-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
nevím, jestli mi pomůžete, ale zaslechl jsem zajímavou informaci, že prý před revolucí byla sice většina bytů družstevních a městských, ale snad dokonce třetina všech byly byty nejrůznějších státních podniků, které je dávali svým zaměstnancům. Tomu se mi dneska ani nechce věřit.
Nenapadá vás, kde by se dalo zjistit víc? Třeba i které podniky měli takových bytů nejvíce apod.
Děkuji.
Dobrý den,
skutečně existovaly firemní byty pro zaměstnance před rokem 1989. Počátky tohoto jevu můžeme nalézt po druhé světové válce. A to v době tzv. dvouletky, v letech 1947 až 1948. Souviselo to s plánem hospodářské obnovy Československa, která byla spojena s obnovou transparentních sítí a posílení hutního, chemického a strojního průmyslu. Nejrozsáhlejší bytové a průmyslové areály vznikaly od roku 1947.Většina tzv. Dřevních sídlišť byla postavena v Ostravsku, Kladensku a Mostecku. Byly financovány místními podniky, aby byl zajištěn dostatek pracovníků. Nejednalo se vždy o panelové domy, v některých podnikových sídlištích byly postaveny domy či dvojdomky.
Některá sídliště průmyslových podniků dosahovala vetší architektonické úrovně. Jako příklad tohoto typu sídlišť můžou sloužit:
Litvínov- v areálu chemického závodu byla postavena řada rodinných domků.
Jindřichův Hradec - sídliště továrny Jitka se skládalo pouze z domů a řadových domků.
Mariánské údolí u Olomouce - pro závod Moravia byly vybudovány činžáky i rodinné domy.
Ještě si Vám dovolíme nabídnout krátkou exkursi do podnikových sídlišť v západních Čechách.
Můžeme uvést sídliště Ostrov, které bylo vybudováno na Karlovarsku a to podnikem Jáchymovské doly, aby byly dělníci blíže svému pracovišti. První etapa stavby začala roku 1947, poté ještě bylo etap výstavby několik.
Dalším příkladem je hornické sídliště v Horním Slavkově, to bylo v letech 1951 až 1956 v tzv. uzavřeném okruhu. Lidé, kteří na tomto sídlišti bydlely a pracovaly v dolech nebo okolí měly povolenky a pro přechodný pobyt se vystavovaly propustky.
Posledním příkladem, který uvedeme je sídliště v Sokolově. Původně historické město Falknov mělo být zbouráno a nahrazeno novými domy. Z toho plánu sešlo a město bylo počeštěno na Sokolov a nové domy rostly kolem původních obydlí. Hlavními investory byly Hnědouhelné doly a Chemické závody. Další bytová výstavba začala kvůli dalšímu přílivu pracovníků z důvodu plnění plánu Hnědouhelných dolů a Briketáren.
Odpověď na Vámi položený dotaz je samozřejmě ve zkratce, aspektů mající vliv na podnikové bydlení je více, například architektonická idea socialismu a z toho pramenící vliv SSSR. Problematika panelové výstavby v ČSR je také složitější a bývá členěna do několik etap.
Je také nutno uvést, že naše odpověď a níže uvedená literatura se více soustředí na urbanistické a architektonické aspekty firemních obydlí. V knihách Paneláci najdete více sociálních aspektů, včetně odborného výkladu architektury.
Konkrétní statistické informace se nám bohužel nepodařilo dohledat.
ZEMAN, Lubomír. Architektura socialistického realismu v severozápadních Čechách. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2008. ISBN 978-80-85034-40-0.
Dějiny českého výtvarného umění 5. 1939/1958. Academia. Praha. 2005 ISBN 80-200-1390-3.
SKŘIVÁNKOVÁ, Lucie, ed. et al. Paneláci. 2, Historie sídlišť v českých zemích 1945-1989. V Praze: Uměleckoprůmyslové museum, 2017. ISBN 978-80-7101-169-9.
SKŘIVÁNKOVÁ, Lucie, ed. et al. Paneláci. 1, Padesát sídlišť v českých zemích. V Praze: Uměleckoprůmyslové museum, 2016. 463 stran. ISBN 978-80-7101-161-3.
KORYČÁNEK, Rostislav, ed. Paneland: největší československý experiment = Czechoslovakia's great housing experiment. Moravská galerie. Brno 2017. 237 stran. ISBN 978-80-7027-312-8.
Případně literární reflexi života a poměrů v dělnickém sídlišti naleznete v knize:
JEDLIČKA, Josef. Kde život náš je v půli se svou poutí. Praha: Mladá fronta, 1994. ISBN 80-204-0490-2.
Život v dělnickém sídlišti není hlavní téma, této knihy, proto jí uvádíme spíše pro zajímavost.
Ekonomické vědy, obchod
--
16.10.2019 08:12