Elektrické vedení v blízkosti rodinného domu

Text dotazu

Dobrý den, ráda bych se zeptala, jaká je přípustná vzdálenost pro umístění sloupu elektrického vedení v blízkosti RD. Sloup máme umístěn 40cm od RD. Předem děkuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,
domníváme se, že by bylo lepší, abyste se obrátili na odborníky na tuto problematiku a sice např. stavební techniky nebo pracovníky v energetickém průmyslu.  Zákon 458/2000 sb. stanovuje tzv. ochranné pásmo, viz níže, které ale spíše určuje ochranu opačnou a sice ochranu energetického zařízení než ochranu domu. Jde ale také o to, zda na tom místě byl napřed váš rodinný dům nebo sloup elektrického vedení. V každém případě je asi potřeba před zahájením stavby nějaký souhlas se stavbou v blízkosti domu nebo v blízkosti sloupu.
§ 46
Ochranná pásma
(1) Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu.

(2) Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.

(3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany

a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně
1. pro vodiče bez izolace       7 m,
2. pro vodiče s izolací základní        2 m,
3. pro závěsná kabelová vedení  1 m,

b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně  12 m,
c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m,
d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m,
e) u napětí nad 400 kV  30 m,
f) u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m,
g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence     1 m.

(4) V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech,

(7) Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m od vnějšího líce obvodového pláště výrobny elektřiny.

(8) V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno
a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,
b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, ...

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-458

Předpis č. 458/2000 Sb.
Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) Ze dne  28.11.2000 Částka  131/2000
Platnost od     29.12.2000
Účinnost od     01.01.2001

Informace k problematice od různých lidí, chat:
Otázka: Je nějaká minimální vzdálenost domu od vn vedení na soukromém pozemku?
Odpověď: záleží na roku zhotovení,  proto kontaktujte distributora el. energie, kterému vedení patří viz § 98 zákona 458/2000 Sb.
Ochranná pásma, stanovená dle dřívějších předpisů a výjimky z ustanovení o ochranných pásmech, udělené dle dosavadních předpisů, zůstávají zachována i po době účinnosti tohoto zákona .

Z tohoto vyplývá, že u všech stávajících elektrických zařízení je nutno respektovat dřívější vymezení ochranného pásma.
od 1.1.1958 platil  zákon 79/1957Sb
od 1.1.1995 platil  zákon 222/1994Sb
od 1.1.2001 platí   zákon 458/2000Sb

1. V zákonu 79/1957  chybí konkrétní zmínka o šíři ochranného pásma. Na tento zákon navazuje 2. 80/1957,  kde je uvedeno pásmo pro vn 10 m 3. Toto pásmo je v 153/1961 v lesních průsecích zmenšeno na 7 m. Ovšem mimo les platí pořád těch 10 m.

4. pak nastupuje 222/1994, kde je již uvedeno oněch 7 m obecně a platí i 5. v nyní platném 458/2000 http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,11020.0.html 

Na hranici pozemku mám sloup vn 22kV a vedení jde paralelně s hranicí pozemku.
Vím, že dle zákona existuje ochranné pásmo 10 nebo 7 metrů, měřené od krajního vodiče.
Otázka: Jak určit ochranné pásmo?
Odpověď:
Napište žádost na příslušný RZ s popisem stavby, s postupem stavění a údržby, ev. zachování přístupu k jejich zařízení. Také by vám mohli sdělit typ vedení, resp. rozměry konzol daného stožáru, abyste mohl dispozičně vycházet z osy sloupu.
Jejich vyjádření musíte mít.

Na závěr: Existuje druh vzdušného vedení vn s pracovní izolací a tam je potom ochranné pásmo 2m.

Řešíme osazení rodinného domu na pozemku, po kterém přechází neizolované vrchní vedení nn. Nemohu v normě najít tyto vzdálenosti vedení nn od:
nepochůzné střechy,
otevíratelného střešního okna,
okno, které je osazeno v obvodovém zdivu.
Odpověď:

V současné době neexistuje předpis nebo norma ČSN, které by řešily otázku vzdáleností elektrických venkovních vedení nn od uvedených ploch a předmětů. Tuto otázku řeší v současné době PNE 33 3301 (Elektrická venkovní vedení s napětím nad 1 kV AC do 45 kV včetně). Nemáte-li tuto normu k dispozici, doporučujeme držet se vzdáleností, které byly předepsány do roku 2007 v ČSN 33 3301:1997 (Stavba elektrických venkovních vedení se jmenovitým napětím do 52 kV) - tato norma byla zrušena z důvodu zavedení souboru EN 50423 (Elektrická venkovní vedení s napětím nad AC 1 kV do AC 45 kV včetně).
Podle ČSN 33 3301: 1997 pro vzdálenosti holých vodičů platí:
A. Vzdálenosti od neschůdných částí budov a konstrukcí jsou dány podle obr. 1 1. vodorovně a = 1/100 vzdálenosti mezi místem přiblížení a nejbližší podpěrou, nejméně však 0,15 m, u vodivých budov a konstrukcí nejméně 0,35 m, u okapů a okapových svodů nejméně 0,15 m; 2. vzdálenost b = 0,6 m (při kontrole výpočtem) nebo b = 1 m (za obvyklých teplot při montáži bez kontroly výpočtem), u přípojek a připojených budov stačí vzdálenost b = 0,6 m (za obvyk­lých teplot bez kontroly výpočtem).

B. Vzdálenosti od schůdných částí budov a konstrukcí jsou dány podle obr. 2 1. vodorovně a = 2 m; 2. svisle b = 3 m (jsou-li vodiče nad objektem) nebo b = 2 m (jsou-li pod ním -např. pod balkonem).
Kontrolu výpočtem není třeba dělat, není-li rozpětí pole v místě přiblížení větší než 20 m nebo není-li místo přiblížení od závěsu ve větší vzdálenosti než 1/10 rozpětí.
Od vnějšího horního okraje okenního otvoru alespoň 0,2 m, od postranních okrajů alespoň 0,5 m, pod oknem alespoň 1 m. Od těchto vzdáleností je možné odečíst hloubku uložení okenního rámu od venkovní stěny. Vodiče nemají být před oknem. Je-li to nevyhnutelné, musí být vzdáleny alespoň 2 m.

Tam, kde vzhledem k okolnostem je nebezpečí nahodilého dotyku při normálním používání objektu, je třeba uvedené vzdálenosti přiměřeně zvětšit.
Tam, kde tyto vzdálenosti nelze zvětšit, popř. vodiče chránit polohou, je nutné použít izolované vodiče nebo závěsné kabely.

http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/casopis/tema/otazky-a-odpovedi-z-elektrotechnicke-praxe--10638

Obor

Technika, technologie, inženýrství

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

05.06.2015 10:56