-
To se mi líbí
-
Doporučit
Grúň se užívá pro různá místní označení, nejvíce na horách. Co je původní význam tohoto slova? Od čeho je odvozeno?
Dobrý den, děkujeme za velmi zajímavý dotaz. Odpověď jsme nalezli v několika zdrojích, z nichž citujeme viz níže.
Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta, Svazek: 6, Strana: 0261:
Gruň
Gruň, grúň = strán chrastím porostlá, na mor. Val., z rumunského,
Mkl., lesnatá stráň, Němc. IV. 444., Brt. D. 211., příkrá stráň, Pokr. Pot. II.
257., hřeben hory, ve Slez., Tč., Sš. P. 536., kopec; jm. mnoha vrchů
karpatských ve Slez. i na Mor. : gruň, gróň, gruník, gróniček. Tč. Cf.
Mkl. Etym. 80. Grúň sä volá vrch s druhými v radě (řadě), keď má svoj
sokor (vrchol), ale drie- kom s druhými tými sa drží. Úbočia grúňa volá
sä stráň. Slov. Hdž. Čít. 161. Hájami zahučí a letí gruňami. Ntr. IV.
253. Ruma- novský grúň = panská hora (les) u Vsetína, kde přebýval kdysi
občan Roman, hejtman odbojníků valašských. Vck. Duní vetor, duní v tom zelenom
gruni, pase valach ovce v otrhanej huni. Sl. ps. Z grúňa do doliny a z
vrška do hory, kým dievča ne- vidím, nič mi je nie k vóli. Koll. Zp. I. 103.
Čie sa to ovečky na tom grúně pasú? Sl. sp. 43. Zdrali (utíkali) sme dolů
grúněm s tabákem. Šš. P. 536. Grúňom, ovce, grú- ňom, já pojdem v
dolinu, veru vás narazím v drobnú datelinu; Dobre mi kosička na grúni kosila,
keď mi moja milá vodičku no- sila. Sl. sp. 146., 213. — G , sam. u Nečkové na
Holešovsku na Mor. Tč. G. = několik chalup u Nov. Hrozenkova; zastávka u Vel.
Karlovic. Tč. — Cf. Ráztoka.
Grúň
z rumunského „grui“ (= úbočí, stráň)
označuje „kopec“ v pásu od rumunského Banátu přes Karpaty, Javorníky Beskydy až po Halič a Ukrajinu
na naše území se dostalo velmi pravděpodobně v 15. až 16. století spolu s valašskou kolonizací
na Slovensku se takto označuje 93 kopců
Prameny:
HOLUB, Josef. Stručný etymologický
slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha,
1992.
MACŮREK, Josef. Valaši v západních Karpatech v 15.-18. století : k dějinám
osídlení a hospodářsko-společenského vývoje jižního Těšínska, jihozápadního
Polska, severozápadního Slovenska a východní Moravy. Ostrava, 1959.
KADLEC, Karel. Valaši a valašské právo v zemích slovanských a uherských. Praha,
1916.
Grúň
slují na východní Moravě a na uherském Slovensku svahy neboli úbočí podélných návrší nebo kopců, buď lesem porostlé nebo na pole zdělané.
Pramen: Ottův slovník naučný : ilustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Desátý díl. J. Otto, 1896. 1025 s.
Antropologie, etnografie
--
Knihovna Filozofické fakulty UK
15.12.2014 13:45