Duha za úplňku

Text dotazu

Před několika lety jsem v Chorvatsku po noční bouři a následném vyjasnění při úplňku zažil, že se vytvořila černobílá duha. Viděli jsme to asi tři osoby, ale nikdo nám to nevěří. Nemohl to být jen nějaký klam a může k tomuto jevu dojít? Děkuji a hezký den.

Odpověď

Dobrý den,
děkuji za hezký dotaz.
Byl jste patrně svědkem některého z fotometeorů, tedy světelných jevů v atmosféře, vytvořených odrazem, lomem, ohybem nebo interferencí světla (slunečního nebo měsíčního). Podle odhadu vědců z oddělení meteorologie, se kterými jsem Váš dotaz konzultovala, šlo pravděpodobně o malé měsíční halo, méně pravděpodobnou možností je pak měsíční koróna. Není však vyloučené ani to, že jste opravdu viděl noční duhu.  

Při rozhodování, o který jev šlo, bude hrát úlohu umístění daného jevu. Duha se vytváří na opačné straně oblohy, než je světelný zdroj (bývá jím častěji Slunce, ve Vašem případě mohlo jít o Měsíc, jehož světlo může být především v úplňku dostatečně jasné pro vznik duhy). Společný střed oblaků duhy leží v prodloužení pomyslné přímky, která prochází zdrojem světla (Slunce, Měsíc) a okem pozorovatele. Poloměr duhy je asi 42°. ( http://ukazy.astro.cz/duha.php )  

Halo
 naproti tomu Slunce nebo Měsíc obklopuje, tvoří kolem nich kruh. Přestože se jev zvaný malé halo vyskytuje velmi často, zřídka se nám podaří spatřit celý kruh; většinou jsou viditelné jen jeho větší či menší části.  Halový kruh (prstenec) mívá odlišně zbarvený vnější i vnitřní okraj, čímž připomíná duhu. Malé halo má úhlovou vzdálenost kolem Slunce či Měsíce 22°, velké halo (méně intenzivní, daleko méně časté) 46°. (http://ukazy.astro.cz/halove-jevy.php )  

Koróna má podobný vzhled jako halo a může s ním být omylem zaměněna.  Je tvořena několika sledy soustředných barevných prstenců v těsné blízkosti Slunce nebo Měsíce. Koróna se od halových jevů odlišuje mj. menším rozměrem. ( http://ukazy.astro.cz/korona.php )  

Rozdíl je také ve způsobu vzniku tří daných jevů. Duha vzniká lomem a vnitřním odrazem světla na vodních kapkách. Halo má příčinu v lomu paprsků v ledových krystalcích oblak. Často jej pozorujeme za mrazivých měsíčních nocí. Koróna vzniká ohybem světla na vodních kapičkách kouřma, mlhy nebo oblak.

Doporučila bych Vám vyhledat obrázky pod hesly „moonbow“, „lunar rainbow“, „lunar halo“ a „lunar corona“ a porovnat je se svou vzpomínkou.


Použité zdroje
BEDNÁŘ, Jan. Pozoruhodné jevy v atmosféře: atmosférická optika, akustika a elektřina. 1. vyd. Praha: Academia, 1989. 236 s. ISBN 80-200-0054-2.

SOUKUPOVÁ, Jana. Atmosférické procesy: (základy meteorologie a klimatologie). Vyd. 6. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 2011. 193 s. ISBN 978-80-213-2234-9.

TVERSKOJ, Pavel Nikolajevič. Optické, elektrické a akustické jevy v atmosféře. Praha: Naše vojsko, 1955. 204, [2] s. Velká vojenská knihovna; Sv. 50.

HÄCKEL, Hans. Atlas oblaků. Vyd. 1. Praha: Academia, 2008. 190 s. Atlas. ISBN 978-80-200-1643-0.

SOBÍŠEK, Bořivoj aj. Meteorologický slovník výkladový & terminologický. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí České republiky, 1993. 594 s. ISBN 80-85368-45-5.

TRŽICKÝ, Tomáš. Optické úkazy v atmosféře [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://ukazy.astro.cz 

Další odkazy
Astronomický snímek dne (APOD). ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST. Astro [online]. [cit. 2014-04-29].Dostupné z: http://www.astro.cz/apod/ap080529.html

Corona (optical phenomenon). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Corona_%28optical_phenomenon%29

Měsíční halo. In: Fyzmatik píše [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://fyzmatik.pise.cz/162-mesicni-halo.html

Moonbow. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Moonbow

Moon halo. In: Wallpapers [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://wallpaperswide.com/moon_halo-wallpapers.html

NUSSENZVEIG, Moysés. Teorie duhy. Československý časopis pro fyziku. Česká republika: Akademie věd České republiky, 1979, roč. 29, č. 6, s. 567-586.

Úhlová velikost. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Ahlov%C3%A1_velikost  



Tento dotaz zodpověděla knihovna: Ústav fyziky atmosféry AV ČR 

 

 

 

 

Obor

Fyzika a příbuzné vědy

Okres

--

Knihovna

Ústav fyziky atmosféry AV ČR - Knihovna

Datum zadání dotazu

25.04.2014 15:50

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu