-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
Chtěl jsem se zeotat, jestli existuje kniha o rozluštění šifry Enigma, která se věnuje polským kryptoanalytikům Marianu Rejewskému, Jerzy Różyckému and Henryku Zygalském. Děkuji za odpověď.
Dobrý den, problematikou, která vás zajímá, se zabývají např. (viz níže (s ukázkami v tiskovém přepisu):
Termín proudová šifra používají různí autoři rozdílným způsobem. Mnozí hovoří o slovových, případně písmenných proudových šifrách. U nich je text šifrován slovo po slovu (nebo písmeno po písmeni), přičemž pravidlo pro šifrování jednotlivých slov (písmen) se řídí jeho pozicí ve zprávě... Nejznámějším historickým příkladem je slavná šifra Enigma. Ovšem nejčastější moderní použití termínu proudová šifra, které jsme přejali zde i my, se vztahuje na šifry, u nichž je otevřený text šifrován jeden bit po druhém. Je zřejmé, že s libovolným bitem se mohou stát jen dvě věci: buď se jeho hodnota změní, nebo zůstane beze změny. Vzhledem к tomu, že bit může mít jen dvě různé hodnoty, změna bitu znamená jeho nahrazení bitem s opačnou hodnotou. Navíc platí, že změní-li se bit dvakrát, vrátí se do původního stavu. Jestliže útočník ví, že byla použita proudová šifra, stojí před úkolem zjistit, na jakých pozicích se bity změnily, a následně jim musí vrátit jejich původní hodnoty. Jestliže je v kryptogramu jednoduše patrný vzorec změněných bitů, pak má útočník poměrně snadnou práci. Polohy změněných bitů tedy musí být pro nepovolané osoby nepředvídatelné, ale oprávněný příjemce je musí (jak je tomu u šifer vždycky) identifikovat velice snadno. U proudových šifer si můžeme šifrovací proces představit jako posloupnost následujících dvou operací: změny a ponechání původního stavu. Tuto posloupnost určuje šifrovací klíč a bývá často nazývána posloupností hesla nebo krátce heslo. Pro zjednodušení se můžeme dohodnout na tom, že 0 znamená „nechat původní stav“ a 1 znamená „změnit“. Nyní se nacházíme ve fázi, kdy otevřený text, šifrový text i proudový klíč máme jako binární řetězce. Abychom náš popis trochu lépe objasnili, předpokládejme, že máme otevřený text 1100101 a heslo je 1000110. Protože 1 v hesle znamená, že se má bit v otevřeném textu na dané pozici změnit, vyměníme hodnotu u bitu v otevřeném textu, jenž se nachází úplně vlevo, ale další bit ponecháme tak, jak je. Opakováním tohoto pravidla nám vyjde šifrový text 0100011. Již jsme se zmínili o tom, že dvojitou změnou bitu mu vrátíme jeho původní hodnotu. Z toho vyplývá, že dešifrovací proces je shodný se šifrovacím, heslo tedy slouží i к dešifrování...
Zdroj: PIPER, F. C. (Frederick Charles) a MURPHY, Sean. Kryptografie. Praha: Dokořán, 2006. s. 74. ISBN 80-7363-074-5. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:ad31afa0-108b-11e3-9439-005056825209
Šifru Enigma používali Němci k předávání zpráv svým ozbrojeným silám na souši, na moři i ve vzduchu. Signály se vysílaly rádiem, ale nedávaly smysl, pokud člověk neznal klíč, aby tu ďábelsky těžkou šifru mohl rozluštit. Stroj Enigma a seznam kódů z chycené ponorky U-110 předali Churchillovu přísně utajenému týmu analytiků na základně v Bletchley... Informace z nich získané sehrály klíčovou roli při luštění záhadné šifry Enigma a pomohly bitvu o Atlantik vyhrát. Po roce 1941 britské konvoje často znaly polohu nepřátelských vlčích smeček, které je naháněly. Němci považovali šifru Enigma za nerozluštitelnou. A zděsili by se, kdyby věděli, že Churchilova tajná služba nejenže jejich zprávy zachytává, ale navíc je i dokáže přečíst. Bitva o Atlantik vyvrcholila v roce 1943, kdy v jeho vodách operovaly dvě stovky německých ponorek a Spojenci během prvních šesti měsíců roku zničili téměř polovinu z nich. V květnu toho roku německý velitel admirál Dönitz pochopil, že Spojenci posílají jeho ponorky ke dnu, a tak Němci s útoky přestali. Spojenci tak vyhráli snad nejdůležitější bitvu, kterou během války vedli.
Zdroj: MACDONALD, Alan a GODDARD, Clive. Winston Churchill a jeho světové války. V Praze: Egmont, 2006. s. 145. ISBN 80-252-0463-4. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:d1d3d530-07d8-11e6-8398-5ef3fc9ae867
30. června major Langer zatelegrafoval svým francouzským a britským protějškům a pozval je do Varšavy, aby prodiskutovali některé naléhavé záležitosti týkající se Enigmy. 24. června vedoucí francouzští a britští kryptoanalytici dorazili do ústředí Biura, aniž by věděli, co je čeká. Langer je uvedl do místnosti, ve které stál objekt pokrytý černou látkou. Látku stáhl a dramaticky tak odhalil jednu z Rejewského bomb. Jeho publikum užaslo, když slyšelo, jak Rejewski po léta luštil Enigmu. Poláci byli o deset let popředu před kýmkoli jiným na světě. Zvláště Francouzi žasli, protože práce Poláků byla založena na výsledcích francouzské špionáže. Francouzi předali informaci od Schmidta Polákům, protože se domnívali, že nemá žádnou hodnotu, ale Poláci dokázali, že tomu tak není. Jako překvapení na závěr Langer nabídl Britům a Francouzům dvě náhradní repliky Enigmy a detailní plány bomb, které pak byly převezeny v diplomatických zavazadlech do Paříže. Odtamtud byl 16. srpna jeden z přístrojů Enigma poslán do Londýna. Přes kanál La Manche jej ve svých zavazadlech propašoval dramatik Sacha Guitry a jeho žena, herečka Yvonne Printempsová, aby případní němečtí špioni pozorující přístav nepojali podezření. O dva dny později, 1. září 1939, Hitler vpadl do Polska a začala válka.
Po třináct let se Britové a Francouzi domnívali, že šifra Enigma je nerozlomitelná, ale nyní vysvitla naděje. Polský objev dokázal, že šifra Enigma není beze slabin, což pozvedlo morálku spojeneckých kryptoanalytiků. Polský postup byl zastaven zavedením nových scramblerů a zvýšením počtu propojovacích kabelů, zůstalo však nesporné, že Enigmu už není třeba považovat za dokonalou šifru. Polský průlom také dokázal Spojencům význam působení matematiků v roli kryptoanalytiků. Britská Kancelář č. 40 byla vždy ovládána lingvisty a klasickými filology, nyní však nastala intenzivní snaha doplnit pracovníky o matematiky a přírodovědce. Vědci byli přijímáni především na základě známostí („old-boy network“). Kmenoví zaměstnanci Kanceláře č. 40 kontaktovali své bývalé kolegy z Oxfordu a Cambridge. Existovala i síť „starých kamarádek“ („old-girl network“), která získávala absolventky z míst jako Newnham College a Girton College v Cambridgi.
Zdroj: SINGH, Simon. Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii. Praha: Dokořán, 2003. s. 156. ISBN 80-7203-499-5. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:b381e130-5ce0-11e3-9ea2-5ef3fc9ae867
Šifra Enigma vyluštěna v Torontu. Životopisný film The Imitation Game o britském matematikovi, jenž za druhé světové války prolomil tajné nacistické kódy, získal v neděli večer hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. O vítězství snímku, v němž matematika a logika Alana Turinga ztvárnil herec Benedict Cumberbatch, rozhodli svým hlasováním diváci, jak je na torontském festivalu běžné... The Imitation Game vypráví o matematiku Turingovi, který rozluštil německé tajné kódy včetně šifry Enigma. Podle historiků tím průběh druhé světové války urychlil možná až o dva roky, a zřejmě tak zachránil miliony životů. Protože rozšifrování Enigmy bylo považováno za státní tajemství, o Turingově přínosu se dlouho nevědělo. Matematik si navíc v jedenačtyřiceti letech sám vzal život, když byl coby homosexuál odsouzen к chemické kastraci... Cumberbatch hraje Turinga jako samotářského génia, který je odhodlán postavit svůj výpočetní přístroj. Když se mu na něj nedaří sehnat peníze, pošle dokonce dopis premiérovi Spojeného království Winstonu Churchillovi, který mu pak vyjde vstříc. Představitel Sherlocka Holmese ze stejnojmenného seriálu britské BBC Benedict Cumberbatch hraje v novém filmu matematika, jenž za druhé světové války rozluštil nacistické kódy včetně šifry Enigma...
Zdroj: HN. Hospodářské noviny: [Hlavní vydání] : deník pro ekonomiku a politiku. Praha: Economia, 16.09.2014, 58(181). s. 18. ISSN 0862-9587. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1eab7920-9f59-11e8-830e-005056825209
Enigma V 1. pol. minulého století dosáhly velkého rozšíření elektromechanické realizace složených substitučních šifer - rotační šifrové stroje, např. slavná Enigma... Stroj byl tvořen soustavou propojených disků, které se při šifrování po každém zašifrovaném písmenu pootočí (jako v mechanickém počitadle u tachometru). Další písmeno je tedy šifrováno jinou substi- tucí. Každý disk realizuje jednu pevnou permutaci latinské abecedy, která je nastavením disku cyklicky posunována (jako u Césarovy šifry). Výsledná substituce vzniká pro každou pozici v textu složením těchto permutací posunutých podle aktuálního nastavení disků. Šifrovacím klíčem je zde výchozí nastavení disků (u tří disků jde o 6.26.26.26 = 105456 možností) a některých dalších parametrů stroje. Na rozdíl od Vigenérovy šifry, kde se stejná substituce opakuje po d písmenech, v základním typu stroje Enigma se třemi disky vznikne stejná substituce až po 16900 písmenech. Rozluštění šifry Enigma bylo velkým úspěchem polských a britských kryptoanalytiků (jmenujme alespoň M.Rejewského a A.Turinga) a přispělo významně к vítězství spojenců ve druhé světové válce. Vyvinuté kryptoanalytické postupy vedoucí к prolomení kryptosystému Enigma nelze na malém prostoru jednoduše popsat; poznamenejme, že potřeby jejich realizace vedly... ke konstrukci prvních elektromechanických a elektronkových výpočetních zařízení založených na myšlence univerzálního Turingova stroje.
Zdroj: JIROUŠEK, Radim. Principy digitální komunikace. Voznice: Leda, 2006. s. 251. ISBN 80-7335-084-X. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:b2c01650-dc10-11e7-8939-5ef3fc9ae867
Dále doporučujeme:
Janeček, Jiří. Rozluštěná tajemství: luštitelé, dešifranti, kódy a odhalení. Vyd. 2. V Praze: XYZ, 2008. 268 s. Největší záhady. ISBN 978-80-86864-96-9.
Hodges, Andrew. Alan Turing: Enigma. Překlad Martin Nový. Vydání první. V Brně: Jota, 2018. 750 stran. ISBN 978-80-7462-832-0.
Nálevka, Vladimír, ed. Druhá světová válka. 1. vyd. Praha: Sun, 2010. 287 s. ISBN 978-80-7371-250-1.
Kerrigan, Michael. Enigma: jak pomohlo prolomení kódu vyhrát druhou světovou válku. Překlad Jan Kočudák. Vydání první. Praha: Euromedia Group, 2019. 224 stran. Universum. ISBN 978-80-7617-470-2.
Publikace podrobně přibližuje složitou historii prolomení Enigmy: začíná již ve 30. letech 20. století, kdy byly francouzské výzvědné službě předány první informace o německém šifrátoru. Autor, jenž při psaní vycházel nejen z dostupných materiálů, ale i z vlastním rozhovorů s účastníky souvisejících událostí, připomíná podíl polských kryptologů, kteří se rozluštěním Enigmy zabývali ještě před vypuknutím 2. světové války. Pro úspěšné prolomení kódu bylo určující nesmírné úsilí britských specialistů z Bletchley Parku a zároveň získání originálních materiálů z německých válečných lodí a ponorek. Publikace přibližuje všechny peripetie napínavého příběhu, a to včetně komplikovaných špionážních her, jež s rozluštěním kódu souvisely..., chronologický přehled událostí, glosář. V dodatcích naleznou čtenáři informace o postupech, které k odhalení kódu přispěly.
Sebag-Montefiore, Hugh. Enigma: bitva o kód. 1. vyd. Brno: B4U, 2012. 327 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-87222-09-6.
Politické vědy. Vojenství
--
Národní knihovna ČR
28.07.2022 21:07