-
To se mi líbí
-
Doporučit
Co se stane, když spadne hvězda, například z Velkého vozu? Bude to pořád Velký vůz nebo se souhvězdí přejmenuje?
Dobrý den,
dá se říci, že hvězda ze souhvězdí Velké medvědice, jehož součástí je Velký vůz, nikdy nespadne. To, co zvláště v letních měsících pozorujeme a nazýváme padajícími hvězdami, jsou ve skutečnosti meteory, které vlétávají vysokou rychlostí do naší atmosféry, třením o vzduch se zahřívají a vzplanou.
Zánik skutečné hvězdy je mnohem zdlouhavější. Liší se u velkých masivních hvězd a malých hvězd.
"Masivní hvězda je hvězdou hlavní posloupnosti o hmotnosti větší než desetinásobek sluneční. Spotřebuje své palivo, což někdy trvá i milion let, rozpadne se a stane se rudým obrem nebo veleobrem. Pak její jádro zkolabuje a vnější vrstvy její atmosféry (její atmosférické obálky) odvrhne jako výbuch supernovy. Menší hmotné jádro se stane neutronovou hvězdou. Hmotnější jádra se promění v černé díry.
I malé hvězdy se rozpadnou a vytvoří rudého obra a dále odhodí vnější vrstvy, ale mnohem klidněji. Změnu neprovází exploze a odhození obálky je spíše vytvořením skořápky kolem rudého obra, které říkáme planetární mlhovina. Hvězdné jádro uprostřed této mlhoviny září jako žhavý bílý trpaslík a trvá miliardy let, než pomalu zchladne natolik, až se promění v černého trpaslíka, který už nevydává žádné světlo."
(zdroj: TILDSLEY, Kevin a EALES, Philip. Noční obloha. Překlad Jaromír Amadeus Máša. Vyd. 2. V Praze: Slovart, 2014. s. 12)
Názvy souhvězdí jsou v porovnání s délkou existence hvězd pouhým krátkým okamžikem. Před několika tisíciletími začali lidé spojovat nápadné sestavy hvězd do souhvězdí a pojmenovávali je podle hrdinů z bájí a legend či podle jejich praktického významu. Celosvětově se nakonec prosadila souhvězdí popsána řeckým astronomem Klaudiem Ptolemaiem (asi 90 - 170 n. l.) v knize Almagestu (48 souhvězdí). Další souhvězdí byla přidána později během mořských výprav a při tvorbě prvních astronomických atlasů. V současné době rozlišujeme 88 souhvězdí, jež představují přesně ohraničené části hvězdného nebe, do nichž patří všechny vesmírné objekty pozorovatelné daným směrem. Každé souhvězdí má svůj název v domácím jazyce a pro mezinárodní porozumění v latině. Teprve od roku 1930 jsou dnes platná souhvězdí mezinárodně ustanovena.
Hvězdy určitého souhvězdí spolu ovšem nemají ve skutečnosti nic společného, neboť jsou od sebe různě vzdálené. Kromě toho se hvězdy pohybují různými směry. Za desetitisíce let se obrazce souhvězdí většinou změní k nepoznání.
Otázkou zůstává, zda by po vyhasnutí některé z hvězd v určitém souhvězdí zůstal název souhvězdí zachován. Protože ovšem souhvězdí zahrnuje všechny objekty viditelné daným směrem, předpokládáme, že by se název neměnil. Jedná se ovšem o čistě teoretickou úvahu, neboť v době úplného zániku některé z nápadně viditelných hvězd určitého souhvězdí může být názvosloví souhvězdí již zcela odlišné, popřípadě nemusí být na naší planetě již nikdo, kdo by vyhasnutí hvězdy zaznamenal. Navíc obrazce souhvězdí již mohou být v té době zcela pozměněny díky pohybu hvězd ve vesmíru.
* TILDSLEY, Kevin a EALES, Philip. Noční obloha. Překlad Jaromír Amadeus Máša. Vyd. 2. V Praze: Slovart, 2014. 224 s. Nový kapesní atlas. ISBN 978-80-7391-932-0.
* VOGEL, Michael. Hvězdy a souhvězdí. Vyd. 1. V Praze: Knižní klub, 2008. 255 s. ISBN 978-80-242-2192-2.
* RÜKL, Antonín. Souhvězdí. Páté, zcela přepracované a doplněné vydání. Praha: Aventinum, 2015. 239 stran. Fotografické atlasy. ISBN 978-80-7442-061-0.
* SCHITTENHELM, Klaus M. Jak se vyznat ve hvězdách: 25 nejkrásnějších souhvězdí. 1. vyd. Praha: Albatros, 2007. 93 s. Albatros In. ISBN 978-80-00-01901-7.
* DUŠEK, Jiří a PÍŠALA, Jan. Hvězdy dalekohledem. Druhé upravené vydání. Praha: Aventinum, 2015. 63 stran. ISBN 978-80-7442-054-2.
* RIDPATH, Ian. Hvězdy. Praha: Ottovo nakladatelství, 2009. 256 s. Ottova encyklopedie do kapsy. ISBN 978-80-7360-572-8.
* http://www.tyden.cz/rubriky[…]-stovky-meteoru_393033.html
Fyzika a příbuzné vědy
--
Národní knihovna ČR
19.09.2016 16:57