-
To se mi líbí
-
Doporučit
Napsala jsem gastronomický článek http://neviditelnypes.lidov[…]15_082713_p_zviretnik_kosa, kde zmiňuji, že jedním z chodů v restauraci byla žabí stehýnka. V komentářích mě jedna čtenářka přivedla k otázce, co se stane se zbytkem té žáby. V mezidobí jsem zjistila, že žabích stehýnek se zkonzumují desítky tisíc tun ročně, takže musí být i desítky tisíc tun zbytků, ale neumím najít odpověď.
Kamarádka knihovnice mi poradila tuto adresu, s dovětkem, že bych mohla aspirovat na dotaz roku, ale opravdu mě to zajímá. Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
ačkoli jsou v našich končinách žabí stehýnka vnímány jako kulinářská kuriozita, v moha zemích jde o poměrně běžnou pochutinu. Kromě „žabí“ velmoci Francie si na nich pochutnávají také v Číně, ve Vietnamu, Indonésii, Thajsku, ale i v části Itálie, Portugalska nebo Španělska a velkým trhem je také Severní a Jižní Amerika. Právě velká poptávka v kombinaci s vysokou citlivostí obojživelníků k jakémukoliv znečištění přírody, způsobila, že jsou dnes některé druhy žab ve smrtelném ohrožení. "Obojživelníci jsou nejvíce ohroženou skupinou zvířat. Asi třetina všech druhů obojživelníků je nyní označena jako ohrožená oproti 23% savců a 12% ptáků."
Originální název tohoto francouzského národního jídla zní Cuisses de Grenouille. Spotřeba žab je ve Francii neuvěřitelných 3000 až 4000 tun, což je asi 80 milionů těchto obojživelníků ročně!
I z tohoto důvodu se lov žab stal trnem v oku mnoha „zvířecím aktivistům“. Od roku 2008 existuje veřejná charita „Save the frogs“ působící ve více než 57 státech světa. Jejím posláním je dosáhnout právní ochrany pro ohrožené druhy žab. Pomáhají i přímo v terénu.
Přesto že jsou ve Francii už od roku 1980 žáby chráněným druhem, problém se pouze přesunul do jiné části planety. Největším současným exportérem žab je Indonésie. Ta vyváží více než 5000 tun žab ročně, odhaduje se ale, že konzumuje dvakrát až sedmkrát více žab, než kolik jich vysílá do zahraničí. Hromadný úbytek žab se i zde stal palčivým problémem. Převážná většina žab, která končí na talíři, se sklízí z volné přírody, a protože jde o přirozené nepřátele např. komárů, bez jejich pomoci se stal boj s tímto obtížným hmyzem velmi komplikovaný a také nákladný. Z tohoto důvodu místní vlády usilují o obnovu žabí populace.
Zpracování žab, na které je vaše otázka mířena, je etickým problémem. Z drtivé většiny je totiž zájem skutečně jen o žabí stehýnka. Jsou svalnatá a nabízejí nejvíce masa. Zbytek těla je kostnatý a šlachovitý. Ani chuťově se stehýnkům nevyrovná. Využívá se tedy jen 20% z celkové hmotnosti žáby. Běžná velikost jedné porce je přitom 10 nožiček = 5 žab. Dočetli jsme se i o případech zpracování, kdy byly žábám nožičky odřezávány zaživa a umíraly v agónii. Zbytek těla pak byl vyhazován do odpadu. Běžná praxe je nejprve ostrým řezem oddělit hlavu od trupu.
V asijských zemích se zbytek masa používá ještě do žabích polévek, v západním světě je ale zájem především o zmíněná stehýnka. Zbytek žabích těl zůstává bez využití.
Jde tedy opravdu o drahou pochutinu. Kvůli drobné porci s trochou omáčky tak denně zemřou tisíce vzácných obojživelníků.
https://www.savethefrogs.com/
https://www.theguardian.com/[…]/frogs-legs-extinction
https://magazin.travelportal.cz/[…]/
https://en.wikipedia.org/wiki/Frog_legs
http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/677593.stm
Zemědělství
--
Národní knihovna ČR
26.02.2018 01:34