Gotika v Evropě

Text dotazu

Dobry den,zajímalo by mě,jaké jsou nejznamější a nejvyhledávanější goticke stavby Evropy a jaké goticke stavby Evropy jsou pro historiky nejvyznamější. Děkuji za odpověd

Odpověď

Dobrý den,

mezi nejvýznamnější gotické památky patří ty, které jsou mnohdy turisticky nejatraktivnější - tj. významné např. svojí monumentálností či prvky, které jsou pro daný sloh charakteristické. Během dlouhých let se staly jakýmisi ikonami daného města či právě architektonického stylu. Stejně jako pro návštěvníky, rodilé obyvatele dané země, tak i pro odbornou veřejnost jsou tyto stavby předmětem obdivu, inspirací či námětem studií. Domníváme se, že příklady staveb, které jsou uvedeny v průvodcích, stejně jako v odborných publikacích, zmiňují to nejlepší, co může daný sloh nabídnout. Níže uvedené příklady gotických staveb tak představují největší zájem ze strany návštěvníků i odborné veřejnosti - tj. patří mezi nejvyhledávanější stavby i jsou nejvýznamnější i pro historiky. Samozřejmě se nejedná o jediné zástupce gotického stylu, ovšem rozhodně patří k těm nejmonumentálnějším ve všech smyslech.

Gotika - jako nový sloh - se zrodila v centrální oblasti Francie kolem Paříže, tzv. Ile-de-France - nevelké území pod přímým vlivem francouzských králů z rodu Kapetovců. Právě v této oblasti se nachází kostel Saint Denis, který je považovaný za první velký gotický chrám. Nachází se nedaleko Paříže a je pohřebním kostelem francouzských králů. Více informací o kostelu a obrazovou ukázku naleznete např. na adrese  http://cs.wikipedia.org/wiki/Bazilika_Saint-Denis.

Ovšem nejtypičtější je pro Francii pravděpodobně katedrála Notre Dame ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Katedr%C3%A1la_Notre-Dame_(Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE)) ). Mezi významné stavby bychom rozhodně neměli zapomenout zařadit také katedrálu v Remeši, korunovační chrám francouzských králů ( http://cs.wikipedia.org/wiki/Katedr%C3%A1la_Notre_Dame_(Reme%C5%A1)) ; dále zcela restaurátory nedotčenou katedrálu v Chartres, jejíž architektura občas neprávem ustupuje do pozadí před nádherou barvených oken a jedinečnou sochařskou výzdobou ( http://cs.wikipedia.org/wiki/Katedr%C3%A1la_Notre-Dame_(Chartres) ).

Turisticky velmi atraktivní je také proslavený normandský ostrov Mont-Saint-Michel, na kterém se v roce 1203 přistoupilo ke stavbě klášterního souboru zvaného Div. Obklopují ho pohyblivé písky, které za odlivu vystupují z moře ( http://cs.wikipedia.org/wiki/Mont-Saint-Michel ).

Velmi brzy převzala základní konstruktivní principy z francouzské gotiky Anglie. To lze vysvětlit tím, že byla po celé 12. století územně, svými dějinami, kulturou i způsobem života spjatá s Francií. Ve vyšší společenské vrstvě se mluvilo i psalo francouzsky a jen zvolna se rodila anglická literatura. Je třeba však říci, že anglická gotika má jiný charakter než francouzská. Mezi nejkrásnější příklady anglické gotiky bezesporu patří katedrála ve Wellsu, jejíž průčelí bylo označeno za nejkrásnější v Anglii ( http://cs.wikipedia.org/wiki/Wellsk%C3%A1_katedr%C3%A1la ). Zvláštní význam pro všechny Angličany má Westminsterské opatství v Londýně, jehož chrám slouží již od roku 1050 jako korunovační i pohřební pro anglické krále ( http://cs.wikipedia.org/wiki/Westminstersk%C3%A9_opatstv%C3%AD ); dále je možné jmenovat katedrálu v Lincolnu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Lincolnsk%C3%A1_katedr%C3%A1la ) či Cantenbury ( http://cs.wikipedia.org/wiki/Canterbury ).

Ve Španělsku je zmiňována trojice staveb, které tvoří pomyslný vrchol gotického umění - katedrála v Leonu (https://cs.wikipedia.org/wiki/Katedr%C3%A1la_Panny_Marie_(Le%C3%B3n)) ), Burgosu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Katedr%C3%A1la_v_Burgosu ) a Toledu ( http://www.novinky.cz/cestovani/98791-toledo-mesto-v-dlani-skaly.html ).

Zajímavé postavení zaujímá gotika v Itálii. Poměrně dlouho se historikové umění domnívali, že v Itálii se vliv gotiky příliš neprosadil. Podrobnější studie však ukázaly, že i zde existují oblasti, kde záalpská gotika skutečně zapustila své kořeny. K nejlepším příkladům italské gotické profánní architektury patří dóžecí palác v Benátkách ( http://benatky.ihned.info/dozeci-palac ,http://cs.wikipedia.org/wiki/Ben%C3%A1tky ); typickým představitelem je Milánský dóm ( http://sk.wikipedia.org/wiki/Mil%C3%A1nsky_d%C3%B3m ). Zajímavá je také skutečnost, že téměř všechny italské gotické paláce dotváří věž vyrůstající z hmoty budovy. Nejslavnějším městem honosícím se gotickými věžemi z 12.-14. století je San Gimignano, kde se jich z původních 72 zachovalo 13 ( http://cs.wikipedia.org/wiki/San_Gimignano ).

Středoevropská gotika má své jedinečné zastoupení např. Svatoštěpánským dómem ve Vídni (https://cs.wikipedia.org/wiki/Katedr%C3%A1la_svat%C3%A9ho_%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1na_(V%C3%ADde%C5%88)), katedrálou v Kolíně nad Rýnem (https://cs.wikipedia.org/wiki/Katedr%C3%A1la_svat%C3%A9ho_Petra_(Kol%C3%ADn_nad_R%C3%BDnem)) a samozřejmě také českými skvosty: katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha (http://cs.wikipedia.org/wiki/Katedr%C3%A1la_svat%C3%A9ho_V%C3%ADta,_V%C3%A1clava_a_Vojt%C4%9Bcha ), chrám sv. Barbory v Kutné Hoře (http://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1m_svat%C3%A9_Barbory ) či Vladislavský sál na Pražském hradě (http://cs.wikipedia.org/wiki/Vladislavsk%C3%BD_s%C3%A1l ).

Jedinečných staveb v gotickém slohu je samozřejmě více a není bohužel v našich možnostech všechny vyjmenovat. Pokud máte o tuto problematiku hlubší zájem, doporučujeme Vám projít publikace, ve kterých naleznete mnoho informací o tomto slohu, které jsou doplněny obrazovou dokumentací pro lepší představu o jednotlivých prvcích slohu a celkové představě. Knihy můžete nalézt pomocí online katalogů dostupných na adrese http://aleph.nkp.cz/F/ , především Souborný katalog ČR a online katalog Národní knihovny ČR. Při vyhledávání stačí zadat klíčová slova gotika, architektura, umění, sloh, apod. a jejich kombinaci.

Použité publikace:

* PIJOAN, José a BYDŽOVSKÁ, Lenka. Dějiny umění. Vyd. 4., V Knižním klubu 1.

V Praze: Knižní klub, 1998- . sv. ISBN 80-7176-764-6.

* ČERNÁ, Marie. Gotická architektura: evropské kulturní dědictví. 1. vyd.

Praha: Idea servis, 2005. 115 s. ISBN 80-85970-46-5

Obor

Umění, architektura, muzeologie

Okres

--

Knihovna

Datum zadání dotazu

27.01.2012 09:56

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu