-
To se mi líbí
-
Doporučit
Mestá Chrudim, Kouřim, Kroměříž, Litomyšl, Olomouc, Příbram, Vlašim, Břeclav,... sú v češtine ženského rodu, v slovenčine mužského rodu. Je to čudné, ale je to tak (podobne je na tom napríklad Paríž, Budapešť, Neapol,... )
Existuje to aj naopak? Slovenské mesto, čo má v češtine iný rod? Ďakujem!
Dobrý den,
pro zmíněný případ jsme hledali informace především u Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR.
Česká gramatika přesně určuje rod zeměpisných jmen podle vlastních skloňovacích vzorů, čemuž přizpůsobuje i zeměpisná jména zahraniční. Z toho tedy jasně vyplývá rod, ,,gender'' v českém jazyce.
Vámi jmenované názvy českých měst mají v češtině ženský rod z níže uvedených důvodů:
Do ženského rodu řadíme také zeměpisná jména končící na souhlásku, skloňovatelná dle vzorů ,,píseň'' a ,,kost''.
Dle vzoru píseň skloňujeme jména končící na -ž, -ř, -ď, -ň, -j. Dále většinu jmen končících na -c (Florenc, Olomouc), kromě -ec (zde platí mužský rod). Dále některá jména končící na -ť (Náměšť), koncovku - l (Litomyšl) Například slovenskému městu Sereď bychom připsali ženský rod, jelikož bychom ho skloňovali podle vzoru píseň (do Sereďe - písně). U některých jmen končících na - ť je vzor píseň/kost nejednoznačný. Lze například skloňovat město Pripjať Pripjati i Pripjatě.
Podle vzoru kost skloňujeme jména ženského rodu končící na: -slav, -clav, -im, -om. (Přibyslav) Dále některá jména končící na -ť.
Dále, zeměpisná jména končící na -e spadají pod skloňovací vzor ,,růže''. (Dyje, Asie) Zeměpisná jména zakončená na -a ( častá jména měst na Slovensku) skloňujeme obvykle podle vzoru ,,žena'' a tudíž vždy řadíme do ženského rodu.
Zdroj:
In.: Internetová jazyková příručka, Zeměpisná jména ženská; dostupné on-line z: http://prirucka.ujc.cas.cz O této problematice podrobněji pojednává článek Slovenská místní jména v českém kontextu.
Ve zkratce: k zařazení do rodu rozhodují vždy pouze činitelé jazykové povahy. Hlavním kritériem je začlenitelnost cizího jména do skloňovacího systému češtiny. Jména, která lze jednoznačně přiřadit ke skloňovacím vzorům automaticky přebírají jejich rod. (Bardejov, Žilina, Komárno). Problém je ale například u jmen, která končí souhláskou deklinačně měkkou. Proto máme nejasnosti i s přiřazováním rodu k českým jménům jako Aš, Živohošť, Bubeneč. Ze slovenských měst se proto nejasně může jevit např. Halič. Z pohledu slovenské gramatiky je dle F. Mika situace obdobná.
F. Miko, Rod, číslo a pád podstatných mien, Bratislava 1962 V těchto nejasných případech by měl být správně rod zeměpisných jmen kodifikován konkrétně, ve slovnících spisovné Slovenštiny a Češtiny.
POLÍVKOVÁ, A. Slovenská místní jména v českém kontextu, ročník 67, č.4, s.169 -179 dostupné on - line z : http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv
Jazyk, lingvistika a literatura
Praha
06.09.2017 15:54