-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
kdo a kým, prosím pěkně, byli pánové generálové Modesto a Fariña, již údajně působili - jakožto vyučující - na pražské hispanistice (FF UK)? Kde, či díky komu se tu vůbec vzali, co zde přesněji dělali a za jakým skutečným účelem do Prahy přijeli? Jednoho z nich měla údajně přivésti do hodiny PhDr. Libuše Prokopová, jedna z tehdejších zdejších vyučujících (dle ústního vyjádření hispanisty doc. PhDr. Josefa Forbelského na portálu Youtube.com)... Co zde po nich zůstalo a jaký byl pak jejich osud...?
Děkuji Vám za odpověď.
Dobrý den,
o Vámi zmiňovaných generálech působících na FF UK, jsme našli níže uvedené zmínky. Doporučujeme ještě, abyste se obrátil na Archiv Univerzity Karlovy https://www.udauk.cuni.cz/, mohli by tam mít nějaké informace.
Juan Modesto, obvykle nazývaný jen Modesto Narozený 24. září 1906 El Puerto de Santa María , Cádiz , Španělské království Zemřel 16. dubna 1969 (ve věku 62 let) Praha , Československo Španělská republikánská armáda Rudá armáda
Roky služby 1936-1945
Hodnost brigádní generál
Obléhání Madridu
Druhá světová válka
Modesto napsal knihu o svých zkušenostech během války v 5. pluku s názvem Soy del Quinto Regimento , která byla vydána v Paříži v roce 1969.
https://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=en&u=https://en.wikipedia.org/wiki/Juan_Modesto&prev=search
Libuše Prokopová, překladatelka ze španělštiny - rozhovor "Španělsky jsem se učila sama od roku 1944. Po osvobození se tady začali objevovat Španělé, kteří se vraceli z koncentračních táborů a mířili do Francie. S těmi jsem se tehdy stýkala. Španělsky jsem už trochu uměla, ale učila jsem se sama. Byla jsem na jedné hodině u profesora Farini, ale to tempo mi připadalo pomalé. Bylo nás šest a celou hodinu jsme se učili, že prázdniny se španělsky, na rozdíl od italského výrazu le vacanze, nazývají las vacaciones… V listopadu 1945 jsem tady poprvé tlumočila, a to na Mezinárodním kongresu studentů v Praze. Měla jsem na starosti dvě dvoučlenné delegace, kubánskou a španělskou. Jeden Kubánec tady dostal v tom sychravém počasí zápal plic a museli ho ihned přepravit domů. O tom druhém jsem se dověděla v roce 1960, při svém nástupu do funkce ředitelky Československého domu kultury v Havaně, že byl zastřelen na ulici… Ve španělské delegaci byl právník Tomás García, ten přijel z Mexika, a Juan Blasquez, se kterým jsem potom léta pracovala na různých svých učebnicích; učil také na pražské Filozofické fakultě. Brzy poté mě kontaktovali z rozhlasu, že budou začínat se španělským vysíláním, a nabídli mi práci překladatelky..."
https://www.seniorum.cz/volny-cas/rozhovor-s-osobnosti/185-jeste-v-sedesatych-letech-bylo-na-kube-veselo
uveřejněno také v Literárních novinách
Ještě v šedesátých letech bylo na Kubě veselo / Libuše Prokopová ; zapsal Miloslav Uličný
Zdroj. dokument Literární noviny. -- ISSN 1210-0021. -- Roč. 19, č. 49 (20081201), s. 15.
https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=001168406&local_base=ANL
Francisco Javier Fariña y Alonso (nar. 1881) působil jako lektor španělštiny na Masarykově univerzitě v Brně od roku 1933. Následující školní rok se přestěhoval do Prahy, kde začal vyučovat španělštinu na Karlově Univerzitě a na Vysoké škole ekonomické. U svých žáků dokázal vzbudit zájem nejen o španělský jazyk, ale i o španělskou historii a literaturu. Když v roce 1936 vypukla ve španělská občanská válka, distancoval se Fariña od většiny zaměstnanců španělského vyslanectví v Praze, kteří se zastávali Franka. Fariña byl odvolán z Karlovy univerzity, údajně, aby se věnoval kulturním záležitostem. Od roku 1939, kdy byly uzavřeny vysoké školy, učil španělštinu pouze v Baťově podniku ve Zlíně. V tomto městě založil skupinu mladých českých hispanistů, kteří po 2. světové válce založili katedru hispanistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci, a později i v Praze. Na konci 2. světové války byl Fariña s rodinou deportován do Švýcarska.
Když se po válce vrátil do Československa, tak byl odkázán na pomoc přátel, např. od Václava Černého, který mu poskytl bydlení a Fariña se mohl vrátit k přednášení na univerzitě. Od roku 1949 plánoval odejít z Československa do Venezuely, nicméně zbytek svého života strávil jako hlavní venezuelský konzul v Bonnu v Německu (URBAN Vít. Fundador de la hispanística moderna de Praga, 2001, cit. 2. února 2017, dostupné z: <http://www.radio.cz/es/rubrica/legados/fundador-de-la-hispanistica-moderna-de-praga#null>)
Roku 1900 byly na Univerzitě Karlově v Praze otevřeny hispanistické studie na katedře romanistiky. Od té doby se hispanistika začala rozvíjet i na dalších univerzitách v českých zemích. Hispanistiku rozvíjeli Francisco Javier Fariña a Jaroslav Kuchválek
Zdroj: diplomová práce
PURNOCHOVÁ, Tereza. Československo-španělské vztahy v letech 1918-1936. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, Historický ústav, 2017.
https://theses.cz/id/fh9m84/STAG86438.pdf
Jazyk, lingvistika a literatura
--
26.03.2018 08:00
S poděkováním,
Calysto