Digitalizace map

Text dotazu

Dobrý den,
mám pár dotazů ohledně digitalizace map. Potřeboval bych vědět, podle jakých pravidel se řídí knihovny v České republice od 1.5.2015, a co to znamená pro popis digitalizovaných map? Jaké formální údaje by měly být v rámci fyzických metadat u map zaznamenávány? Jaké jsou nejdůležitější kroky procesu digitalizace map? Jak se liší digitalizační postupy map a tradičních textových dokumentů? Jaké existují metody zpřístupňování digitálních map v elektronickém prostředí?
Předem děkuji za informace
S pozdravem

Odpověď

Dobrý den,

zde jsou mé odpovědi na otázky:

1) podle jakých pravidel se řídí knihovny v České republice od 1.5.2015, a co to znamená pro popis digitalizovaných map? Jaké formální údaje by měly být v rámci fyzických metadat u map zaznamenávány?

Katalogizace map je pojednávána ve dvou metodikách:

Certifikovaná metodika pro katalogizaci kartografických dokumentů podle RDA
Certifikovaná metodika pro katalogizaci starých kartografických tisků a rukopisů podle RDA v MARC21

viz: http://web.natur.cuni.cz/gis/temap/index.php/katalog-mapove-sbirky-uk/certifikovane-metodiky

Z věcného a uživatelského hlediska jsou tři nejdůležitější údaje, které umožní následně vyhledávat staré mapy pomocí geografického vyhledávání. Těmi jsou:

vymezení zobrazeného území na mapě pomocí souřadnicového okna nazývaného "bounding box",
měřítko mapy pro stanovení podrobnosti mapy,
datum (rok) vydání.

Příklady geografického vyhledávání, které je z uživatelského hlediska nejdůležitější, najdete zde:

http://www.chartae-antiquae.cz
http://mapy.mzk.cz/hledat/

2) Jak se liší digitalizační postupy map a tradičních textových dokumentů?

Liší se velmi.

U textových dokumentů jde především o zachování čitelnosti. V některých případech u vzácných starých rukopisů s ilustracemi i o zachování barevné a celkové věrnosti obrazu.

U map je třeba mít na paměti, že už od počátku 18. století začaly vznikat na základě přesných geodetických měření a také matematicky definovaných kartografických zobrazení. Z takových map už bylo možné přesně odměřovat délky, určovat směry i počítat výměry. Je třeba si uvědomit, že každá mapa má svou přesnost, která vychází z použité metody mapování, přístrojového vybavení i měřítka, ve kterém je vykreslena. Mapy, plány i glóby jsou tedy díla, která mají své kartografické vlastnosti, a pouze při znalosti těchto vlastností je možné z nich vytěžit celý jejich informační potenciál. Digitalizace starých map tedy musí splňovat požadavek na zachování všech jejich kartografických vlastností včetně polohové přesnosti. Přičemž požadavky na zachování čitelnosti a barevné věrnosti jako u digitalizace textů jsou zde samozřejmě také.

3) Jaké jsou nejdůležitější kroky procesu digitalizace map?

Jsou v zásadě tyto:

a) skenování staré mapy na přesném kartometrickém skeneru. Tady jde o pořízení věrného rastrového obrazu papírové (analogové) mapy. Aby bylo možno digitalizované staré mapy využívat nejen k prohlížení na monitoru, ale i více sofistikovaným způsobem, např. k automatizovanému vyhledávání mapových značek, automatizované vektorizaci atd., je třeba skenování s optickým rozlišením minimálně 600dpi (lépe 800dpi) a s barevnou hloubkou 24bit. Skener by měl být speciální kartometrický velkoformátový skener (rozměr A0 pro omezení skenování mapy po částech) s atestem na polohovou přesnost skenování map podle "Pokyny č. 32 Českého úřadu zeměměřického a katastrálního...": viz: http://www.cuzk.cz/Predpisy/Resortni-predpisy-a-opatreni/Pokyny-CUZK-31-42/Pokyny_32.aspx

Skeneru udělený atest by měl být minimálně pro "orientační skenování", lépe pak pro "kartometrické skenování". Seznam skenovacích pracovišť, kterým byl udělen platný atest pro kartometrické skenování, je na: http://www.cuzk.cz/Katastr-nemovitosti/Digitalizace-a-vedeni-katastralnich-map/Digitalizace-katastralnich-map/Atestovana-skenovaci-pracoviste.aspx

Příkladem takového skeneru s atestem může být ProServ ScannTECH 800i na: https://www.yumpu.com/en/document/view/3991149/scanntech-400i-600i-800i-plus-proserv-datentechnik-gmbh

V ČR se tento skener nachází pouze ve VÚGTK, v.v.i.: http://mapy.vugtk.cz/pages/cenik.php?rs=2&lg=cze&site=cenik

b) Georeferencování rastrového obrazu digitalizované staré mapy.

Georeferencování znamená umístění obrazu mapy do některého z běžně využívaných souřadnicových systémů. Při tomto zpracování rastrového obrazu bude tento podroben speciální elastické transformaci.

Transformace by měla také zohledňovat použité kartografické zobrazení staré mapy. K praktické realizaci lze použít některý z dostupných on- line georeferencerů, například:

3) Jaké existují metody zpřístupňování digitálních map v elektronickém prostředí?

Jsou to:

a) vystavení digitalizované mapy pro prohlížení on-line v negeoreferencované podobě.
Takto lze mapy prohlížet v jejich původní podobě, tj. nezkreslené (nedeformované) elastickou transformací. K vystavení se používá nejčastěji formátu Zoomify, který je pyramidiální. Viz: http://www.zoomify.com/ Tj. ke klientovi se on-line přenáší vždy pouze ta část rastrového obrazu a v takovém rozlišení, které je třeba k zobrazení příslušné části mapy na monitoru (ve zvoleném přiblížení). Zobrazení probíhá ve webovém prohlížeči. Příklady zpřístupnění tímto způsobem jsou třeba výše uvedené sbírky s geografickým vyhledáváním.

b) vystavení v georeferencované podobě.
Nejčastěji se k vystavení používají webové mapové služby (OpenGIS(R) Web Map Service Interface Standard (WMS)) podle specifikace OGC (Open Geospatial Consortium): http://www.opengeospatial.org/standards/wms

Kromě WMS lze použít i standardy "Tile Map Service (TMS)" viz: https://wiki.osgeo.org/wiki/Tile_Map_Service_Specification nebo "OpenGIS Web Map Tile Service Implementation Standard (WMTS)": http://www.opengeospatial.org/standards/wmts

Jako nejperspektivnější se z nich jeví TMS.

Takto vystavené mapy lze přímo porovnávat s jinými, popřípadě používat jako další on-line dostupné podkladové vrstvy v desktopových GIS. Příklad aplikace pro on-line porovnávání georeferencovaných map přímo ve webovém prohlížeči je na: http://www.chartae-antiquae.cz/cs/mapcomparer/

Zpřístupnění starých map v georeferencované podobě poskytuje uživateli mnohem více možností, než je pouhé prohlížení na monitoru.

Jen tímto způsobem je možné plně využít informační potenciál staré mapy. Právě tento způsob zpřístupnění by měl být cílem správně provedené digitalizace, zachovávající kartografické vlastnosti staré mapy.

Obor

Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

Okres

Knihovna

Datum zadání dotazu

25.07.2017 14:46