-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, chci se zeptat, odkud se ví kdy kronikář Kosmas zemřel. Několik knih tvrdí že Kosmas zemřel 21.října 1125. Dochoval se nějaký dokument který dokazuje Kosmovo úmrtí?
Dobrý den, dochoval-li se nějaký historický dokument (originál), kde by bylo opravdu ověřeno datum úmrtí kronikáře Kosmy, jsme nezjistili. Vzhledem k tomu, že byl kanovníkem pražské kapituly https://www.kapitula.cz/, doporučujeme obrátit se tam. Některé prameny však uvádějí, že archiv kapituly dvakrát vyhořel, viz v ukázce textu níže.
Uvádíme několik zdrojů, kde je datum zmiňováno, ale je možné, že si historikové datum přebírali jeden od druhého.
"Děkanové: Kosmas, otec dějepisu českého, děkanem byl již asi od r. 1110 a umřel 1125 Oct. 21."
Zdroj: PALACKÝ, František. Dějiny národu českého w Čechách a w Morawě.. s. 347. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:e1e9bd52-9057-4b1f-aca8-4d28ca123bca
"Kostelové kollegiatní v Čechách. 1. Kanovníci u sv. Jiří v Praze, založ, asi r. 912. Viz o nich zprávu starou In Dobneri Monum. histor. Boem. VI., 342. Ze starých proboštův Svatojirských nezachoval se v paměti potomstva leda jediný, „Petrus presbyter, patre genitus Podiva, pollens S. Georgi! praepositura“, jenž r. 1071 vypraven v poselství do Říma. (Cos- mas ap. Pertz, XL, pag. 83, 84, 86, 134.) Abatyše Svatojirské provozovaly jakousi vrchní moc nad kollegium kanovníkův těchto. 2. Kapitula Pražská u sv. Víta, založ, s biskupstvím r. 973, a sluje ve starých zápisech také „monasterium SS. Viti, Venceslai et Adalberti“. Archiv biskupský a kapitulní zničen poprvé, jak se zdá, při dobývání Prahy r. 1142, podruhé ve velikých půtkách r. 1217, jakož již vypravováno. Jest toho tím více litovati, poněvadž ve zbytcích jeho zachovaných až podnes nenachází se, pokud nám vědomo, ani jedné listiny podezřelé, tím méně nepravé... — Děkanové: Kosmas, otec dějepisu českého, děkanem byl již asi od r. 1110 a umřel 1125 Oct. 21."
Zdroj: Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. B. Kočí. s. 194. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:3b362337-b481-4131-af35-5e8f8795f798
"Heřman i Kosmas byli vysvěceni na kněze v Ostřihomi (Esztergom v Maďarsku) 11. června 1099 (KOSMAS III.9, s. 152). Tady je třeba říci, že i církevní hodnostáři se často spokojovali nižším, jáhenským svěcením a kněžské svěcení přijímali až později. Byl to i případ Kosmy... S proboštem Markem se pojí reforma svatovítské kapituly, zahájená v roce 1068. Sám Marek zemřel 14. listopadu 1098, o jeho nástupcích v proboštském úřadě není delší čas nic známo. O Markově reformě Zdeňka HLEDÍKOVÁ, Pražská metropolitní kapitula, její samospráva a postavení do doby husitské, Sborník historický 19, 1972, s. 7-8. Samozřejmě jde o kronikáře Kosmu, později děkana pražského kostela, který zemřel v roce 1125. Skutečně byl ženat s Božetěchou, neboť kněžská manželství byla v té době ještě běžná. Ke Kosmovi a jeho dílu D. TŘEŠTÍK, Kosmova kronika. Studie k počátkům českého dějepisectví a politického myšlení, Praha 1968; TÝŽ, Kosmas, Praha 1972..."
Zdroj: ŽEMLIČKA, Josef. Zpověď Kukaty, aneb, Chmurný příběh z dob, kdy v Čechách vládli Přemyslovci. Praha: Skřivan, 2003. s. 210. ISBN 80-86493-07-5. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:a1b5ddf0-5576-11e4-90c9-005056825209
"Kosmas Životopis kronikáře Kosmy je ukázkou typické životní dráhy příslušníka vyššího kléru. Narodil se v polovině 40. let 11. století s největší pravděpodobností v rodině duchovního (v té době se mohli kněží ženit). Pocházel ze zámožné rodiny, a proto se mu dostalo dobrého vzdělání. Základům latiny se zřejmě naučil doma. Pražskou kapitulní školu navštěvoval kolem roku 1074 (to byl již dospělý muž). Pak odešel studovat do zahraničí. Navštěvoval proslulou katedrální školu v Lutychu. Po návratu domů se stal kanovníkem svatovítské kapituly, ale teprve roku 1099 přijal kněžské svěcení a záhy poté se stal jejím děkanem. I Kosmas byl ženatý. S manželkou Božetěchou měl syna Jindřicha (stal se rovněž knězem a byl pravděpodobně otcovým nástupcem v děkanském úřadu). Kosmas se pohyboval v nejvyšších českých církevních kruzích a byl přítomen řadě důležitých politických událostí, jež zaznamenal ve své kronice. Zemřel 21. října 1125 ve věku osmdesáti let."
Zdroj: VONDRUŠKA, Vlastimil, SKOPOVÁ, Kamila a KŘÍŽ, Petr. Život ve staletích: lexikon historie: 12. století. Brno: MOBA, c2009. s. 92. ISBN 978-80-243-3477-6. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:07c3a0f0-c857-11e6-b5c0-005056827e51
"Kosmova Kronika česká 0 pisateli a jeho díle. Bylo to asi roku 1119, když zasedl ve své jizbě na Hradě pražském děkan knížecího kostela Kosmas a po prvé namočil brk, aby počal s psaním České kroniky. Byl už tehdy 74letý a měl za sebou studia v Lutychu a mnohé cesty,... Na kněze byl vysvěcen až ve svém 54. roce v Ostřihomě. Byl ženat, a snad to bylo i úmrtí milované Božetěchy (1117) a pocit osamocenosti, který přispěl к jeho rozhodnutí chopiti se brku a zapsati děje České země, kterou upřímně miloval. První knihu kroniky, od potopy světa do nastoupení knížete Břetislava dopsal Kosmas asi roku 1122, načež počal psát knihu druhou o vládě synů Břetislavových, a nato knihu třetí, o vládě synů Vratislava II., kterou nedokončil. Zapsal ještě nastoupení Soběslava I. (1125), ale smrt mu vyrvala brk z ruky právě před onou památnou bitvou u Chlumce (1126), která znamenala mezník českých dějin. Jeho dílo končí záznamem jiné ruky, znějícím: „Věřte všichni, v Kristu věřící, že skladatel této kroniky, Kosmas, ctihodný děkan kostela pražského, zemřel dne 21. října téhož roku, v němž, jak známo, kníže Soběslav byl na stolec povýšen.“ Kosmas měl syna Jindřicha...,"
Zdroj: DORAZIL, Otakar. Kroniky mluví: český středověk ve vyprávění současníků. Praha: Jos. R. Vilímek, 1946. s. 24. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:c06dc3df-6823-4404-8247-67b4948a384c
"O křestu, jejž udělil M. Bořivojovi, knížeti českému, vypravuje sice dosti pozdní svědek, nejstarší letopisec český Kosmas, který zemřel 21. října 1125 jako děkan kostela pražského. Jest sice často nespolehlivý, což uznávají autority v dějepise bez rozdílu, ale proto nesmíme povrhnouti tímto jeho svědectvím..."
Zdroj: Český slovník bohovědný. Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba. s. 269. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:c71bf930-220c-11e6-aec6-001018b5eb5c
"Na třetí knize pracoval pak již delší dobu - až do r. 1125, kdy ho smrt zastihla nad jejími stránkami. Za poslední slova, která ještě Kosmas napsal, připojil kdosi z jeho přátel tuto poznámku : „Vězte všichni v Kristu věřící, že skladatel této kroniky Kosmas, ctihodný děkan kostela pražského, zemřel dne 21. října téhož roku, v němž byl, jak známo, kníže Soběslav povýšen na stolec."
Zdroj: TŘEŠTÍK, Dušan. Kosmas: studie s výběrem z Kosmovy Kroniky. Praha: Melantrich, 1972. s. 49. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:ba0fe140-4959-11e8-ab92-5ef3fc9ae867
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
13.10.2022 17:31