-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
zajímalo by mě, jestli po smrti existuje život, budeme duchové, budeme další organismus nebo se prostě jen vytratíme?
Dobrý den,
otázku, co se s lidskou bytostí děje po smrti, si klade lidstvo odnepaměti, bohužel však na ni zatím nikdo poskytl stoprocentně jistou odpověď. Jednotlivé názory ohledně existence či neexistence posmrtného života se odvíjí od vztahu k předpokladu existence nesmrtelné duše nebo na těle nezávislé formy vědomí. Většina náboženských systému předpokládá, že život tělesnou smrtí nekončí. Oproti tomu lidé, kteří nevěří v Boha, zastávají v této otázce nejčastěji materialistický názor, dle něhož spolu se smrti těla navždy zaniká i vědomí jednotlivce - tedy jedinec jako osoba.
Tradiční judaismus věří v existenci posmrtného života, ohledně jeho podoby ale neexistuje v tomto náboženství žádné všeobecně uznávané dogma - ortodoxní Žid tak může věřit jak v to, že duše spravedlivých putují do místa připomínajícího nadpozemský ráj, tak i v převtělování duší v dalších životech nebo v to, že duše jednoduše čekají na příchod Mesiáše, kdy budou vzkříšeny. Někteří Židé však myšlenku existence duší po smrti zcela odmítají.
Křesťané chápou smrt jako přechod do jiného života. Věří, že jim Ježíš slíbil věčný život: ten, kdo je s ním duchovně spojen, může doufat ve věčný život. Ježíš mluvil o dvou formách života po smrti. Jednou z nich je život s Bohem: radost a plnost. Druhou je život bez Boha: prázdnota, bezútěšnost, nenaplněnost. Během staletí tyto dvě formy posmrtného života splynuly v učeních jednotlivých církví a v lidové víře s obraznějšími představami "nebe" a "pekla". Křesťané přitom věří, že posmrtný osud duše závisí na skutcích, které daný člověk vykonal během pozemského života, a na milosti Boha. Základním cílem lidského života je pro ně sjednocení s Bohem ve věčném životě. Ústřední pro křesťanství je také víra v budoucí opětovný příchod Ježíše Krista, který vzkřísí mrtvé i v jejich tělesném rozměru. V posmrtné převtělování duší do jiných bytostí křesťané nevěří.
Pohled islámu na posmrtný život se v mnohém podobá pohledu křesťanskému. I muslimové věří, že pozemský život člověka je přípravou na život věčný - stejně tak, jako v to, že až nastane konec světa, Bůh vzkřísí mrtvé a bude je soudit (a následně odměňovat nebo trestat) dle jejich skutků. Tento Den posledního soudu bude dle muslimů počátkem života bez konce. Podle islámu je smrt zakončením pozemského života a přivádí člověka zpět k Bohu.
Podle hinduistické víry je údělem každé duše mnohonásobné převtělování v rámci koloběhu životů. Po smrti těla nenastává však uvolnění duše automaticky. Nezbytnou podmínkou pokračování v koloběhu životů je spálení těla zemřelého a vykonání nad ním zádušních rituálů. Lidové vrstvy věří, že poté duše předstupuje před soud boha Jamy (Dharmy), který na základě souhrnu skutků vykonaných v daném životě vynáší rozsudek ohledně dalšího osudu duše. Trest i odměna za špatné či dobré skutky jsou v hinduismu dvojí: jedná se zaprvé o pobyt v nebi či pekle následující těsně po tělesné smrti a zadruhé pak o kvalitu dalšího života. Pobyt v nebi nebo pekle či kombinovaně v obou sférách je však v hinduismu chápán pouze jako přechodná, delší či kratší, pauza mezi tělesnou smrtí a dalším vtělením duše a znovuzrozením. Po pobytu v nebe či pekle pokračuje duše v pozemském životě v jiném těle - může se však také převtělit do nějaké polobožské nebo démonské bytosti. Hinduisté věří, že okamžik znovuzrození je zároveň okamžikem zapomenutí na předchozí život. Zároveň připouští, že svatým životem a duchovním úsilím může člověk získat schopnost rozpomenout si na své minulé životy.
Dle buddhistického učení, na rozdíl od učení hinduistického, nesmrtelná duše neexistuje. Každá bytost je dle buddhistů shlukem netrvalých a stále se proměňujících jevů. Proto po smrti žádná osoba nepřetrvává, a může se tedy znovuzrodit ve zcela jiné osobě. Kvalita každého dalšího života je dána kvalitou skutků v životě předcházejícím: dobré skutky vedou k dobrému znovuzrození a špatné skutky naopak ke špatnému znovuzrození. Buddhisté věří, že na sebe navazujícími životy a plynulým převtělováním směřují ke konečné smrti - Nirvaně, která představuje rozplynutí se ve věčné blaženosti.
Přestože přesvědčení o existenci posmrtného života je obvykle spojováno s náboženským světonázorem, existují i vědecké hypotézy ohledně různých možných podob přežívání lidského vědomí po smrti. Dotaz ohledně jedné z nich téze Stuarta Hameroffa a Rogera Penroseho, která vychází z kvantové teorie, jsme před čase zodpověděli zde: http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/dukaz-o-existenci-duse.
Spolu s rozvojem přírodních věd a odklonem lidí od náboženského myšlení ve prospěchu uvažování čistě racionalistického vzrostl počet těch, kteří na posmrtný život nevěří vůbec a zastávají tedy názor, že tělesnou smrtí existence člověka končí. I tento předpoklad ale neznamená, že život jednotlivce je zcela bezvýznamný. V článku Víta Skalického na stránkách http://www-i-ateismus.cz čteme: "Lidský život nikdy nebude bezvýznamný. Všechno, co jsme udělali na tomto světě zůstane pevně součástí historie naší civilizace. I když zemřeme, to čím jsme byli, zůstane v těch, co nás znali, pro které jsme něco znamenali. To, že jsme je ovlivnili, znamená, že náš odkaz bude přežívat i po jejich smrti v dalších lidech. I když o většině z nás nebude za sto let nikdo nic vědět."
TURECKÁ, Jana. Pohřeb a truchlení v judaismu. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Evangelická teologická fakulta, Katedra religionistiky.
Smrt, posmrtný život. In Víra.cz. [online]. 4. 10. 2001. [cit.18.4.2017.]. Dostupné z: http://www.vira.cz/Texty/Clanky/Smrt-posmrtny-zivot.html.
Posmrtný život. In Víra.cz. [online]. 2. 11. 2006. [cit.18.4.2017.]. Dostupné z: http://www.vira.cz/otazky/Posmrtny-zivot.html.
Posmrtný život. In Islamweb.cz. [online]. [cit.18.4.2017.]. Dostupné z: http://www.islamweb.cz/cojestislam/07.htm.
ZÁBRANSKÝ, Václav. Smrt a umírání ve světových náboženstvích. České Budějovice, 2010. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Teologická fakulta, Katedra filosofie a religionistiky.
WOLF, Václav. Buddhismus v katolické perspektivě. Olomouc : Matice cyrilometodějská, 2014.
Filozofie a náboženství
--
Národní knihovna ČR
10.04.2017 13:33