-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
chtěla bych vás poprosit o informaci. Hledám jakékoli informace o historii hornictví na dnešním Břeclavsku. Existovaly někdy v této oblasti doly a případně tedy i hornická komunita? Předem mockrát děkuji.
Dobrý den, odpovídáme na Váš dotaz, který jste nám poslal prostřednictvím služby PSK:
V nám dostupných zdrojích jsme našli pouze zmínky, viz níže. Doporučujeme obrátit se na archiv Břeclavska https://www.mikulov.cz/obcan/sluzby/urady-a-instituce/jine-urady-a-instituce-ve-meste/statni-okresni-archiv-breclav-se-sidlem-v-mikulove, https://www.portafontium.eu/cbguide/mza-bv nebo třeba na muzeum v Břeclavi https://www.muzeumbv.cz/ . Pokud by se v tom regionu uhlí těžilo nebo se sdružovala hornická komunita, jistě by o tom byly záznamy.
Poválečná bída a nezaměstnanost nutila mladé chlapce naskakovat za jízdy na vlaky, aby si shodili uhlí. 4. 3. 1920 byl u Písku zastřelen švýcarskými vojáky 16ti letý A. Holas, 16. 3. postřelili u Hrušek 16ti letého A. Helešice ze St. Břeclavi. Tyto a jiné případy jsou dokladem nejen bídy našeho lidu, ale i našeho tehdejšího mezinárodního postavení. Přes Břeclav a celou republiku jezdily vlaky s cizími ozbrojenými vojáky, kteří stříleli po našich lidech jen při pokusu o krádež uhlí.
NEKUDA, Vladimír. Břeclavsko. Brno: Musejní spolek, 1969, s. 160. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:69d6c0b0-d4f3-11e3-94ef-5ef3fc9ae867
Podzemní bohatství Břeclavska nebylo v kapitalistickém období neznámo, avšak zůstávalo nevyužito. Již vceňovací operát Mor. N. Vsi se zmiňuje o výskytu hnědého uhlí s poznámkou, že zatím třeba čekat na výsledky dolování. Nebylo to však uhlí, které změnilo ráz okresu, nýbrž nafta a zemní plyn. K nim se ještě vrátíme- v závěru.
NEKUDA, Vladimír. Břeclavsko. Brno: Musejní spolek, 1969, s. 236. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:7e387ee0-d4f3-11e3-94ef-5ef3fc9ae867
V roce 1844 kutal J. Fischer proti proboštské zahradě v Mikulově na hnědé uhlí. V 80. letech minulého století se na ně též kutalo západně od Zaječí. Oba pokusy skončily nezdarem. V roce 1888 se vrtalo v Poštorné do hloubky asi 100 m a objevily se malé slojky hnědého uhlí; to se vyskytuje také v poštorenském odklizu na žáruvzdorné jíly (viz níže).
NEKUDA, Vladimír. Břeclavsko. Brno: Musejní spolek, 1969, s. 19. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:40eaadb0-d4f3-11e3-94ef-5ef3fc9ae867
Růst Břeclavi započal budováním železničního uzlu přes město a to nejdříve z Vídně na Břeclav a Přerov (1839) a na Bmo v r. 1841. К těmto přibyl v r. 1909 úsek na Kúty a po r. 1918 na Bratislavu, v r. 1872 na Hrušovany n. Jev. a v roce 1901 na Lednici. Takto vytvořený břeclavský železniční uzel nabyl význam jako mezinárodní tranzitní železniční křižovatka pro dopravu nákladů (uhlí, ruda), ale stal se neméně důležitým pro osobní dopravu na jih do Rakouska a do všech států na Balkán, pro které je Břeclav pohraniční celní stanicí. V r. 1910 železniční uzel zaměstnával 9 inženýrů, 24 úředníků, 560 podúředníků a 600-800 dělníků. Břeclaví prochází od r. 1932 státní silnice Brno-Břeclav (E 15) a druhá státní silnice vedoucí na Hodonín (E 55) a druhým směrem do Rakouska.
NEKUDA, Vladimír. Břeclavsko. Brno: Musejní spolek, 1969, s. 343. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:99320360-d4f3-11e3-94ef-5ef3fc9ae867
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
11.04.2023 18:55