-
To se mi líbí
-
Doporučit
Jakto, že může být člověk krátkozraký a dalekozraký
zároveň, když je to dané zakřivením oka?
Dobrý den,
lidské oko je smyslový orgán reagující na světlo (fotoreceptor), tedy zajišťující zrak. V průběhu vývoje živočichů došlo k výraznému rozvoji od světločivných orgánů reagujících pouze na existenci světla až po oko "jednoduché" u obratlovců (včetně člověka) a hlavonožců a oko složené např.
u členovců.
Lidské oko je párový orgán, který umožňuje člověku vidět. Struktura lidského oka se plně přizpůsobuje potřebě zaostřit paprsek světla na sítnici (latinsky retina). Všechny části oka, přes které paprsek světla prochází, jsou průhledné, aby co nejvíce zabraňovaly rozptylu dopadajícího světla.
Rohovka (cornea) a čočka (lens) pomáhají paprsek světla spojit a zaostřit na zadní stěnu oka - sítnici. Toto světlo pak způsobuje chemické přeměny ve světločivných buňkách (tyčinky a čípky), které vysílají nervové impulsy zrakovým nervem (nervus opticus) do mozku.
Světlo vstoupí přes rohovku, do oblasti vyplněné komorovou vodou (aquaeus humour), a dopadá na čočku skrz panenku (pupil, zornice). Ta se pomocí svalů (duhovka, iris) roztahuje a zužuje, čímž reguluje množství procházejícího světla. Pomocí svalů je také regulována čočka, která zaostřuje paprsky, aby se sbíhaly přesně na sítnici, kde vytvářejí převrácený obraz. Celá zbývající oblast oka je vyplněna sklivcem, který udržuje v oku stálý tlak a tím i tvar.
Astigmatismus (tzv. cylindrická oční vada) je refrakční vada, způsobující nepřesné zaostření světla na sítnici.
V tomto případě nemá rohovka pravidelný kulový tvar, ale je v jedné ose nebo v obou dvou více či méně zakřivená. Tudíž místo toho, aby se mohly paprsky světla ze všech směrů spojit do jednoho ohniska na sítnici (v ideálním případě bodu), vzájemně se míjí a na sítnici se potom projeví jako různě velké a zakřivené plošky.
Tato vada se koriguje torickými (toroidními) čočkami. Jsou to cylindrické čočky, které lomí světlo v jedné ose jinak než ve druhé, a tím vyrovnají nepravidelnost rohovky; mohou být vyrobeny ze skla nebo ve tvaru kontaktních čoček.
U této vady oko vidí špatně do dálky i zblízka.
Krátkozrakost (lat. myopia) je oční vada, při které se paprsky světla usměrněné čočkou sbíhají už před sítnicí a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz. Zpravidla je příčinou příliš dlouhé oko, výjimečně je příčinou zvýšená lomivost optického aparátu oka. Hlavním projevem je špatná viditelnost na vzdálené předměty.
Myopie se dělí se na dvě podskupiny: Osová: oční koule je delší než 24 mm; a
Systémová: délka oka je 24 mm, ale optický systém je více lámavý kvůli:
a)menšímu poloměru křivosti jednotlivých ploch = rádiusová myopie; nebo b)některé prostředí v oku má větší index lomu = indexová myopie Určitou výhodou myopie je přirozené zaostření oka do blízka. Myopové tak i po 40.
roce věku vidí do blízka bez brýlí. Myopie se napravuje brýlemi s čočkou rozptylkou.
Dalekozrakost (hypermetropia, příp. hyperopia) je oční vada, při které se paprsky světla usměrněné čočkou sbíhají až za sítnicí a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz. Jelikož je lidské oko toto částečně schopno kompenzovat zmohutňováním čočky (akomodací), nemusí být tato vada zpočátku patrná. Jejím projevem je špatná viditelnost postiženého na blízko umístěné předměty. Napravuje se brýlemi se spojnou čočkou.
Hypermetropie je neschopnost ostře vidět do blízka, protože oční koule je příliš krátká pro normální ostření, obraz se tedy vytváří za sítnicí.
zdroj :
http://cs.wikipedia.org/wiki/Lidsk%C3%A9_oko
Biologické vědy
--
Národní knihovna ČR
26.01.2010 12:55