Heraldika - jak rozlišit, zda je na vyobrazení "půl orla" nebo "půl orlice"

Text dotazu

Dobrý den,

jak lze při popisu neurčeného/neznámého erbu rozlišit, zda je na vyobrazení "půl orla" nebo "půl orlice" (bez znalosti předchozích podob, vývoje znaku/erbu)?

Na http://www.heraldika-terminologie.cz/stranka-orlice-51 je u hesla orlice uvedeno, že půl orlice (orlice polcená) musí mít „polcenou rovněž hlavu, jinak by se jednalo o orla“.

V teminologickém slovníku je ovšem v hesle orlice ( http://www.heraldika-termin[…]u&znak=o&polkat=772 ) u popisu obr. č. 3: Osov, o.Beroun uvedena orlice. Také obr. 4 (Vestec) má orlici (https://vestec.cz/symboly/ - rozdílné (?) vyobrazení na praporu a znaku, dále město Opava (https://www.opava-city.cz/cs/symboly-mesta-opavy) apod.

Heslo "vynikající" uvádí orla i orlici:
http://www.heraldika-termin[…]&znak=v&polkat=1487

Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

domníváme se, že by vám nejlépe poradili s konkrétními případy členové České genealogické a heraldické společnosti http://www.genealogie.cz/ nebo http://www.genealogie.cz/kontakty/; informace, které se nám podařilo najít, totiž nejspíš už znáte.

V české heraldické terminologii je jako orel označována pouze figura se dvěma hlavami - jednohlavý orel je nazýván orlice.

Zdroj: VOLBORTH, Carl-Alexander von. Heraldika: úvod do světa erbů. Ostrava: Blesk, 1996.

Polcení - heraldské znamení ve štítu nebo na figuře (i v klenotu), tvořené kolmou čarou uprostřed.

Orlice - v české heraldické terminologii obecná přirozená figura zobrazovaná jako jednohlavý orel, zpravidla hledící vpravo, výjimečně i vlevo, někdy má přes prsa pásku nebo pružinu.

Orel - v české heraldické terminologii obecná přirozená figura zobrazená se dvěma hlavami, které jsou od sebe odvráceny. Dvojhlavý orel je znám již z Byzance, kde představoval dvě poloviny říše (východní a západní)...

Dvojhlavý orel se v Německu objevuje již na konci 12. století, od roku 1312 je na praporech německé říše, ale oficiálním říšským znakem se stal až za Zikmunda Lucemburského, a to od doby získání císařského titulu roku 1433. Tehdy bylo stanoveno, že jednohlavý orel (orlice) je znamením německého krále až do korunovace na císaře, kdy přijímá znak dvouhlavého orla. Z tohoto pravidla však existuje mnoho odchylek a výjimek...

Zdroj: BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Praha: Libri, 1994.

V české heraldice se vžily některé zvláštnosti v terminologii, např. pro jednohlavého orla se častěji užívá označení orlice.

http://www.interiery-truhlarstvi.cz/clanky/detail/heraldika-trochu-jinak.htm

Musím také zmínit jednu zvláštnost, která se týká orlice. Orlice je totiž orlicí jen tehdy, má-li jednu hlavu. Má-li hlavy dvě, je to orel. Orel i orlice se nejčastěji kreslí s rozepjatými křídly a pařáty a na hrudi mají často pružinu (perisonium) odlišné tinktury. Tato pružinka byla kdysi dávno zřejmě skutečným páskem plechu, kterým se znamení připevňovalo na štít.

https://stredovek.dobrodruh.net/rubriky/hlavni-stranka/tajemna-rec-heroldu

Jako orlice se v heraldice rozumí vyobrazení figury orla, který má jednu hlavu, přičemž figura se dvěma hlavami je nazývána orel. Ženský tvar „orlice“ (místo (jednohlavý) orel) je zvláštností českého heraldického názvosloví.

Zvláštním případem orlice je tzv. plamenná orlice, která se vyskytuje v erbu české knížecí a královské dynastie Přemyslovců, někdy se označuje také jako orlice svatováclavská. Objevuje se také ve znacích některých měst.

Pod pojmem orel se v české heraldice rozumí vyobrazení orla, který má dvě hlavy, oproti tomu orel s jednou hlavou se nazývá orlice. Jedná se o terminologické specifikum české heraldiky, protože jiné jazyky používají pro odlišení těchto dvou zvířat počet hlav.

První známý orel pochází z 23. století př. n. l. ze starověké Babylonie. Ve starém orientálním umění tkaní koberců se často opakovaně vytvářely obrácené obrazy. Z tohoto stylu tkaní se i do dalších uměleckých odvětví přenesl tento motiv proti sobě stojících párů zvířat coby dekorativní symetrický vzor. Dalším zjednodušováním ze dvou zvířat vzniklo jedno zvíře dvouhlavé.

Tímto čistě technickým způsobem vznikl ze dvou jednohlavých orlů rovněž jeden heraldický orel se dvěma hlavami. Vyobrazení orla na orientálních textiliích se dostala v 11. století do Evropy a kolem roku 1100 i do jejího umění (např. užití obrazu v románské plastice ve Francii). První pečeť s podobou orla se objevuje v roce 1180 jako zvolený osobní symbol hrabat ze Saarwerdenu.

Orel ve zlaté a černé byl znakem města Vídně již od roku 1237, kdy jí byl propůjčen Friedrichem II., u příležitosti volby Konráda IV. německým králem.

Zdroj:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Orel_(heraldika)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Orlice_(heraldika)

Anatomické části orlice

(viz t.: Terminologický Soubor OREL)

Ve znacích se často vyskytují pouze části ORLICE, nejčastěji bývá POLCENÁ nebo DĚLENÁ. Je-li POLCENÁ, musí mít POLCENOU rovněž HLAVU, poněvadž v opačném případě by se jednalo o POLCENÉHO ORLA.

[Bohužel v mnoha případech, a to i u zkušených heraldických výtvarníků, se setkáváme s vyobrazením celé hlavy, dokonce hlava je ještě odkloněna.]

POLCENÁ ORLICE může buď VYNIKAT z poltícího ŘEZU nebo může být zobrazena jako VOLNÁ.

Je-li ORLICE DĚLENÁ, popisujeme její POLOVINY. Zpravidla je zobrazena horní polovina, výslovně ji neuvádíme, která může být buď VYRŮSTAJÍCÍ nebo VOLNÁ, v popisu nutno uvést. Rovněž musíme popsat, jsou-li zobrazeny jiné anatomické části, např. dolní POLOVINA, PAŘÁTY, OPEŘENÉ PAŘÁTY, HLAVA, KŘÍDLA.

TS 8: PŮL ORLICE = ORLICE POLCENÁ

Za základní vyobrazení považujeme PRAVOU PŮLI ROZKŘÍDLENÉ ORLICE. Pokud je vyobrazena LEVÁ PŮLE ORLICE, hledí hlava k levému okraji štítu / pole.

[Nepředpokládáme, že by se vyskytl případ, kdy levá půle orlice by měla zobrazenou zadní část polcené hlavy.]

TS 9: POLOVINA ORLICE = ORLICE DĚLENÁ

Za základní vyobrazení považujeme HORNÍ POLOVINU ROZKŘÍDLENÉ ORLICE, která vznikne dělením těla v jeho optimální polovině, hlava směřuje k pravému okraji štítu / pole. Polovina orlice může být VYRŮSTAJÍCÍ / ROSTOUCÍ z jiné heraldické figury, např. z HRADBY, nebo z dělícího ŘEZU štítu / pole. [Nedoporučujeme používat termínu VYNIKAJÍCÍ, neboť označuje figuru viditelnou ze dvou třetin, která VYNIKÁ z jiné figury. Rovněž bývá termín VYNIKAJÍCÍ uplatněn při popisu KLENOTU.] Polovina orlice může být též VOLNÁ, tj. je zobrazena ideální polovina horní části těla.

http://www.heraldika-terminologie.cz/stranka-orlice-51 - obrázky dělení

vysvětlení, popis:

http://www.heraldika-terminologie.cz/stranka-orel-50 - půlorel

http://www.heraldika-terminologie.cz/stranka-orlice-51 - půlorlice

http://www.heraldika-terminologie.cz/index.php?page=6&sc=1&sub=rejstrik_terminu&znak=o&polkat=772