Dobrý den, za jak dlouho dokázali M. Braun a F. M. Brokof vytvořit některé ze sousoší na Karlově mostě?

Text dotazu

Dobrý den, za jak dlouho dokázali M. Braun a F. M. Brokof vytvořit některé ze sousoší na Karlově mostě?

Odpověď

Dobrý den,

oba umělci měli své dílny a v případě větších zakázek na sochách pracovali s pomocí svých tovaryšů. Z literatury jsme pro Vás vybrali několik zmínek o trvání zakázek. Ve srovnání s dnešním stavem byly zakázky zhotovovány poměrně rychle – v řádu měsíců.

„Ferdinand vskutku sám tesal a modeloval svá hlavní díla a jeho ateliér opravdu neměl rozsah dílny Braunovy. O tom svědčí onen často uváděný záznam berní vizitace z roku 1725, který u Brokofů zastihuje toliko jediného tovaryše proti Braunovým šesti. Na druhé straně však jde o berní přiznání a také o náhodný záběr. Ferdinandova vlastní korespondence z téhož roku hovoří už o dvou tovaryších, které chce vzít s sebou do Děčína, aby práce byla brzy hotova. V dnešním celkovém přehledu tvorby jsou i za Ferdinanda uplatnění dílenských rukou nepochybná a svědčí o tom, že ani brokofovská dílna nebyla výjimkou z pravidel dobové ateliérové praxe. Nemohla jí být při vysoko vypjatých podmínkách zakázek, při jejich počtu, rozsahu i krátkých lhůtách, o nichž se dovídáme ze smluv a záznamů. Skupina sv. Kajetána na kamenný most měla být provedena a osazena asi za devět týdnů, podobně celá maltézská státue vznikla v průběhu několika měsíců, sochy kalvárie pro Duchcov mezi dubnem a červencem 1725, kdy byly v práci ještě další zakázky, sochy pro děčínskou sýpku asi ještě v létě a na podzim téhož roku.“ 

Zdroj: BLAŽÍČEK, Oldřich J. (Oldřich Jakub) a EHM, Josef. Ferdinand Brokof: [Monografie. Praha: Odeon, 1976. s. 39. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:5f25bab0-adb9-11e3-bb86-005056825209

 

„Rozdíly v provedení práce, které postihujeme při srovnání sousoší sv. Iva a Luitgardy, nejsou vinou Brauna samého, ale výsledkem poměrů, které až na výjimky ovlivňovaly tvorbu téměř všech sochařů. Zejména v baroku byla potřeba plastické výzdoby tak intenzívní, že přesahovala fyzické síly jednotlivce. Zejména pak těch sochařů, kteří dosáhli určitého uměleckého významu nebo dovedli splňovat speciální úkoly sochařské práce. Tu nezbývalo než svěřovat provedení zakázek dílenským pomocníkům a omezit vlastní tvůrčí práci na vytváření skic a modelů jak pro zákazníky, tak pro dílenské spolupracovníky. V kresbě či měkkém materiálu, dřevu nebo hlíně, naznačoval mistr základní rysy svých představ, jejichž provedení kontroloval a korigoval v závěrečném stádiu.“

„…  Na sousoší sv. Iva je viděti, že i Braun, který sv. Luitgardu jistě prováděl převážně sám, byl nucen organizovat svou práci tímto dílenským způsobem. Vedla ho k tomu snaha vyhověti zakázkám, které ve stupňující míře na něho byly kladeny a jejichž kontrakty až do posledních chvil svého života podepisoval,…“

Zdroj: POCHE, Emanuel et al. Matyáš Bernard Braun: sochař čes. baroka a jeho dílna : [monografie s ukázkami z výtvarného díla]. Praha: Odeon, 1986. s. 36. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:b43b2160-0be1-11e6-a8fe-5ef3fc9bb22f


„Rok 1722 přinesl Braunovi úkol, osobně mu jistě milý a čestný, navržení a vytvoření mariánské statue pro Jaroměř, rodné město jeho manželky Marie Alžběty. ….  Podle toho plastická část statue vznikla ve dvou obdobích, a to od září do poloviny prosince 1723 a od dubna do poloviny srpna 1724. V prvém období, v roce 1723, vznikly větší a složitější sochy spodní části statue, představující sv. Floriána, Jana Nepomuckého a Ignáce, jakož i reliéfy dolního soklu, znázorňující výjevy z legendy sv. Mikuláše, a snad i putti na volutách soklu. V příštím roce pak byly vytesány menší sochy horního soklu, sv. Štěpána, Jana Křtitele a Jakuba, reliéfy a výjevy ze života P. Marie na tomto soklu, alegorie Víry a socha Immaculaty na vrcholu statue a statue byla postavena. Letopočet 1724 pod touto sochou tomu nasvědčuje. V další etapě, 1724 až 1725, byla natřena prvním nátěrem běloby. 1726 pořízeno zábradlí a lucerny a 1727 natřena podruhé a částečně vyzlacena. O počtu a jménech Braunových pomocníků se Kühnův,,Počet“ nezmiňuje.“

Zdroj: POCHE, Emanuel et al. Matyáš Bernard Braun: sochař čes. baroka a jeho dílna : [monografie s ukázkami z výtvarného díla]. Praha: Odeon, 1986. s. 126-127. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:baf42b50-0be1-11e6-a8fe-5ef3fc9bb22f

 

Obor

Umění, architektura, muzeologie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

02.11.2021 11:11

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu