-
To se mi líbí
-
Doporučit
prosím o vysvětlení původu slova úl (pro včely). Děkuji.
Dobrý den,
slovo úl má následující etymologický původ:
* úl. Všeslov. Pův. „vyhloubenina“ ; souvisí s řec. aulos - roura, lat. alvus dutina (srov. alveola). Úly byly pův. dělány z dutých stromů („špalky“)
Josef a LYER, Stanislav. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha: SPN, 1992. s. 457. ISBN 80-04-23715-0. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:37a24cc0-fdb8-11e3-a680-5ef3fc9bb22f
* úl. Stč. úlí. Všesl. - p. ul, r. úlej, ch.d. ȕl, csl. ulil. Psi. *ulБjБ ‘úl (v kmeni stromu)’ odpovídá lit. aulŷs tv. Jsou to odvozeniny od ie. *aulo- ‘podlouhlá dutina, trubice’ (B2), k němuž viz ulice.
REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2001. s. 690. ISBN 80-85927-85-3. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:96dc34f0-446f-11e4-a450-5ef3fc9bb22f
*úl. Stč. úlí, sic. úl, ukr. vúlij, dl. hul, r. ulej, pol. ul t/v; b. ulej dutý strom, sin. ulj dutý strom, brť, úl. Pokračováním stč. úlí je mor. úlík (hulík, hulék) na Hané úzká prostora, kůlnička. — Psl. ulБjБ a lit. aulŷs, avilŷs lot. aulis mask., aule, avele fern, úl jsou odvozeniny starého slova pro dutinu, vyhloubeninu, lat. (s přesmykem sonant vl > Iv) alvus dutina břišní, žaludek, alveus (říční) koryto, úl, žlab). Staré úly byly původně špalky s dutinou; kmeny s přirozenou dutinou byly přiříznuty nad dutinou a pod ní, do dutiny pak byl usazen roj.
MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010. s. 668. ISBN 978-80-7422-048-7. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:8c1bb870-df89-11e7-adb0-005056825209
Zemědělství
--
Národní knihovna ČR
06.01.2021 19:01