-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
poslední dobou jsem se několikrát setkal s pojmem "kopné právo".
Pojem se objevuje v souvislosti se starými Slovany (případně konkrétně s Ruskem)
děkuji
Dobrý den,
termín ,, kopné právo " je automatickým překladem z ruštiny (,,Копное право " ).
Etymologicky vychází od ,, kopa " (nikoliv v češtině) - «копа» («купа»), jehož význam se přibližuje slovu ,,dav", u jihoslovanských národů s podobným kořenem ,,shromáždění", ,,sbírka".
Má se tedy jednat o shromáždění, při kterém probíhá kolektivní rozhodování (řešení důležitých otázek, správa, soud ) v rámci komunity (v tomto případě venkovské - občiny). Typickým znakem je pravidlo jednomyslnosti, kdy ke každému schválení, či volbě je zapotřebí jednomyslného souhlasu.
Копное право, dostupné on- line z: https://ru.wikipedia.org/wiki/Копное право
Venkovskou komunitu představovala tzv. občina (obščina) :
Obščina (rus.), v carském Rus. rolnická obec, hospodařící kolektivně. Byla organisací nucenou, spojujíc všechny své členy vzájemným ručením za správné konání platů a povinností a uvádějíc tyto platy a povinnosti ve shodu s platebními prostředky každého člena. Veškeré pozemky byly rozděleny na tzv. lůzy, jež rozdělovány mezi mužíky. Obyčejnou dílčí jednotkou byla buď osoba mužská nebo pracovní síla nebo každý člen selské rodiny (rozdělení podle jedlíků). Nastaly-li velké populační přesuny, např. vzrostl-li rozdíl mezi mortalitou a natalitou, n. uprázdnily-li se usedlosti jiným způsobem (útěkem z občinу, jenž byl přísně trestán),docházelo občas к tzv. předělům, t. j. novému rozdělování, jež se zprvu dělo spora- dicky, později periodicky. Při něm se přecházelo od jednotky pracovní k jednotce konsumní (podle jedlíků).
Společné záležitosti o-у vyřizovány v shromážděních, jichž se účastnili všichni členové mužského pohlaví, kteří mohli býti zastupováni i svými ženami. Vyžadovalo se usnesení jednohlasného, což bylo příčinou konservativnosti občin. Teprve v 2. poloviny XIX. století občiny připouštěly v některých případech dvoutřetinovou většinu (např. rozhodovalo-li se o odevzdání podílů do individuálního vlastnictví). Obščina nebyla právní osobou v dnešním smyslu. Již od zavedení nevolnictví zobecněl názor, že veškerá půda obščiny je vlastnictvím carovým.
Není jisté, kdy obščina vznikla. Mínění slavjanofilů, že obščina je pradávným, specificky ruským útvarem, se dnes zamítá, neboť obščina spolu se zádruhou (v. t.) v různých formách objevuje i u jiných národů (sr. občiny).
Masarykův slovník naučný ; Svazek/část/díl: 5 . N-Q ; Československý kompas, Praha 1931
V současnosti lze nalézt v češtině pojem ,,kopné právo " v řadě článků s různými výklady slovanského náboženství a historie s přesahem do ezoteriky a alternativních směrů. Bohužel, tyto články neobsahují žádné ověřené zdroje, ani citace, (autoři se také často vzájemně vykrádají) a tudíž je nelze považovat za relevantní.
Pokud se zajímáte o historii Slovanů a jejich osídlení, můžeme Vám doporučit některé tituly, například:
BERANOVÁ, M. Slované, Panorama, Praha 1988 KLANICA, Z. Počátky Slovanů, Praha 2009
KŘÍŽ, V. O skutečném kmenovém původu Slovanů, studie, Brno
PUKANEC, M. Praslovanská lexika v nárečiach slovenských kmeňov, Tribun, Brno 2008
ASOV, A.I. Velesova kniha; svatoruské védy, Dobra, Praha 2002
Právo
--
Národní knihovna ČR
21.09.2017 08:51