalších stránkách, kde jsem byl takové informace neobsahují (www.i-magazin.cz, dále na šeské a polské wikipedii, m.ihned.cz/c1-55181950-praga-slaví-105-let-od-zalozeni-podivejte-se-na-auta-ktera-vyrabela.
Děkuji za vyřízení
Dobrý den,
Vámi uvedenou informaci o udělení práv na výrobu vozu typu Grand maďarské vagonce v Raabu potvrzuje i kniha: PROCHÁZKA, Hubert a MARTOF, Jan. Praga: motocykly, osobní a nákladní automobily. Vyd. 2. Brno: Computer Press, 2007. 152 s. Autosalon. ISBN 978-80-251-1667-8.
O udělení licence se zde konkrétně píše:
"Po takovém úspěchu (vítězství v mezinárodní Alpské soutěži) nabídlo vedení firmy Praga typ Grand c. a. k. armádě jako "velitelský vůz". Ta nabídku již důvěryhodného partnera přijala a objednala 250 vozů Grand s karoserií double-phaeton, krytou plátěnou stahovací střechou. Kromě toho prodala Praga z kapacitních důvodů na pokyn ministerstva války licenci na výrobu typu Grand vagónce v Raabu (Györ), aby se potřebný počet vozů pro armádu vyrobil co nejrychleji. Maďarská vagónka svou práci zvládla dobře, protože další Alpskou soutěž v roce 1913 vyhrál opět vůz Praga Grand, ale tentokrát s rodným listem z Raabu"
(zdroj: Praga: motocykly, osobní a nákladní automobily. Vyd. 2. Brno: Computer Press, 2007. s. 19.)
Již předtím (r. 1911, 1912) se některé automobily firmy Praga vyráběly v licenci v jiný evropských zemích, opět se tak stalo na pokyn ministerstva války. "K zavedení metrické soustavy donutila (Praga) i ostatní rakousko-uherské automobilky, které musely na pokyn c. a. k. ministerstva války vyrábět autovlaky Praga V + P v licenci, protože výrobní kapacita Pragovky nemohla ani při zavedení pásové výroby ministerské nároky pokrýt v požadovaném čase."
(zdroj: Praga: motocykly, osobní a nákladní automobily. Vyd. 2. Brno: Computer Press, 2007. s. 17.)
Převážně pro pluhy otevřela firma v roce 1919 vlastní zastoupení v Paříži.
Po velkém počátečním úspěchu před 1. sv. válkou a následném úpadku v důsledku poválečné krize rozjela automobilka Praga ke konci 20. let opět výrobu ve větším množství. V tomto období vznikla nová filiálka v Polsku. "V Oswieczimi (Polsko) se automobilka podílela na zřízení filiálky, kde se v licenci montovaly vozy Praga pro polský trh."
(zdroj: Praga: motocykly, osobní a nákladní automobily. Vyd. 2. Brno: Computer Press, 2007. s. 24.)
Ve třicátých letech se ovšem začalo výrazněji projevovat, že "na rozdíl od našich dalších dvou "velkých" automobilek, patřících mezinárodnímu kapitálu, měl v koncernu ČKD - Praga rozhodující slovo český kapitál. Ten během světové krize na přelomu dvacátých a třicátých let přechodně oslabil víc než mezinárodní kapitál, stojící za Škodovkou a Tatrou. Různé kapitálové zájmy se během krize projevily zostřením konkurence mezi našimi automobilkami tak, že začaly ohrožovat i jejich existenci." Již během války přestala Praga jako automobilka de facto existovat (nahradila je vojenská výroba, převážně tanků). Po krátkodobém poválečném období, kdy Praga obnovila výrobu osobních automobilů Lada v nových halách na Vysočanech, přešla na výrobu pouze nákladních vozů, kterou v roce 1964 převzal nově vzniklý podnik Avia.
Technika, technologie, inženýrství
--
Národní knihovna ČR
29.04.2013 13:01