Co to byl Revoluční národní výbor?

Text dotazu

Odpověď

Dobrý den,

národní výbory, které vznikaly ve vzrušených dnech konce války v roce 1945, se často nazývaly revoluční národní výbory, i když to nebyl oficiální název. Důležité je, že vznikaly většinou neformálně aklamací na shromážděních občanů. Členové těchto výborů tedy nebyli zvoleni oficiálně a v řádných (tajných) volbách, protože aklamace je veřejný, zjevný (nikoli tajný) projev souhlasu nebo nesouhlasu, zpravidla zvednutím ruky při volbě nebo při hlasování.

Více informací o vzniku a typech národních výborů najdete v publikaci Dějiny správy v českých zemích. Od počátku státu po současnost. Publikaci napsali 3 autoři: J. Janák, Z. Hledíková a J. Dobeš a vyšla v Nakladatelství Lidové noviny v roce 2005.

Informace o revolučních národních výborech je na s. 443 a následující.

Posílám Vám také informaci o "předchůdcích" revolučních národních výborů z ATM:

Armádní technický magazín, roč. 34, 2002, č. 12, s. 41 - 42

Na přelomu let 1942 a 1943 se zformoval Přípravný revoluční národní výbor v čele s historikem Kamilem Kroftou, básníkem Jaroslavem Kvapilem a právníkem Emilem Lánym. Do vojenské složky výboru, který působil především v Čechách, se zapojily zbytky Obrany národa vedené posledním zemským velitelem generálem Zdeňkem Novákem. Znovu se podařilo vybudovat základy pro ozbrojené vystoupení, ke kterému mělo dojít na konci války. Avšak v létě 1944 byli všichni vedoucí činitelé Přípravného národního revolučního výboru uvězněni a organizace tak vyřazena tak z činnosti.

Od podzimu 1942 se vytvářel Přípravný revoluční výbor, přejmenovaný počátkem roku 1944 na Jaro a později nazvaný Rada tří. Tato organizace působila hlavně na Českomoravské vrchovině a její vedení tvořili Josef Grňa, Josef Císař a generál Vojtěch Luža. Posledně jmenovaný byl vojenským velitelem Rady tří a počítalo se s ním také jako s velitelem vojenského odboje v celém protektorátu. Ani tato organizace nestihla rozvinout své záměry, při jejichž realizaci se již počítalo hlavně s partyzánskou válkou. Generál Luža zahynul v říjnu 1944, Josef Císař byl krátce nato zatčen. Rada tří se pak reorganizovala na volné sdružení samostatně působících odbojových skupin a partyzánských oddílů.

A citaci na dva prameny, které v knihovně FF UK nemáme:

STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V LITOMĚŘICÍCH. Vědecká archivní konference. Revoluční národní výbory, osídlování pohraničí a význam národních výborů při zajišťování národně-demokratického procesu v ČSR v letech 1944-1948: 6. vědecká archivní konf. Ústí nad Labem 20. října 1988, St. oblastní archivLitoměřice: Sborník příspěvků. Litoměřice: Státní oblastní archiv, 1989. 141 s.

ŠTAFL, Adolf, ed. Národní výbory. Část I, Národní výbory místní, okresní, ústřední, zemské a ústřední národní výbor hlavního města Prahy. Vydání první. V Praze: V. Linhart, 1947, [v tir.] 1946. 616 s. Sbírka právních pojednání; sv. 74.

http://stuter.fsv.cuni.cz/index.php/stuter/article/viewFile/367/320

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

Knihovna

Knihovna Filozofické fakulty UK

Datum zadání dotazu

26.02.2018 08:00