-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
zajímalo by mě, jaký byl a vlastně doteď je důvod, že některé knihy byly a jsou číslované (např. Tento výtisk má číslo 150). Vím, že se tak často dělo při vydávání bibliofilských tisků v malém nákladu, i když existovaly a stále existují výjimky. Jde tedy o sběratelské či podobné účely?
Děkuji moc za veškeré informace.
Dobrý den,
informace, které musejí být povinně uvedené ve vydávané knize, určuje v paragrafu 2 zákon č. 37/1995 Sb. o neperiodických publikacích. Číslo výtisku mezi tyto povinně uváděné údaje nepatří. Záleží tedy na nakladateli či autorovi knihy, zda číslování jednotlivých výtisků přikládá význam.
Pokud je nám známo, číslování výtisků se vyskytuje právě u Vámi zmíněných bibliofilií. Podle "Encyklopedie knihy" se bibliofilie vyznačují zpravidla kvalitou výtvarného, typografického a knihvazačského zpracování. Na jejich esteticke se podílí individuální tiskové písmo, dražší ruční papír a grafická technika, která je pro velkotirážovou výrobu nevhodná (např. lept, suchá jehla, linoryt, kolorování). Výrazem individuálního tvůrčího přístupu bylo u bibliofilií striktní číslování jednotlivých výtisků. Mimo to se výtisky opatřovaly signaturami autora, ilustrátora, typografa a knihvazače. Na rozdíl od běžné produkce vycházela bibliofilie ve velmi nízkých, často neprodejných nákladech, ba i v jediném exempláři. Z prestižních důvodů realizovala bibliofilie i velká komerční nakladatelství. Obvykle k tomu využila titul, který byl právě ve výrobě, ale jehož několika prvním exemplářům věnovala zvýšenou pozornost. Přednostní exempláře dostaly lepší papír, vazbu, mohly být i ručně kolorované. Jejich pořadí je číslováno rukou či razítkem a nechybějí ani podpisy zúčastněných tvůrců.
Zajímavé je, že např. v edici Knihovna Moderní revue, která vycházela v letech 1895-1924 při časopise Moderní revue, byly všechny knihy tištěny jako bibliofilie v omezeném nákladu do 300 číslovaných výtisků. Jejich exkluzivitu zvyšuje skutečnost, že neprodané části nákladu byly vzápětí ničeny.
Soupisu českých bibliofilií se věnovat Arno Sáňka. V předmluvě k prvnímu svazku své bibligrafie Sáňka mimo jiné píše, že by mu při vytváření toto soupisu mnoho práce ušetřilo, kdyby vydavatelé dbali několika primitivních pravidel:
1. Každá dobrá či aspirující kniha má býti číslována. Numeraci je dlužno přísně dodržovat a stihat pro každý nečíslovaný výtisk tiskaře, který je zvyklý tisknout několik desítek výtisků více.
2. Počet výtisků by v žádném přídaě neměl přesahovat 500-600. Směšné je číslovat 2000 exemplářů ("Aventinum" - Sova).
3. Trochu více kritičnosti a méně bombastu u vydavatelů.
4. Každá kniha by měla míti dokonalou tiráž se všemi údaji zajímavými pro bibliofila (papír, typy, vydavatel, tiskař, místo, rok atd.)
V předmluvě ke druhému dílu bibliografie si pak Sáňka stěžoval, že stále řada nakladatelů podceňuje význam tiráže a neuvádí všechny údaje, kterou mohou bibliofila zajímat. U řady knih není např. uvedeno, že kniha vyšla také na lepším papíře a byla číslována (v němčině se pro tyto knihy používá výraz Vorzugsausgabe). Oproti názoru mnohých bibliofilů přikládal Sáňka číslování výtisků vysokou důležitost. Číslování však nechápal jako označování, v jakém pořadí byly knihy vytištěny, ale jako jedinou záruku, již sběratel od nakladatele má. "Záruka tato je sice více morální než faktická, poněvadž, pohříchu, zákon nedává nám možnosti stihat pro podvod nakladatele, jenž údajů v tiráži nedodrží, ale přece jen záruka. Z tohoto důvodu popírám oprávněnost číslování, kde není počet výtisků uveden, poněvadž vzniká lehce podezření, že číslování v tomto případě slouží pouze jako lakadlo pro sběratele, jak se často stává u pornografie, kterou jsme v poslední době hojně oblažování."
Že bylo pro Sáňku číslování jednotlivých výtisků důležité dokládá i fakt, že první svazek bibliografie Sáňka rozdělil do čtyř částí: Knihy číslované - Knihy nečíslované, ale bibliofilské - Zajímavé a aspirující tisky - Seznam nejdůležitějších bibliofilských edicí. Ve všech následujicících svazcích bibliografie bibliofilií bylo pak toto členění buď přímo dodrženo nebo zohledněno a bibliofilie s číslovanými výtisky se dostaly do speciální kategorie.
* Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) - http://aleph.nkp.cz/F/?func[…]00012834&local_base=KTD
* SÁŇKA, Arno, ed. České bibliofilské tisky. V Brně: St. Kočí, 1923. s. 12. 500 ručně čísl. výt., z nichž je prvých 15 na japonu, 268 na ullersdorfu, 217 na imitaci ručního papíru; dalších 8 výt. pro úřady zdarma, číslováno 0 až 00000000
* SÁŇKA, Arno. České bibliofilské tisky. Díl II. (1922-1926). 1. vyd. Brno: Arno Sáňka, 1927. s. 9-10. 250 ručně čísl. výt., z nichž 3 na pravém japonu, zbytek na dvojím van Gelderu; Plotny leptů zničeny; dalších 8 výt. pro úřady zdarma, číslováno 0 až 00000000
* STAŇKOVÁ, Libuše, JANSKÁ, Lenka a CÍSLER, Jiří. Dějiny knižní kultury a grafického designu. 2. díl: Od průmyslové revoluce do současnosti. [Praha]: Nakladatelství grafické školy, 2012. s. 57-58. ISBN 978-80-86824-12-3.
* VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006. s. 118-119. Bibliotheca Strahoviensis. Series monographica; 2. ISBN 80-7277-312-7.
Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura
--
23.08.2016 11:17