Déšť - pršet

Text dotazu

Dobrý den,
proč je podstatné jméno déšť, ale sloveso je pršet a nikoliv dštít? Případně proč tedy není podstatné jméno prš?
Děkuji za odpověď

Odpověď

Dobrý den,

podle Etymolgického slovníku jazyka českého (Machek, 1971) došlo ke zkrácení vazby „déšť prší“ na pouhé „prší“. Sloveso „prší“ mělo původně obecnější význam (ve smyslu sypat, padat, rozptylovat se), který i dodnes přetrvává v některých ustálených slovních spojeních. Slovesa „dščieti“ a „dščíti“ byla běžně používána ve staročeštině, nyní se již nepoužívají.

Pro kontext uvádíme výběr z hesel „déšť“ a „pršeti“:

pršeti: znamenalo sypati se, padati, prášiti se, roztrušovati se, rozptylovati se v malých částečkách nebo v drobných jedincích: ve starém usu a dosud v nářečích prší sníh, kroupy, kapky vodní, ale i jiskry (kladské iskry z něj prchaly), listí se stromu, peří s ptáka, zrna z klasů, vlasy z hlavy, i zuby z dásní. V češtině z déšť prší vzešlo prosté prší; odtud prška, pršlavý, poprchávati, sprchnouti, postverbale sprcha. Vlasy opršely, pak i „člověk opršel“. (Machek, 1971, s.  487)

déšť: staročeské dešč genitivum dšče, adjektivum dščový dščevý dščavý, sloveso dščieti a dščíti, novočeské genitivum deště (e z nominativu), dešťový, deštivý; deštník; dštíti je už jen knižní, mívá i akusativ předmětu (dští oheň a síru), jen ve východočeských dialektech je lidové ští < dští, tj. prší.(Machek, 1971, s. 116)

Použité zdroje

Machek Václav, Etymologický slovník jazyka českého, Academia – nakladatelství ČSAV, Praha, 1971.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Knihovna Akademie věd České republiky

Datum zadání dotazu

05.10.2021 21:55